Lom za Jarovem a lom na Kobyle

Lom za Jarovem a lom na Kobyle

Tak když jsem začal na Berounsku, tady okolo je opuštěných dolů jako naseto a většina z nich stojí za prohlídku. Dneska jsem si vybral bývalý lom za Jarovem a dokonce jsem ještě nebyl ani v lomu na Kobyle na naučné stezce Zlatý kůň v okolí Koněprus.

Takže tradičně do Berouna a od nádraží po zelené přes most a za mostem Doprava do Jarova. Necelý kilometr za návsí odbočuje nejdřív zelená nenápadnou cestou vpravo a za dalších 60m se cesta rozdvojuje, vpravo mezi třemi velkými kameny do spodní části lomu a vlevo kolem sloupu vysokého napětí do horního patra. Já vyzkoušel obě. Horní patro je volně přístupné a spodní je zataraseno zábranou z pneumatik která jde z pravé strany obejít. Na jednom z kamenů je sice neuměle napsáno zákaz vstupu ale to nepovažuju za oficiální a nevím proč by si měl někdo uzurpovat právo na v podstatě veřejný prostor. Zvlášť když se chovám jako turista.

Na dně opuštěného lomu je malé jezírko a okolí je už dost zarostlé. Takže obcházím a fotím. Na zpáteční cestě za zábranou přes malý násep vlevo se za pár metrů napojuju na zelenou(viz obr. mapa Lom za Jarovem), vycházím na louku s pěknými výhledy na Beroun a pak lesíkem s kopce obcházím vodní nádrž Suchomasty a na silnici stále po zelené jdu po silnici směr Koněprusy.

Ignoruju první odbočku vlevo na Bítov a odbočuju druhou doleva na Koněprusy. Mohl bych jít dál po zelené a šplhat od Havlíčkova mlýna na Aksamitovou bránu po žluté ale dnes mám jiný cíl a počasí se zhoršuje.

V Koněprusech odbočuju Doprava na jeskyně a na hlavní narážím na žlutou která přichází od jeskyní.

Jdu chvíli po silnici se žlutou, která po 250m odbočuje doleva na polní cestu k Tobolce. Pokračuju po silnici a po dalších 350m odbočuju Doprava neznačenou širší cestou k hájovně. Na rozcestí Doprava, doleva hájovna.A po dalších cca 150m přicházím k ústí tunelu do lomu Kobyla (viz mapka Lom Kobyla).

To už je ale černo, od Karlštejna se valí černé mraky a hromy divo bijů. Dneska mám ale první kliku, první déšť přečkávám na druhé straně v tunelu u lomu.

Po chvíli přestane skoro úplně pršet tak v rychlosti obcházím lom a fotím.

Tak tenhle lom za návštěvu určitě stojí. Působí svou uzavřeností velmi romanticky a je od okolního světa izolován. Na zevrubnou prohlídku mi času nezbývá protože se hlásí další vodní nadílka shora tak aspoň fotím infotabuli a i ta rozhodně stojí za přečtení. Další déšť přečkávám v tunelu a studuju mapu kam bych to měl nejblíž k civilizaci s dopravou protože stav vypadá setrvalý.

Nakonec se rozhoduju pro těch šest či sedm kiláků do Berouna. Do Srbska to vidím o něco dál a navíc za Tobolkou bude asi bláto. Ale sem bych se určitě někdy rád vrátil a pořádně to prošel včetně jeskyní.

A teď mám druhou kliku, sotva vyrážím na zpáteční cestu, přestává pršet tak to mydlím co to dá a skoro až do Berouna přijdu suchou nohou. Tam tedy začíná opravdický slejvák ale ten už přečkávám na nádraží.

Co k tomu dodat. Ta Kobyla určitě stojí za návštěvu, bez toho prvního bych se asi obešel. Už mám v plánu další dva lomy, jen co se trochu vyčasí.

Takže zdrávi došli, zase někdy. Seventy 1.6.2013