Při čtení se mi vybavily vzpomínky na rok 1985. synům byly 2 a 8 let, takže jsme byli rádi, že jsme se s autokarem dostali rovnou až k Balatonu, kde bylo naše zázemí - pod stanem. Ale každý den jsme byli jinde. Někdy na celý den, jindy na odpoledne. Do města, na trhy, ale i do přírody. A ten náš malý špunt to vše vydržel - to byly jeho základy lásky k přírodě. A nemohu nevzpomenout, když tam ten starší prvně ochutnal Coca-colu. Do dneška na to vzpomíná. A co angličáků si dovezli.