Loading...
Planiarsky dom Babin Zub, tak se jmenovala turistická chata, na kterou jsme dorazili vpředvečer plánovaného výstupu na horu Midžor v Srbsku. Název zmiňované chaty je odvozen od stejnojmenného názvu kopce na chatou. Název je to příznačný, neboť tvar kamenných útvarů na vrcholu kopce vypadá jako posledních pár zubů v ústech staré báby. Proto jsme neváhali a vydali se na krátký průzkum okružní cestou a pořídili první fotografie okolí, největší zajímavostí na vrcholu skály byl zejména suchý záchod v závětří skály. V dáli byl také vidět cíl naší zítřejší cesty a několik lyžařských vleků, neboť se jedná o lyžařské středisko.
Nejvyšší hora Srbska je zřejmě nejsnadněji zdolatelná hora ze všech nejvyšších hor balkánských států. A to zejména tím, že výchozí bod v podobě Planiarského domu se nachází ve výšce cca 1500 m.n.m. a je snadno dosažitelný osobním vozem. Na turistu tak čeká převýšení pouhých cca 650 výškových metrů na zhruba 15 kilometrech travnatých pěšin a zpevněných cest (myšleno tam i zpět).
Vzhledem k tomu, že nás po výstupu ještě čekal přejezd do Černého Hory požádali jsme personál o možnost přípravy snídaně na 7 hodinu ranní, čemuž s ochotou vyhověli. Stejně jako nebyl problém hradit útratu i ubytování v eurech (zpět však vydávají jen srbské dináry). Po snídani jsme tedy vyrazili pouze s vodou a malou svačinou, protože více nebylo potřeba. Cesta se nedaleko za chatou začala zvedat a my začali nabírat potřebné výškové metry. Okolní kopce byly celé porostlé suchou trávou a slunce, které na nás svítilo od prvních kroků zatím nemělo tu pravou sílu. Cesta ubíhala poměrně rychle, v úbočí hor které jsme míjeli, však vedly dvě cesty nad sebou, díky nečitelnému značení uzlového bodu bylo snadné si vybrat tu zdánlivě snazší spodní cestu. Samozřejmě to byla chyba a v závěrečném stoupání nás čekala cesta vysokou trávou napříč svahem, abychom se napojili na zpět tu správnou cestu. I přes tuto malou nepříjemnost se jednalo o pohodový výstup a za necelé dvě hodiny jsme stanuli na vrcholu Midžor 2166 m.n.m.. Na odvrácené straně Hory již bylo bulharské území. Cestu zpět jsme zvolili po hřebenu hory oddělující dva státy a poté jsme seběhli zpět na cestu vedoucí k chatě. Slunce již nabralo na intenzitě a tak se nám hodily zásoby vody, které rychle mizely. Čistý čas výšlapu byl 3:30 hodiny a jeho mapový záznam naleznete ve fotogalerii, virtuální prohlídku pak zde a kompletní fotogalerii zde