Loading...
„Moin Východní Frísko !“
Za zajímavostmi přístavních měst Emden, Leer a Norden-Norddeich
Slovo „Moin!“ je východofríský pozdrav, kterým se lidé zdraví ráno, odpoledne i večer, nezávisle tom, zda jsou v obchodě, restauraci nebo v bance. Znamená „pěkný den“ a symbolizuje přátelskost, s jakou se ve Východním Frísku setkáme. Lidé jsou milí, usměvaví a rádi pomůžou a poradí. I když mnozí místní lidé hovoří tzv. „plattdeutsch“, což je místní nářečí, není třeba se bát, že nebudeme rozumět. Na úřadech a v obchodech se mluví spisovnou němčinou. Původní obyvatelstvo – Východní Frísové – bylo téměř zasimilováno, stejně jako fríština, kterou hovoří už asi jen tisíc obyvatel. Přesto je vliv tohoto jazyka rozpoznatelný v geografických názvech, nebo názvech místních pokrmů.
Kromě již zmíněného pozdravu je pro Východní Frísko typická rovinatá krajina, propletená sítí vodních kanálů a jezírek, po níž se prohání od moře vanoucí svěží vítr, který roztáčí lopatky desítek bílých větrných elektráren a dřevěných větrných mlýnů, tak podobných těm nizozemským. Na zelených pastvinách se pasou krávy, na polích roste řepka. Jelikož je celá oblast téměř na úrovni hladiny moře, vyrostly podél pobřeží hráze, bránící přílivovým vlnám ve vstupu na pevninu. Za odlivu se moře stáhne až několik kilometrů od pobřeží a obnaží bahnité mořské dno, po kterém s nadšením pochodují skupinky turistů v gumácích, vedené profesionálním průvodcem. Tyto prohlídky jsou známé jako „Wattführungen“ a jsou pořádané dvakrát za den v přesně určenou dobu, která se mění podle doby přílivu a odlivu.
A co Frísové rádi jedí a pijí? Typickým nápojem je černý čaj se šlehačkou a „Kluntjes“, což je zkaramelizovaný cukr. Jeho pití je doslova obřadem, který domorodci vykonávají nejméně čtyřikrát za den. K jídlu se podávají především pokrmy z ryb a mořských živočichů.
A kdeže se vlastně to Východní Frísko nachází? Na severozápad od dolnosaského města Oldenburg až k pobřeží Severního moře, mezi zálivem Dollart, který odděluje Německo od Nizozemska, a zálivem Jadebusen, na jehož levém břehu stojí přístav Wilhelmshaven. K oblasti patří i Východofríské ostrovy Wangerooge, Spiekeroog, Langeoog, Baltrum, Norderney, Juist a Borkum. Kromě přístavu Wilhelmshaven, jsou významnějšími východofrískými městy Jever, známé svým bylinkovým pivem, Wittmund, Aurich, Emden, Leer a Norden – Norddeich. A právě poslední tři jmenovaná města navštívíme.
Emden – nejzápadnější přístav Německa
Emden, padesátitisícové přístavní město má svou osobitou přímořskou atmosféru. V obchůdcích se to hemží miniaturami majáků a lodí, východofríským čajem a suvenýry s mořskou tematikou. Ruch v ulicích je příjemně uklidňující. Jako by jsme se ocitli v jiném světě. Už není kam spěchat. Jen si sednout na lavičku k jednomu z ramen kanálu, který se klikatí kolem historického centra, zavřít oči a relaxovat. A přitom je Emden významným průmyslovým a kulturním centrem regionu. Ročně je zde vyrobeno téměř půl milionu aut značky VW-Passat a 5 km západně od města je pláň s největším počtem větrných elektráren v Evropě.
Středobodem historického centra, a v podstatě i celého Emdenu, je Ratsdelft, ve kterém kotví historické lodě, které dnes slouží jako muzea a restaurace. Nejznámější, a asi i nejfotografovanější, je nepřehlédnutelná červená majáková loď „Deutsche Bucht“, v jejímž pozadí stojí renesanční budova Radnice. Za svými zdmi Radnice ukrývá Východofríské zemské muzeum, které stojí za to navštívit. Nejen, že se z vystavených exponátů, a prostřednictvím multimediální techniky, dozvíme, jak se stavěly hráze chránící pobřeží Východního Fríska před mořem, jak se měnil obraz Emdenu v průběhu staletí, jak se ve městě žilo v době nacizmu a po válce, kdy bylo město z 80 % zničeno, ale ještě můžeme i vystoupat na radniční věž, odkud se nám naskytne fantastický pohled na centrum a širé okolí.
Podíváme-li se na prostranství pod Radnicí, naskytne se nám pohled na Ratsdelft se zakotvenou majákovou lodí, ze kterého vyplouvají na okružní plavbu po kanálech kolem města a do přístavu lodě plné turistů. Vodní plocha delftu se táhne do dáli, kde se rozkládá velké přístaviště. Přímo naproti Radnici stojí jeden ze symbolů města – „Dat Otto Huus“ – dům, ve kterém žil komik Otto Waalkers a který teď slouží jako jeho muzeum. Kolem Dat Otto Huus vede do dáli ulice Große Straße s množstvím obchůdků. A na horizontu můžeme za jasného počasí sledovat otáčející se lopatky desítek větrných elektráren. Dalším symbolem města je kamenná brána „Hafentor“ na pravém okraji Ratsdelftu.
Z opačné strany věže sledujeme ulici Brückstraße, která nás zavede až k parku, který, kromě vodního příkopu ohraničujícího historickou část města, ukrývá jediný zachovalý větrný mlýn. Stromy schovávají také betonový bunkr z druhé světové války. Nádherný pohled na mlýn se nám naskytne i z paluby vyhlídkové lodi, která po kanálech kolem města pluje několikrát za den.
Co se týče kulturního vyžití, každé léto je pořádána přístavní slavnost „Emdener Delftfest, v červnu se v Emdenu koná mezinárodní filmový festival a po večerech se můžeme jít pobavit do klubů a hospůdek v uličkách historického centra.
Leer – „brána do Východního Fríska“
Přístavní město Leer leží u soutoku řek Ems a Leda asi 30 km na jihovýchod od Emdenu. Díky této poloze je Leer také označován jako „brána do Východního Fríska“. Historické centrum města ležící na západním břehu kanálu, který je napájen vodou z řeky Ledy a složí jako přístaviště pro obchodní a sportovní lodě, prý patří k nejhezčím v Dolním Sasku. Uličky jsou lemovány úzkými domky s kouzelnými obchůdky, kavárnami a restauracemi, na nichž je patrný silný vliv nizozemské architektury. Velmi příjemná je procházka kolem od turistických informací západního břehu kanálu až k zvedacímu mostu Dr.-vom-Bruch-Brücke. Podél nábřeží jsou zakotveny nádherné dřevěné loďky a sportovní jachty a nad nimi se sklánějí zelené větve smutečních vrb.
Pomalou chůzí se dostaneme k již zmíněnému mostu, odkud nemůžeme přehlédnout věžičku Radnice, vybudované v roce 1894 v německo-nizozemském renesančním stylu. Zde začíná procházka ulicemi starého města. Před Radnicí osamoceně stojí tmavá budova v severoněmeckém barokním stylu s věžičkou, označovaná jako „die Waage“. A pod ní jsou na břehu zakotvené výletní lodě.
Vydáváme se kolem Radnice ulicí Königstraße. Na pravé straně je pod stromy schován luteránský kostel. Nízko posazené větve stromů před vchodem kostela dodávají místu tajemný nádech. Na prostranství před kostelem se konávají trhy. Z protější části náměstíčka odbočuje kočičími hlavami vydlážděná cesta Haneburgallee, která nás dovede až k jednomu z mála dochovaných východofríských renesančních hradů, k hradu Haneburg, který je v současnosti sídlem vysoké školy.
Za hradem pokračujeme ulicí Blinke, zahneme Doprava na ulici Alte Marktstraße, která nás dovede až k muzeu čaje. Čaj s Kluntje a smetanou se v Leeru pije v každou denní i noční dobu. Naproti muzeu vede ulice Mühlenstraße. Už jen z jejího názvu je patrné, že by zde měly do svých lopatek chytat vítr větrné mlýny. Ty časy jsou ale již minulostí.
Od muzea čaje se vydáme Doprava ulicí Brunnenstraße. Uličky mezi malebnými domky zde skrývají spoustu pěkných zákoutí. Zde bychom po levé straně neměli přehlédnout zdobený cihlový dům „Haus Samson“. Odnepaměti je v něm obchod s vínem. V horních patrech domu si můžeme prohlédnout sbírky předmětů z každodenního života Východních Frísů, které zde shromáždili majitelé obchodu.
Asi 3 km na východ od historického centra se na okraji města rozkládá areál hradu Evenburg. Novogotický hrad s vodním příkopem je oblíbeným výletním místem místních obyvatel. Turisty však nejvíce láká pětidenní pivní slavnost Gallimarkt, nazývaná též „Východofríský Oktoberfest“, která se koná každý rok v říjnu již téměř 500 let.
Norden-Norddeich
Město Norden–Norddeich leží přibližně 20 km severovýchodně od Emdenu na pobřeží Severního moře. Respektive na pobřeží leží městečko Norddeich a Norden je od něj vzdálen asi 5 km na jihovýchod. Ale jelikož jsou si obě města tak blízko, že se jejich okraje téměř dotýkají, prezentují se navenek společně.
Nejstarší východofríské město Norden se pyšní funkčním holandským větrným mlýnem z poloviny 19. století a největším středověkým kostelem ve Východním Frísku. Kostel St.-Ludgeri-Kirche představuje centrální bod města. Na prostranství kolem kostela, které je z větší části zarostlé zelení, jsou architektonicky zajímavé domy a stavby, jako je zvonice, městské muzeum nebo Radnice. Silnice Norddeicher Straße, táhnoucí se za kostelem, spojuje Norden s přístavním Norddeichem. Pěšky ji lze zdolat asi za hodinu, ale lepší je dojet na pobřeží autem.
Norddeich je sice menší než Norden, ale podle mě je zde více k vidění. Nepřehlédnutelná je devítimetrová hráz, která dala městečku jméno (Norddeich znamená „severní hráz“). Hráz se po celém pobřeží a chrání domky a hotely před zaplavením. Není to však nám známá úzká hráz z kamení, ale široká hráz z hlíny, porostlá trávou, která spíš připomíná dlouhý kopec. Z vrcholku hráze je pěkný pohled nejen na městečko, ale i na východofríské ostrovy Juist a Norderney, které se zdvíhají z moře v pětikilometrové vzdálenosti. Písečná pláž je posetá desítkami barevných plážových košů, chránících před větrem.
Dvakrát za den se během odlivu moře stáhne téměř až k východofríským ostrovům a obnaží své bahnité dno. V tu dobu slouží ke koupání bazén moderního koupaliště, postaveného přímo na pláži.
Norddeich je kromě přístaviště, odkud vyplovají trajekty na ostrovy Juist a Norderney, především lázeňským centrem. Zdravý mořský vzduch sem každoročně láká tisíce návštěvníků. Mezi hotely, domky k pronajmutí a restauracemi vyrostla i léčebná klinika, čemuž v sezóně odpovídá i složení obyvatelstva. Jezdí sem především senioři a rodiny s dětmi. Pro ně byl vybudován zábavní areál Ocean Wave. Oblíbená je i tzv. „Seehundstation“, záchranná stanice, kde jsou k vidění mláďata tuleňů a lachtanů, která byla nalezena opuštěná nebo nemocná. Zde je o ně tak dlouho pečováno, než jsou je možné je opět vypustit do přírody.
Městečko nabízí i sportovní vyžití. Kromě plavání to je pouštění draků, minigolf, tenis, nebo si lze zapůjčit kolo a vyrazit na průzkum vzdálenějšího okolí. Vždyť rovinaté Východní Frísko, protkané kvalitními cyklostezkami, je rájem pro cykloturistiku.
Poslední aktualizace: 7.4.2009
„Moin Východní Frísko !“ na mapě
Byl jsem zde!
Zapamatovat