Na 1. Máje s koloběžkou po kotárech Českého ráje.
Na 1. Máje jsem se rozhodl pořádně provětrat koloběžku. Jel jsem sám, atak jsem na nikoho nemusel brát ohled a jel jsem si své. Čas 9.00 hod, místo Robousy. Odjíždím směr Jičín. Lipovou alejí, kde hraje v tento svátek dechovka přejíždím do Valdic směr Železnice. První zastávka - fotím Těšín (370 m.n.m.) a vrch Zebín (399 m.n.m.) Všude v okolí kvete řepka = žluté fotky. Přes Železnici a Zámezí se dostávám do Jinolic, kde dělám malou odbočku k rybníku Vražda. Cesta dál pokračuje pře Javornici do Libuně a pomalu začíná stoupat do Jivan.
To pravé peklo pro koloběžku ale nastává až v Holenicích. Značka 12% stoupání nevěstí nic dobrého. Nikam ale nespěchám, čas mám taky dobrý - tak si alespoň pořádně trhnu nohou. Z Holenic pokračuje stoupání přes Bítouchov a Dráčov odkud jsou krásné výhledy na Kozákov a okolí do Rváčova. Cestou potkávám několik cyklistů jak si to šustí dolů a nevěřícně kroutí hlavou. O kus dál mě cestu zkříží jezdec na koni - no prostě nádhera. Slunce stále svítí a naštěstí končí i stoupání.
Sjíždím do Lomnice nad Popelkou a opět začíná stoupání na Košov. To už nedávám a svojí brndu tlačím. Na vrcholu stoupání fotím místo, kterému se říká U spravedlnosti = nádherný výhled na Lomnici. Zhruba po kilometru se dostávám k hospodě na Košově, kde se občerstvuji a opět stoupám lesní cestou na vrch Tábor (678 m.n.m.) s Tichánkovou rozhlednou. Na Táboře se nechávám fotit s autoveterány Tatra, kteří si zde užívají siestu. Já ale frčím z Tábora na svojí obědovou pauzu. Cílem je hospoda na Ploužnici. Je zde úplně narváno, atak chvilku čekám na zápraží, než se uvolní stůl. Celkem 3/4 hodinky oddychu, výborný oběd a ještě lepší pivko z Českého ráje - to vše znamená, že mi mírně těžknou nohy, ale jede se dál.
Po třech kilometrech dojíždím k dalšímu kultovnímu místu v létě kolařů, v zimě běžkařů, na Klepandu. Tentokrát se nezastavuji a stoupám ke zřícenině Kumburk (642 m.n.m.). Pokračuji na Zboží, Tužín a Radim, odkud jsem měl naplánováno se pomalu vracet k domovu. Čas je ale dobrý, atak si trasu prodlužuji přes Úlibice do Konecchlumí. Zde stavím na vyhlášenou zmrzlinu a pokračuji přes Kovač a Butoves do Tuře. Začíná pršet. Následuje pršipauza na zámku v Tuři, odkud přes Kacákovu Lhotu vjíždím do cíle v Robousích.
Krásně jsem si trhnul nohou, stálo to zato. Převážně krásné počasí, perfektní první máj. Trasa byla náročná, uvidíme zítra. Celkem natrháno 71 km.
Minimální nadm. výška: 260 m
Maximální nadm. výška: 678 m
Počáteční nadm. výška: 289 m
Koncová nadm. výška: 290 m
Stoupání: 775 m
Klesání: 774 m
Tak zase někdy příště. PROČ - BOKOLOBKA. (mč)