Na zimní Grulich

Cestopisy

Panorama Štědrákova Lhota • Fotografie (31) • Foto: Bobkart

Vstoupit do fotogalerie (31 fotografií)

Výhledy na Jeseníky

Jeseníky

Vstoupit do fotogalerie (31 fotografií)

Poslední lednový víkend tohoto roku (2011) se skutečně vyvedl. Na neděli jsme měli naplánovaný výlet na Červenou horu, měl jsem tedy čas v sobotu podniknout nějakou výpravu za fotem i v sobotu. Nové číslo časopisu Turista mě částečně inspirovalo k výjezdu na Hanušovickou vrchovinu.

Ráno tedy nasedám do autobusu do Štědrákovy Lhoty. K velké radosti v zadní části nalézám několik známých běžkařů, trio Vanďa, Honza, Mates. Zjišťujeme že alespoň zčásti máme společné cíle. Před devátou jsme v kýžené obci a směřujeme tedy k lyžařskému areálu Panorama. Ten se může chlubit, že zde začínal své první obloučky Ondřej Bank z nedaleké Rudy nad Moravou.

Zjišťuji, že hospoda u sjezdovky trošku prokoukla, nějakých 5 let jsme tu nebyli, interiér je značně vylepšený. Beseda s kamarády byla celkem plodná, ale raději jsem rychle utekl, abych aspoň něco stihl. Vlekem jsem se nechal kousek vytáhnout, bohužel horní vlek, kterým bych ještě nabral nějaké metry kvůli nedostatku sněhu nejel, takže vršek jsem už musel vytlápnout. Směr jsem měl určený k modré značce od Janoušova, která mě dále dovede k Boudě. Cesty se mi tedy podařilo dosáhnout, pak tedy po zmíněné značce severním směrem po úbočí Boudy (955m). Hora je druhým nejvyšším vrcholem Jeřábské vrchoviny, jak se tato část Hanušovické vrchoviny nazývá. Byla tu i prošláplá stopa, takže nebylo nutné se brodit prašanem, kterého bylo celkem dost. Z průseků a mýtin na cestě jsou výhledy na nižší hřeben vysočiny, oddělující údolí Moravy a Desné. Bohužel byl trošku opar, takže vzdálenější Hrubý Jeseník nebyl tak zřetelný. U přístřešku pod Boudou mě trojice běžkařů dojela, ale zatímco se oni zastavili, já už spěchám k Severomoravské chatě. Jel jsem přímo přes les, ne kolem Svaté trojice, tam až později.

Na chatě bylo tedy značně narváno, ačkoliv je to dosti velký objekt, téměř vše bylo obsazené. Není se čemu divit, konečně pěkné počasí a nový sníh. Ačkoliv se chata nazývá Severomoravská, většinou sem jezdí běžkaři z Čech, přesněji řečeno od Červené Vody (ta byla kdysi na Moravě) a hlavně od Králík. A tam chci dnes dorazit já. Tak posvačím 10 Radegast a vlažnou franfurtskou polívku. Dál pokračuji ke Svaté trojici, kde narážím na nesvatou trojici výše jmenovaných lyžařů a ještě známé z Hrabišína. Jak je tedy svět malý. Podle sdělení se chtějí vrátit žlutou značkou z Boudy (rozcestí) do Bohdíkova na vlak, já chci využít rovněž žluté, ale na opačnou stranu do Králík. Cesta prochází pěkně za kaplí mírným stoupáním po úbočí Jeřábu. Se žlutou značkou je souběžná nová modrá na vrchol Jeřábu. Tam má snad v nedaleké budoucnu stát rozhledna (budou-li na ni peníze). Žlutá však vede jen po úbočí hory, nicméně dosti vysoko přes 900m (Jeřáb má 1003m). Z jedné části odlesněného svahu je úžasný výhled téměř na celý Králický Sněžník (pohoří) jen samotný vrchol Sněžníku je trošku schován na Podbělkou, nicméně takové panorama je dosti ojedinělé.

Cesta vzápětí klesá, protože to tu neznám tak brzdím, naštěstí prašan se k brždění hodí, jen musím dávat bacha asi na dvou potůčcích. Brzo dojíždím k lesní silnici po nižší vrstevnici (820m) se žlutou cykloznačkou, kterou dojiždím k rozcestí Horní Orlice. To už mám před sebou vrch Val se železnou rozhlednou a za kopečkem nesměle vyčuhují špičky poutního kostela na Mariánské hoře.

Kolem rozhledny tedy směřuji k Hedeči a klášteru na městečkem Králíky. V létě nebo na jaře sem zajíždím dosti často, v zimě už je to horší. Tak se konečně trochu pokochám zimní klášterem, Frantovou vyhlídkou a vůbec okolím kralického sněžníku. Je to přece jen taková kultovní hora, aspoň pro naši oblast severozápadní Moravy a východu Čech.

Pak už sjezd po louce do města, protože se pomalu šeří, návštěva Yacht clubu před příjezdem autobusu z Prahy na Jeseník, přestup v Hanušovicích a je to.

Poslední aktualizace: 2.2.2011

Na zimní Grulich na mapě