Náchod

Fotografie (1)  • Foto: login

O místě, kde dnes stojí město Náchod se poprvé dočteme v Kosmově kronice jako o zemské bráně, kterou se chodilo do Polska. Ještě dnes v názvu města je patrný kořen slova choditi. O názvu města Náchod se dočítáme v listině z 8. srpna 1254, která je obsažena v rukopise Cantica canticorum. Bylo to za vlády krále železného a zlatého Přemysla Otakara II., kdy město založil rytíř Hron z rodu Načeraticů. V této době vzniká v Náchodě nejstarší farní Kostel Sv. Jana Křtitele, ve kterém až do 16. století byli pochováváni všichni zemřelí majitelé zámku. V kronice Dalimilově se o rytíři Hronovi píše, že byl nejmoudřejším v řadě, a že mu byl proto dán nový erb, kde namísto dvou černých skřížených osekaných větví obdržel černého lva ve zlatém poli. Roku 1270 byl založen mohutný středověký náchodský hrad na zámeckém kopci. Náchod měl hradby se 24 baštami a dvěma městskými bránami, Horskou a Krajskou, které dnes již neexistují. Roku 1316 získal Náchod Jan Lucemburský, když se Hronův nástupce Ješek z Náchoda vzbouřil proti českému králi. Po devíti letech král město odevzdal jako královské manství svému oblíbenci Hynkovi Berkovi z Dubé. Náchodský erb v této době byl vylepšen a byl mu přidán štítek s dvouocasým lvem. Syn Hynkův po smrti svého otce prodal Náchod r. 1367 kněžně Anně Svídnické, které patřily dále Varnsdorf a Trutnov. V letech 1391 – 1471 město mělo několik majitelů, mezi kterými byl i „husitský král“ Jiří z Poděbrad, který roku 1471 zemřel. Náchodští měšťané získali v 15. století nejen městskou knihovnu, možnost vybírat clo a mýto z mostu přes řeku Metuji v Bělovsi, ale i práva držeti každoročně martinský velký trh. Celé 15. století bylo pro Náchod obdobím rozkvětu, úspěšně se rozvíjela řemeslnická výroba a město se stalo významným obchodním střediskem, ve městě se začali usazovat židé, kterým byla později vyčleněna zvláštní Židovská ulice - ghetto. V Náchodě byla vystavěna synagoga (zbořena 1964). Majitel města Hynek Špetle z Janovic Náchod prodává za 12.000 kop grošů dne 16. října 1533 Vojtěchovi z Pernštejna. Za pozdějšího držení Zikmunda Smiřického ze Smiřic (1544) začala renesanční přestavba náchodské hradu. Italští stavitelé a zedníci, kteří v té době v Náchodě pracovali, přejmenovali les Rzy na levém břehu Metuje na Montaci (užívá se dodnes). Roku 1570 postihl město ničivý požár, který změnil podobu města. V dnešním Náchodě nalezneme na Karlově náměstí podkovu koně, kterou údajně ztratil při poslední noci na české půdě Bedřich (Fridrich) Falcký, který přes Náchod prchal po prohrané bitvě na Bílé Hoře 8. listopadu 1620; každemu kdo se na ni postaví, prý přinese štěstí. Po několika povstáních a vzpourách začátkem 17. století připadl zámek a město rodu Piccolominiů. Zámek v této době zaznamenává další úpravy, které jej měly změnit na pohodlný palác. Současně byla postavena mohutná zámecká věž a Radnice (1657 – 1659). Samotné město trpělo „v době Temna“ nejen švédskými nájezdy, ale v roce 1663 bylo město téměř zničeno obrovským požárem, kdy shořelo 121 domů. Po vymření rodu Piccolominiů kupuje panství vévoda Kuronský Petr Biron a u příležitosti jeho příjezdu do Náchoda roku 1797 sehráli měšťané Mozartovu operu „Don Giovanni“, což bylo první mimopražské provedení. Když v roce 1800 umírá vévoda Petr Biron, dědí náchodské panství jeho dcera Kateřina Zaháňská. Všichni ji jistě znáte jako paní kněžnu z románu Babička od Boženy Němcové, odehrávajícího se v nedalekých Ratibořicích. Zámecká alej do dnešních dnů nese název „Kateřiny Zaháňské“. Rozvoj kultury ve městě provází i rozmach výroby pláten. Ve městě se otvírá poštovní úřad a jsou bohužel zbořeny již zmíněné městské brány. Všude přítomné poněmčování vrcholí revolučním rokem 1848 a v této době se stávají majiteli města jeho poslední držitelé (do roku 1945) pocházející z německého rodu Schaumburg-Lippe. Rod plánuje přeměnit zámek na tabákovou továrnu a otvírá náchodské vlakové nádraží (1. května 1859). V druhé polovině 19. století vzniká Pickova továrna a především se odehrála Prusko-rakouská válka roku 1866, která zasáhla téměř každou rodinu úmrtím někoho blízkého. Počet obyvatel časem stoupá na 10.049 díky rozvoji průmyslu. Mezi nejvýznamnější památky města které byly postaveny na přelomů století patří secesní hotel a divadlo Beránek, gymnázium, městská Radnice či palác městské spořitelny. Hospodářská krize postihla i textilní průmysl a byly stále patrnější útoky hitlerovského fašismu. Druhá světová válka nemění tvář pouze Náchoda, ale i celého světa. Po válce, kdy bylo město osvobozeno Sovětskou armádou zámek, připadá státu za údajnou kolaboraci majitelů s Říší. Ve městě nalezneme lázně Běloves (v dnešní době mimo provoz), stáčírnu minerální vody Ida, textilní závody Tepna, gumárenskou výrobu Kudrnáč (dnes Rubena) a jeden z nejvíce vytížených hraničních přechodů do sousedního Polska. V blízkosti města je Jiráskova chata, pevnost Dobrošov, zámek v Ratibořicích či Broumovský klášter. Okolní města jsou tato: Nové Město nad Metují, Hronov, Česká Skalice, Červený Kostelec, Police nad Metují, Broumov a Jaroměř - Josefov. autor: Radek Hrdina Jr – radek.hrdina@numismatika.com (možno i zřídit u vás koncovku nachod.cz ??)