Náchodsko a Broumovsko - 2.část ( Retro 1987)
5.deň - Přes Broumovské stěny
Protože sa moc těším na dnešek, tož su ráno hore už v 7 a tak napřeď do bufetu pro snídaňu a pak arak na autobus. Jedu s ním dosť dlúho a vystupuju v horní části Pěkova - na Honoch. Rybáři tu majů pěkný rybník a alkoholici zavřítů hospodu. Napřeď po značce kopíruju kraj lesa s chatkama, pak vstupuju do hvozdů a začíná tam moc nepěkný stúpák.
Navrchu už su v menších skalách a je tu kratší odbočka k Vyhlídce a skalním útvaru Kačenka. Je odsáď výhled na město Broumov a jest to tady slušné...Další moja cesta vede po hřebeňu velikým skalním bludištěm. Túto cestu bych přirovnál k Lochnesce : je to pořáď hore dole, dole a zas hore - je to ale správná divočina. Idu aj přes veliký polom a scházám ze stezky do jedného údolíčka a zaplancu sa tam do močála. Chvílu ně trvá, než su znova zpátky na značce. Následuje skalní útvar Hokejka a pak nádherná vyhlídka na celé Broumovsko. Sedím navrchu na vysokánskéj skale na dosť nebezpečném místě, srdéčko sa ně tetelí blahem a já si vychutnávám rozhled, Spartu a zážitek, na kerý sa nezapomíná...
Následujů skaly Loď a Bunkr, směrem do " vnitrozemí" je přes další polom vidět krásné skalní město. Pak okolo malučkého jezírka ve skalách a pak už su u Hvězdy. Napřeď si v bufetu kupuju pohledy na památku - borec, co tam prodává, tož je velice ochotný a že mi je i orazí do cancáku. Potom idu do chaty, kerá je zvenku a aj zevnitřku moc krásná. Obsluhujú tu učni pikolíci a já si dávám vepřovů plec se zelíčkem. A pivo ! Dívám sa po vyřezávaných stěnách a čtu upozornění, že tu mívajů aj romantické večery při svíčkách.
Venku obdivuju nádhernů kaplu postavená na skale a kerá má půdorys Hvězdy - ( proto sa tak aj menuje), potěším sa vyhlídků a pak už lesem po plochém hřebeni do dalšího skalního bludiště. Potkávám tu Sovu a Bumbrlíčka a Kočku a pak vychodím na super vyhlídku Skalní Divadlo. Já si eště odskakuju eště na Supí hnízdo, což je vyhlídka, zajištěná aj zábradlím a navrchu sů ve skale vyrubané aj sedátka, ale kvokajů tu 3 ženské a tož honem pryč !! Zestupuju do divokéj Kovářovy rokle. Teda lidi, to je ale divočina !!! Skaly vysoké snáď 100 metrů - no to je prostě FANTASTIKA, kerá sa mosí vidět znova a znova !!!!! V prostředě rokle je průchozí jeskyňa " Kovárna" aj s potokem, o kus níž je odbočka k troskám Mariánské jeskyně s vytesaným basreliéfem " bohorodičky"...Celá rokla je dlúhá skorem 2 km a její průchod je zážitkem s velikým písmenkem " Z" !!!
Dole pod roklů nacházám studánku a po napojení " koní" teprv přemýšlám, kadyma dál. Pode mňů vidím ústí nekolika skalních roklí, já ale idu lesní asfaltků dole k pionýrském táboru s pěknýma vyřezávanýma totémama a pak další asfaltků vlevo. Po vyjítí z lesa zjišťuju, že sa ně gdesi zapotrošila turistická značka. Nevadí - mám podrobnú mapu a tož idu po polňačce přes veliký lán a na jeho konci v lesi narážám na Hájkovu roklu. Táto není až tak zajímavá svojíma skalami, ale zato tu jak orlí hnízda ze stěn kaňona trčíja všelijaké trampské chýše, chatky a iné kutě a přístupy k nim vedů enom po žebříkoch anebo po schodoch ve skalách - super !! A všady je trampů - tolik sem jich po kopě eště nikdy neviděl...
Opúšťám roklu a po silnici do kopca do dědinky Slavný, gde k mojém velikém žalu vůbec nemajů hospodu. Navrchu pod lesem sů zaparkované auta, chvilku odpočívám pod rozcestníkem, ke slavným skalním " hřibom" nejdu, protože bych potom asi nestíhal a tal šup do lesa a mezi skalama dole. " Zaječí rokla" má velice ponurů a tichů krásu - místami tady mezi balvanama vidím eště zbytky loňského sněhu. Po vrstevnici sa dostávám k "Třešňovéj rokli" a pak su v sedle, gde je na mýtině vyvalený stožár elektr.vedení a já tady zúfalo hledám pokračování cesty, což sa ně po čtvrť hodince podaří. Následuje strašný strmák do kopca hore lesem a já konečně nacházám nejlepšího přítela člověka - VODU ! Je tu studánka s dobrů vodů a já si u ní dopřávám ze somradélka kus žvanca, Spartu ... a pořádnú dávku odpočinku, než zas razím dál. Eště kúsek stúpání, navrchu je bezlesá planina a přede mňů nádherné skalní město - vaší fantazii při pojmenování skalních útvarů se meze nekladou - a všady okolo pod kopcem další skalní města, z toho nekeré eště v zárodku...
Mezi nádhernýma skalama stúpám pořáď hore, u totéma je odbočka ke Skalní bráně - a tož tá teda opravdu stojí za vidění a aj ten výhled z ní - člověk si tu připadá jak negde na západě Ameriky !!!! Jedinů veliků divočinů a pořáď mezi krásnýma skalama - místama aj přes jezírka, močály a rašeliniště - idu až pod Korunu. Tož to sem teda eště neviděl : nad lesem pořáď léce a blbne jakýsi vrtulník a zrovna teď, když idu po lesní cestě, tož nade mňů proletěl s jakýmsi velikým stožárem !
Odbočuju na žlutý okruh na Božanovský Špičák a za chvilku idu okolo né moc vysokých, ale fantastických skalních útvarů - Želvy, Kovadliny, Kočky a Ježka, Velblúda a Kačenky a moc dalších a největší bomba je , že člověk tady po odlesněném vrchu ide vlastně po rovině a že ty ména skal sú opravdu víc jak případné !! Z Božanovského Špičáku - což je obrovská skala a česká enkláva nad už polsků krajinů - je nejfantastičtější vyhlídka z celých Broumovských stěn a takéj nejfantastičtější zážitek : sedím a pokuřuju spartu, pode mňů nad skalnatým vrchem vrčí vrtulník a spůšťá lano, nechá si naň přivázat 3 klady a pak letí skoro nad mojů hlavů k nám do Československa ! MANINA 1.STUPŇA !!!! A všady okolo Polsko - je vidět skalnatá Hejšovina, Sypací skala a dole pode mňů je polská dědina Radkow s větším rybníkem. Hrozně nerad opúšťám toto místo, ale mosím dál...
Dokončuju okruh skalním městečkem a vidím eště Varana, Skalní hříb, Ponorku, Želvu, Velblúda co leží, Kočku,Ještěra a Veverku. Na rozcestí potom odbočka na další okruh - bludiště okolo Signálu, což je ně málem osudné. Skalní branů sa dostávám mezi skaly, vidím Toleňa a Junácků vyhlídku a pak ztrácám značku a tak tak, že sa vymocu ze skal ! Moc a moc přemýšlám, na kerů stranu sa dat, abych sa náhodů neocitl v Polsku. Pomáhá ně mapa - dostávám sa na lesní cestu, podle lišejníků si najdu sever a pak už zhruba vím, gde su. Ve výběžku skal asi 300m daleko předpokládám značku... a takéj že tam je !!! Su zachráněný !! A ztráta enom 20 minut - to ide !!!
Následuje cesta dolů přes " Bludiště" a tady je to hrozné - samý vývrat a bažina - je to cesta vpravdě pekelná - a žádná vyhlídka. Kdybych sa nevydrápal na jednu skalu a nepodíval sa z ní okolo, tož bych ani nevěřil, že sa nacházám v prostředě velikého skalního města. Nebyt značek, tož sa tu mocu jak Kača v čepici ! Spodní okruh teda není nic moc - akoráť sa ně moc lúbí " Soví hrádek" - je tady mezi skalami nádvoří s ohništěm a lavečkami a okolo fantastická " jak gdyby" zřícenina hradu, natolik věrohodno působíja zdejší skalní útvary !!!
Následuje prudký zešup rovno dole z kopčiska do údolí na lesní asfaltku. (KONEČNĚ ŽÁDNÉ SKALY !!!) Okolo nekolika pěkných samot a usedlostí do Machova a tam sa od jedného domorodcy dozvídám smutnů zvěst a to tú, že ně poslední autobus ujél před 5 minutami !! Ptám sa ho teda aspoň, gde je nejbližší hospoda, ale než k ní stačím dopajdat, tož ňa bere borec do embéčka a vysazuje mňa až na rozcestí u Bezděkova. Z tama idu 50 m po svojích a už ně zastavuje další embéčko a dva ochotní dědulové mňa berů až do Hronova a eště ňa cestů krmíja třešňama !
V Hronově si zjišťuju spoj a než ně to jede, tož na pivko do restaurace Nová radnice...
6.deň - Do Adršpašskoteplických skal
Ráno budím Mařenu, ať skočí na snídaňu a po ní idem zkratků na vlakové nádraží a kupujem si lístky do Adršpachu. Ze stanice idem kůsek po kolejách a pak okolo nepřístupné pískovny, gde je přes mříže vidět jezero s krásnů plážů. Kupujem si lístky do skalního města a já svoje "hejno" prováďám po skalních útvaroch. Míjáme krásný Džbán a Homolu cukru a pak už přes " goticků" bránu do spleti soutěsek a nádvoříček a skalních náměstíček a krky si možeme ukrútit, abysmo viděli vršky vysokánských skalních věží nad našíma hlavama.
U "Sloního náměstí" doháňáme jakúsi výpravu a průvodkyňu a dozvídáme sa, jak to bylo s |Hromovým kameněm a Eliščinů věžů. Pak tu eště vidíme " Hlavu lvice" a " Třeboňského kapra, pak sa dostáváme pod Goethovu bustu, atraktivní vodopád a po železných schodoch hore k lodičkám na Vlčím jezírku. Celá výprava sa vlezeme do jedéj lodě, vyplúváme a fúsatý kormidelník začíná výklad. Plujeme k " Havajským ostrovom" a on nás cestů informuje, jaké majů příplatky za utopeného a důchodca a také o tom, že má zdejší jezírko veliků zvláštnosť a to tů, že jim nikdy nezamrzá. A že jestli to nebude tým, že ho vždycky před zimů vypůšťajú...Následujú " vodníci", skala, co připomíná opicu a pak plujem do přístavu " Singapur" a plavbu k naší velikéj lítosti končíme.
Schodami navrch a po schodoch dole a z " Velkého náměstí" pokračujeme do Nových partií. Napřeď nás čeká vyhlídka Velké panoráma, zešup a výstup k Pivovarském komínu s horolezcama, zešup ke Starostovi a Milencom ( anebo je to naopak) a Myší dírů ke Krakonošovu piánu a ven ze skal... V hotelu si dáváme dobrý rychlooběd - buček se zelím - a pak prcháme okolo Španělské stěny na vlak.( A stíháme ho tak tak). Než nám Adršpach zmizí v dáli, já eště túžebně čumím na skaly Křížového vrchu - snáď negdy příště !
V Teplicách nad Metují vystupujem na zastávce Skály a míříme do vstupu do zdejších skal. V bufetě lístky a občerstvení. Já si eště zapaluju vonnů spartu, protože je tady jak v Adršpachu ve skalách zákaz kůření a pak už vyrážáme údolím hore. Míjáme odbočku na skalní hrad Střmen, ostatní by sa tam aj podívali - no uvidíme na zpáteční cestě. Začíná nám trochu popŕchat. Ideme okolo cedulí, keré nás upozorňujů na skalní útvary naproti nad údolím, ale kvůli vzrostlém porostu stromů z nich vidíme prdlajz ! Pak kúsek po schodoch, vpravo máme už pořádné skaly a my stojíme na planince před skalní věžů " Strážce" a horolezecků chatů a tady začíná okruh Teplickým skalním městem.
Před nama defilujů fantastické nádvoří, mohutné skalní stěny a hlavně moc a moc všelijakých útvarů, keré pojmenovala fantazia našich předků opravdu výstižnýma názvama. Dost hlubokým dojmem na nás zapůsobí aj obrovský skalní dóm. Asi v půlce okruhu vycházáme ven ze skal do širšího údolí a po okraji nádherných stěn a bloků idem až k ústí rokle " Podsvětí" a " Sibiř", což sů dlúhé a klikaté, mlhavé a studené a úzké skalní sútěsky. Okruh končí u Horolezecké chaty - bylo to celé jedna jediná POHÁDKA - a stejnů cestů sa vracáme do Teplic k vlaku. Na Střmen už nelezem, protože nás bolíja nohy a mňa po včerejším pochoďáku Broumovskými stěnami úplně děsně !!
Odpoledňa v táboře odpočinek - já dokonca aj chvílu chrupec - večer nakupujem špekáčky a pár piv na táborák a k večeru ideme všeci do toho lomu za Bělovsú, kerý má červěné stěny s terasami a jezírkem. Rozdělá sa ohnisko, opékajů špekáky a kecá sa a pak aj zpívá. Končíme před půlnoců a protože sa cérky ve tmě bojíja, tož sa cestů do kempu výborně bavíme hrůzotrašným vyprávjáním a to hlavně o upíroch a strašidlách. Protože sú cérky od hrůzy úplně ochromené, tož eště chvilku s nima a pak už chrupandos...
7.deň - Odjezd zpátky na Valachy
Nastává nejméň sympatický deň z čundru - balení sa a cestování dom. A díky tom, že sem sa včera na nádraží blbě podíval do jízdního řádu, tož nám dneska v sobotu nejede rychlík, ale celů cestu zpátky jedeme osobákama a 7 x přestupujeme, z čehož majů ostatní " veliků" radosť ! Valašsko nás vítá škaredým počasím a deštěm a vypadá to, že už je po létě. ( A to zme sa na čundru ani raz nekůpali ..!! )