Loading...
Návštěva poutního místa v dalekých alpských horách v La Salettě ve Francii.
Vysoko v horách se nachází známé poutní místo,kdy se v r.1846 zjevila slzící Panna Maria dvěma dětem,malým pasáčkům,jedenáctilému Maximinovi a patnáctileté Melánii aby varovala svět před 1.světovou válkou a vzestupu komunismu.Mluvila o neštěstí,které to lidstvu přinese.Děti tomu nerozuměly a vše poctivě vypověděly doma a i ostatním lidem a tak se to rozneslo zase dál….
My jsme absolvovali tuto krkolomnou cestu,která byla vysoko v horách… člověku se až tajil dech,když jsme projížděli a vybírali zatáčky,které se klikatily vedle srázu,kam jsme se dolů báli i podívat. Na vrcholcích hor byl ještě sníh,bylo to v květnu a všude se válela hustá mlha.La Salette je osamělý klášter,kam poutníci přijíždějí nabrat duchovní sílu a nejen tu,ale i obdivovat krásu a velebnost horských masivů. Svoje jméno dostal klášter podle vesnice, která leží vysoko v horách.Když jsme k němu přijížděli,nemohli jsme se na něj vynadívat,zářil jak drahokam mezi horskými velikány.
Dojeli jsme k němu navečer,kdo chtěl a nebyl úplně po cestě „zhuntovaný“,tak se šel ještě projít sólo a pokoukat,po krajině, i když v té mlze toho moc vidět nebylo.Já ale měla nohy nateklé jak báně,tak jsem se umyla,nohy dala do studené vody a pak lehla na postel a mohlo mě být všechno ukradené,byla jsem úplně vyřízená……Druhý den jsme si po snídani dali sraz a šli společně na prohlídku kostela a okolí.
Kostel byl postavený ve 2.polovině 19.století.Základní kámen ke kostelu byl položen r.1852 a stavba trvala 14 let.Tato stavba nahradila malou mariánskou svatyni,která tu vyrostla brzo po Zjevení.Trojlodní kostel je postaven z tmavého kamene,který byl lámán přímo na místě,kde je parkoviště. Sloupoví posvátného prostoru je z černého kamene,který má nádech do modra. Okna jsou zdobená vitrážemi.
Malba nad oltářem – Ježíš Kristus – syn Boží - na první pohled každého zaujme. Jeho pozvednuté ruce žehnají,ale také i varují... Svatozář v podobě duhy připomíná smlouvu lidí s Bohem. Obraz namaloval malíř jménem D’arcabas.Zvláštní jméno,že? Zároveň namaloval i dva obrazy v postranních lodích a sice – Ježíšův zázrak proměnění vody ve víno na svatbě v Káni Galilejské a Panny Marie pod křížem na Golgotě.
V čele baziliky stojí bílá socha Panny Marie Laselettské, která působí jako magické zjevení,které ji dodává chrámové světlo,neboť návštěvník vidí ve dne i v přítmí chrámu její stín.V tomto chrámu spočívají také tři lidská srdce,jejichž nositelé si za svého života přáli,aby tu zůstali na místě pro ně nejdražším.
Byl to krásný zájezd, cesta nazpátek dolů klikatou silnicí,jež se vinula podél srázů uběhla rychleji než nahoru…jak taky ne,do kopce autobus jen funěl…..a já se zas raději z okna nekoukala abych nedostala závrať.