Neodolatelné chutě Dominikánské republiky

Dominikánskou čokoládu, kávu, rum i doutníky zná celý svět

 

Karibik je oblastí, vyhledávanou Evropany zejména v období evropské zimy. Za sluncem a teplem přijíždí každoročně více turistů, nejvíce z nich do Dominikánské republiky. Zásluhu na její oblíbenosti mají samozřejmě především nádherné, nepřecpané pláže, komfortní pobytové rezorty, atraktivita tropické přírody, výběr kulturních, sportovních a zábavních zážitků a pohostinnost a přívětivost Dominikánců. Přitažlivost mořských břehů ovšem výrazně vyvažuje i produkce výrobků, spojených se zdejším klimatem: čokolády, kávy, rumu a doutníků…

 Není mnoho hostů ze zámoří, kteří by odolali výletům, během nichž se seznámí s procesy, jak tyto atraktivní výrobky, vyvážené do celého světa vznikají. Od pěstování a sklizně surovin až po expedici hotových vysoce kvalitních a lákavě balených produktů. Za kakaovými boby a čokoládou můžeme vyrazit jak do malých, venkovských farem, tak i do zpracovatelské velkovýroby. Dominikánská republika se řadí mezi hlavní pěstitele kakaa na světě. Z odrůd na ostrově pěstovaného kakaa převažuje Trinitario. Při sklizni lze mezi druhy kakaa odlišit dvě skupiny co do kvality. „Sanchez beans“ jsou nižší kvality, sklizené se nechávají bez prodlení sušit bez fermentace a poté míří do velkých firem, kde jsou zpracovávány na cukrovinky.  Tzv. „hispaniola beans“ se vyznačují vysokou kvalitou, ale také odlišným zpracováním kontrolovanou fermentací a sušením bobů na slunci. Tento druh pak putuje výhradně k výrobě „bean to bar“ čokolád, fine chocolates, craft chocolates a dalších typů. Kakao se jemně různí podle regionů, celkově však má méně výraznou kyselinku a ovocnější chuť. Konečných produktů je nepřeberně a to jak na pultech malých farem, tak v reprezentačních prodejnách velkých producentů. Můžeme vybírat…

  

Produkce kávy v Dominikánské republice uspokojí milovníky jakýchkoli druhů. Existují tu zemité, ořechové, sladké a plné kávy, vhodné na výborné espresso. Jiné regiony plodí světlé, ovocné a nakyslé kávy, připravované metodou Pour Over. Dominikánská republika vymezuje šest oblastí pěstování ve čtyřech pohořích, rozložených po celé zemi. Liší se nadmořskou výškou, charakterem půdy i mikroklimatem, ovlivňujícím výslednou lokální příchuť. Menší farmy však najdeme i ​​v dalších oblastech. Většina kávových zrn se v Dominikánské republice zpracovává tzv. za mokra - před sušením se odstraní ovocná dužina z kávových třešní. Tak vznikne konzistentnější a čistší chuť oproti zpracování za sucha. Díky proměnlivému počasí a odrůdám kávy v Dominikánské republice šálek kávy odráží, kde byla zrna pěstována a jak byla pražena. Různorodost kávových regionů je příčinou, že odlišná kávová zrna mohou být nejlépe zvýrazněna dobře zvládnutým pražením. Předpoklad, že si u Dominikánců na kávě pochutnáme, můžeme považovat za stoprocentní…

 

Tabák byl pro původní obyvatele ostrova součástí každodenního života dávno před rokem 1492, kdy sem dorazili Španělé. Používal se m. j. i k různým náboženským obřadům. Dnes Dominikánská republika vyprodukuje pro doutníkový trh v USA stejné množství, kolik doveze Kuba (stižená embargem po kubánské Castrově komunistické revoluci) do Evropy.
Nejplodnějším tabákovým regionem je údolí Cibao Valley poblíž Santiaga de los Caballeros. Sídlí tu i většina zpracovatelů. Exkurze do těchto provozů jsou vítanou turistickou atrakcí, kde nechybí ani ochutnávka čerstvě dokončeného produktu. Dominikánská republika je známá svým jemným tabákovým listem. Má světlou barvu a velmi jemná je i výsledná chuť doutníků. Každý list prochází důkladnou inspekcí, než projde do výroby. Ruční výroba má přesný proces výroby. Úvodem se svinou listy do náplně a vloží se na den až dva do dřevěné formy, ta se zatíží. Listy pak díky formě drží formu. Následně se obalí vázacím listem a nakonec listem krycím. Doutník se ořízne a projde zkouškou tahu, barvy a kalibrováním. Krycí list musí být dokonalý, dostatečně vláčný, bez viditelných vad. Chuť, ale především barva musí být stálá - o prodejnosti doutníku rozhoduje právě vzhled. Krycí list ovlivňuje chuť doutníku až z jedné třetiny, proto má pro doutník zásadní význam. O celkové ceně rozhoduje jak tvar doutníku, tak i spotřeba tabákových listů a náročnost výroby. Tvarovat např. typ robusto nedá baliči takovou práci, jako třeba tzv. torpedo, či tvary nepravidelné. Ty jsou vrcholem baličova mistrovství, stejně jako různé speciality. Závěr návštěvy v tabákovém závodě obvykle končí nabídkou ke koupi. Z šíře nabídky se – zejména milovníkům doutníků – zatočí hlava. Po kterém sáhnout?

 

S historií rumu je to naopak. Před Kolumbem domorodci možnosti cukrové třtiny neznali. Ani sazenice, které vezl Kryštof Kolumbus v roce 1493, nepřežily cestu po moři. Až po dalších sedmi letech Pedro di Atienza přivezl a rozmnožil sazenice cukrové třtiny na Hispaniole. V roce 1506 tu byla poprvé z ní vylisována šťáva. V letech 1720 až 1778 vývoj narušila první rumová prohibice. Roku 1791 však už bylo evidováno 173 destilerií a 792 plantáží třtiny. Výroba rumu se skutečně rozjela v roce 1863. Přelom 19. a 20. století pak znamenal velký boom. Významnou událostí bylo přemístění rumu Brugal z Kuby do Puerto Plata. Následovaly důležité milníky - jako hygienická kontrola výroby, vznik pravidel pro producenty, či zavedení daně z alkoholu. Brugal získává ocenění i v zámoří. Dominikánský rum však ještě dlouho nebyl předmětem exportu a tím rozšíření jeho popularity do jiných zemí. Až v roce 1945 byla stanovena pravidla pro export. Následovaly masivní investice do rumového průmyslu, byl konečně doceněn velký ekonomický potenciál tohoto odvětví. Kvalitní třtinový dominikánský rum se začal trvale těšit zájmu svých příznivců na celém světě. Z někdejšího nápoje námořníků, dělníků, rybářů a vojáků se tak stal mokem takříkajíc luxusním. Do provozů jeho výroby můžeme nahlédnout jako účastníci zájezdů – například s CK Rainbow Tours, která přímé lety do Dominikánské republiky zařadila letos do svého katalogu pro český trh. Exkurze za slavnými dominikánskými produkty jsou součástí standardně nabízených výletů.

                                                                                                                                                                                             

 

                                                                                                                     Miroslav Navara