Nocleh na Lysé hoře

Když máte Lysou horu téměř za domem a rád chodíte na hory, zjistíte jednoho dne, že jste tam už byli ve všechny možné i nemožné doby. A tak další nevyzkoušená varianta je, co když si vezmete nocleh.

To takhle zjistíte, že máte fotky východu slunce a chybí vám západ. No a foťte západ slunce na vrcholu hory. Dolů se sejít musíte… Takže už dva důvody proč spát přímo na vrcholu. Nakonec se objevil i třetí důvod, protože jsme nepočítali jak při focení promrzneme.

Vybrali jsme si trasu ze železniční zastávky Frýdlant nad Ostravicí Nová Dědina na Albínovo náměstí, Lukšinec a Lysou horu. Trasa je to po zelené značce, pro nás celkem neznámá, protože většinou máme jiné výchozí body.

Z počátku je cesta téměř po rovině, mezi rodinnými domky, později chatami. Ovšem u rozcestníku pod Ostrým se situace trochu změní. Pěšina nastupuje do svahu, vede lesem a je užší a bez výhledů. Při tom stoupání nemá člověk moc myšlenek na nějaké kochání a sune se výš a výš hustým porostem. Netrvá to zase příliš dlouho a po vyjití z lesa se před vám na pasece objeví usedlost U Zbuja. Příjemné občerstvení na správném místě.

Po skvělé přestávce pokračujeme dál po zelené značce, ale po několika krocích se dostáváme na Albínovo náměstí, rozcestí s modrou značkou. Ta vede z Ostravice zastávky. Z náměstíčka na vrchol Lysé hory potom už pokračuje dál jen zelená. Neoznačenou cestou se odtud dá dojít i k Veličkům, což je tradiční beskydské posezení.

My pokračujeme dál přes Lukšinec. Zde končí všechny turistické značky a cesta se napojí na červenou hřebenovku. V protisměru sestupují poslední hloučky turistů z Lysé. Čím víc se blížíme k vrcholu jsou protijdoucí rozjařenější posezením v Šantánu nebo v chatě na Lysé, pár si jich nese v ruce ještě pivo na cestu a poslední dvojici potkáme na vrcholu. Je tak 20 minut do setmění a kluci vypadají dnes na dlouhou cestu…

Nás zajímá západ slunce. Shodou okolností na stejném místě zaparkovala dvanácetrojka radioamatérů i se psem, který nám dělá celou dobu společnost až jej páneček zavře do auta. Je pravda, že nad horizontem vidíme tmavý mrak smogu, celkově je trochu opar, ale zapadající slunko se přes to všechno rudě sune za hřeben před námi…až se mi chtělo napsat ono obligátní sune se za obzor. Je to prostě už tolikrát popsané, ale pořád nový zážitek ve finále i neuvěřitelná rychlost. Takže napřed si zkoušíme tam snímeček za stromy, tam pod zábradlí a tady ještě pejska…a najednou šup…červený knoflík se skutálí dolů a je konec! Teprve teď si uvědomujeme, že máme úplně promrzlé ruce. Takže ještě dva záběry na teploměr (jsou +4°C ) a spěcháme do hospody na čaj – s rumem.

Nocleh máme domluvený v Kamenné chatě. Původně patřila Spojům a teprve před časem se dala do služeb turistům. Bylo období, kdy se na Lysé hoře nocovat nedalo. Původní Bezručova chat v roce 1978 vyhořela a dodnes její nástupkyně nebyla vybudovaná. V roce 2004 byl sice položený základní kámen, ale to je zatím vše. Mimochodem u původní Bezručovi chyty byl základní kámen položený v roce 1.10.1933 a 15.10.1935 bylo slavnostní otevření.

Zpátky ke Kamenné chatě neboli Kameňáku. Ta nabízí celoročně ubytování pro 20 lidí. Na pokojích je nové vybavení a akumulační kamna, na chodbách nové společné sprchy. Kontakt je telefonicky a protože nemají vlastní webovou připojuji alespoň tento odkaz: http://www.treking.cz/chaty/kamenny-dum.htm.

Ráno jsme udělali ještě druhou sérii záběrů východu slunce sestupovali po žluté značce směrem na Hamry. Ale to je už zase jiné putování. Hlavní téma tohoto víkendu jsme vyčerpali a tak zase někdy příště při focení na Lysé.