Norsko 2010 - expedice SEVER
Norsko 2010
Někdy na podzim 2009 jsme se s kolegou Pavlem M. rozkecali o tom, že by se nám líbilo cestování autem „někam a pak zase dál a pak zase dál atd“. Naše „kecání“ nabývalo reálných rozměrů, na internetu jsem po přečtení stovek cestopisů zjistil, co a jak a tak nakonec přibyli ještě dva spolujezdci Pavel T. a Zdeněk a v červnu 2010 jsme vyrazili na „EXPEDICI SEVER“.
ÚTERÝ 8. 6. 2010
V 16.00 odjezd ze Syřenova (severovýchodní Čechy). Kolem Hamburku pěkně pršelo – přesně podle předpovědi. Německo, Dánsko - poměrně málo pump.
STŘEDA 9. 6. 2010
Dánsko – samej statek, samá kráva, samej kůň. Po ránu výšlap na kopce z písku s majákem u Lonstrupu (asi 20 Km od Hirsthalsu). V 9.00 hodin příjezd do Hirsthalsu. V 12.15 – 15.30 hodin trajekt do Kristiansandu za 3885,- Kč. Pak dál po silnici č. 9 a v Nomelandu doleva krpálem do hor se zbytky sněhu a jezery z roztátého sněhu. Stáda ovcí na silnici. Ve 21. 30 hodin bivak nad Lysebotnem 100 metrů pod parkovištěm na Kjerag. I tady na jihu Norska v noci světlo.
ČTVRTEK 10. 6. 2010
V 8.30 – 13.15 hodin tůra ke Kjeragboltenu.Na parkoviště jsme nepřejížděli – ušetřeno 80 Nok. Šutr zaseklý mezi skálami (Kjeragbolten 800 m.n.m) jen pro odvážné, hlavně ta římsa k němu. My to zvládli, Slováci a Němci byli po….. Asi 200 metrů od Kjeragboltenu vyhlídka Nesatind (o té jsem se nikde nedočetl) – skála podobná Prekestolu, ale hezčí, lepší a vyšší (800 metrů nad Lysefjordem). Taky je tam vidět vodopád Lysefossen (715 metrů vysoký v jednom kuse, ve své kategorii 6. na světě). Po návratu z tůry 30 serpentin do Lysebotnu plus tunel se závitem. Cesta dvě hodiny trajektem po Lysefjordu do Forsandu za 1080 Nok za auto plus čtyři lidi. Pohledy z lodi na Nesatind, Lysefossen, Kjeragbolten, , lachtany, elektrárnu ve Forli, Prekestolen. V 18.00 – 21.00 tůra na Prekstolen (Kazatelnu, 604 m.n.m., parkovné 80 Nok, sprcha na parkovišti 10 Nok). Kazatelna zezhora dobrý, ale pro nás úplně neznámý Nesatind se nám zdál lepší. Pak dál silnici č. 13, menší hledání místa na bivak, ale nakonec dobrej flek ve 23.00 hodin u ovcí po menší dešťové přeháňce.
Pátek 11. 6. 2010
V 10.35 trajekt přes Josefjord z Hjelmelandu do Nesviku – 10 minut, 131,- Nok.Poprvé jsme si uvařili oběd. Jinak všude ovce (několik tisíc), všude tunely (několik hodně desítek), všude vodopády (několik stovek). Vodopád Latefossen – parádní hukot. Hned naproti Espelandfossen. Vodopád Voringfossen - pár set metrů hluboká rokle a do ní padá voda – cestou zase hooodně tunelů, některý do závitu. V 19.30 trajekt Brimmes – Braurik za 167 Nok. Pak v serpentinách vodopád Skjervefossen. Tvinefoss taky dobrej. Ve Vinje odbočka vpravo na silnici č. 50. Před 11 km dlouhým tunelem před Aurlandem asi 50 vodopádů z 5 km dlouhý skály – taky dost dobrý. Potom 25,5 km dlouhý Laerdalský tunel rozdělený třemi modře nasvícenými jeskyněmi. Pokus v dešti ve 22.15 hodin pronajmout si chatu – neúspěšný. Pokus obydlet nějakou opuštěnou kůlnu – neúspěšný. Bivak o půlnoci před Ardalem u Ardalsfjordu (jak jinak – za světla).
Sobota 12. 6. 2010
Asi v 10 hodin tůra k Vettisfossenu. Cestou Hjellefossen – hukot a mlha z vody tříštící se o kameny, pak dál Ardalfossen a sto dalších fossenů. Lávka na lanech nad divokou vodou – pěkně se houpala. Na konci Vettisfossen – 275 m – nejvyšší svislý pád vody v Evropě. Nejlepší vodopád, co jsme viděli. Slabší jedinci návrat k autu, silnější (já a Pavel T.) výstup nad Vettisfossen. Pro větší objektivitu vyjádření slabších jedinců: „museli jsme vařit oběd“. Dolů do vodopádu dost děsivej pohled, až se mě z toho začala motat hlava. Voda se dole rozmlátila o kameny a mlha z ní zase stoupala až nad vodopád (takže asi 400 m). Návrat – slabší jedinci v 14.50, silnější v 16.00 hodin. Velmi ostré tempo, zpátky místy skoro běh. Pak přejezd přes pohoří Jotunheimen horskou silnicí (mýto 70 Nok). Sníh, u jednoho hotelu rolba upravovala trať pro běžkaře. Odbočka vpravo na na silnici č. 55. Bivak relativně včas – v 20.00 hodin. Na horách teplota 5 °C, u bivaku 9°C. Sychravo, chvílemi mrholení, ale poprvé romantika u ohně.
Neděle 13. 6. 2010
Výjezd k chatě Juvashytta (1817 m.n.m.), sjezdovka plná lyžařů, výstup v 20 cm čerstvě napadaném sněhu k ledovci pod nejvyšší horou Skandinavie – Galdhopiggenem (2469 m.n.m.). Stavění sněhuláka, dál by to bylo po ledovci bez lana nebezpečné (nápis i v češtině), tak návrat zpět. Pak dál přes Lom (sloupový kostel) doleva na silnici č. 15. Pak zase vpravo na silnici č 63. Před vyhlídkovou horou Dalnsnibba se začalo kazit počasí, plískanice, mlha, tak to jako jediný bod výpravy nedopadlo. Sjezd z 1100 m. n. m. (lišejníky, hnusně, 3°C) do 0 m. n. m. (normální civilizace i počasí) do Geirangeru. Geirangerfjord – prý nejhezčí fjord v Norsku, ale Lysefjord se mně nezdál ošklivější. Trajekt přes Nordalsfjord z Eidsal do Linge za 131,- Nok. Pak Trolí stezkou (silnice vysekaná ve skále) dolů a pod ní 21.50 bivak.
Pondělí 14. 6. 2010
Příjezd k fjordu do Andalsnes (nejsevernější bod expedice). Po příjezdu nádherně, plánování tůry na horu Nesaksla (715 m. n. m.), mezi tím příchod černé stěny od západu, přeháňka, za půl hodiny zase azzurro, tak výstup na kopec. Asi 100 metrů pod vrcholem najednou mlha, viditelnost 50 metrů, během minuty zase azzurro, 10 minut focení a kamerování. Pak se zase zatáhlo, chvíli kroupy, potom sněhová vánice a 2 °C. Dolů po skále po řetězech žádná sranda. Mezi tím zase azzurro a dole zase ceďák. Nahoru to trvalo asi dvě hodiny a dolů jednu. Přesun po silnici E 136 a E 06 do vnitrozemí k Ottě (N. P. Rondane). Normální vnitrozemské podnebí, sušení všech promočených a vlhkých věcí, po několika dnech konečně suchá tráva. Bivak už v 18 hodin – to je v průměru o 4 hodiny dřív než obvykle.
Úterý 15. 6. 2010
N. P. Rondane. Tůra – začátek 11:30, vrchol Storronden (2138 m. n. m.) 15:30. Posledních 400 výškových metrů souvislá sněhová pokrývka. Půl hodiny focení, kamerování a kochání. 16:00 sestup. V 18:15 příchod k autu (celkem skoro 7 hodin). Zdeněk zatím výstup na Simplepiggen (1721 m. n. m.). Parádní počasí, spáleniny obličejů a hlav, možná i lehký úžeh. Večer dvě hodiny hledání vhodného místa na přespání, nakonec ve 22:00 bivak před Lilehammerem.
Středa 16. 6. 2010
Olympijské můstky v Lilehammeru (parkovné 30 Nok). Vstup na velký můstek 20 Nok (ale je tam i záchod). Zrovna se na malém můstku skákalo. Oba metrosexuálové Pavel M a Zdeněk si opět myli vlasy na pumpě (vyjádření metrosexuálů po našich narážkách - ,,je to jen vaše bledá závist". No nevím, jak to mysleli...). Pak dál po E 06 na Oslo. Dálnice jedno velký staveniště, ale na rozdíl od ČR všichni makaj. V Oslu byl naplánován výhled ze skokanského můstku Holmenkollen nebo TV vysílače Tryvannstarnet. Bohužel můstek byl v celkové rekonstrukci a vysílač úplně zavřený. Z kopce nad městem ale šlo něco natočit a nafotit. Kdo ale nezná způsob placení mýta v Oslu a na dálnicích kolem něj, tak je pěkně v p... Nad dálnicí vozidlo snímá kamera a do tří dnů je třeba vyplnit u čerpačky Essa formulář a zaplatit mýto. Průjezd Oslem stojí 26,- a dálnice celkem 76,- Nok. Opět skoro hodina hledání místa pro nocleh před hranicemi se Švédskem. Bivak v 21.00 hodin.
Čtvrtek 17. 6. 2010
Už je to domů jen něco přes 1600 km. Trasa po dálnici E 06, pak po E 20. Most mezi Malmo a Kodaní 45 metrů nad a tunel 21 metrů pod mořem za 285,- Sek. Pak dál po Dánsku po E 20 přes další most za 220 Dkk a dál dolů po E 45 atd. V Německu jsme poprvé po devíti dnech viděli tmu.
Pátek 18. 6. 2010
5:00 příjezd do Syřenova.
Auto – Ford Focus Combi
Celkem najeto – 4 730 km, z toho asi 2 000 km po Norsku (1 100 km k trajektu v Dánsku a 1 600 km z Norska přes Švédsko Dánsko a Německo)
Průměrná spotřeba - 7,5 litrů/100 km
Průměrná rychlost – 85 km/h. Průměrnou rychlost zvýšila cesta po dálnici, hlavně v Německu. Po Norsku to mohlo být tak kolem 60 km/h.
Zajímavosti
Ovce – všude plno, na vedlejších silnicích ploty jen mezi pozemky, po silnici můžou normálně chodit, mezi ploty na silnici rošty, aby nemohly proběhnout na vedlejší pozemek
Silnice – bez děr
Tunely – mooc, kolem fjordů a některý do závitu
Vodopády – tisíce. Není nutné vidět všechny, ale pohled na Vettisfossen, Voringfossen a asi i Latefossen stojí za to.
Alkohol– vzali jsme dost přes limit, ale nikde nás nikdo nekontroloval
Policajti – moc nejsou vidět, ale všude je hodně radarů
Ceny – v korunách asi jako u nás, takže krát 3
Benzín – v přepočtu v Norsku 42, v Česku 32, Dánsku 37, Švédsku 36 a Německu 38 Kč.
Stanování – v divočině kolem fjordů docela v pohodě, v civilizaci v okolí Lillehammeru a Osla všude ploty, na cestách do lesa řetězy a závory (asi jsme byli i trochu vybíraví, ale tam nám hledání dobrého místo chvíli dalo...).
Další – Během několika hodin lze vidět lyžařské středisko v plné sezóně, ledovec a pak kvetoucí jahody a třešně. Během několika minut sněžení, 3 °C a pak přes 10 °C a slunce (po sjezdu z hor k fjordům).
Nejvyšší bod výpravy – Storronden (2138 m. n. m.) a ledovec pod Galdhopiggenem (něco přes 2000 m. n. m.)
Nejnižší bod výpravy – minus 21 metrů v podmořském tunelu mezi Malmo a Kodaní (možná i víc, ale pak už navigace neukazovala).
Světlo i v noci
Anketa
– Kde to bylo nejlepší?
1. místo - 4 hlasy tůra na Kjerag (Kjeragbolten a Nesatind)
2. místo – Lysefjord, vodopád Vettisfossen a NP Rondane
3. místo - NP Jotunheimen, vodopády Voringfossen, Latefossen, hora Nesaksla (změny počasí), tunely do závitu, Kazatelna a Trolí stezka
-Co bylo nejhorší?
Někdy hledání místa pro bivak
-Co bylo v plánu a neuskutečnilo se
Vyhlídková hora Dalnshibba (nulová viditelnost)
Naopak jsme stihli všechno ostatní naplánované, i to, s čím se moc nepočítalo
Výdaje za cestu – 13513,- benzín
-11700,- trajekty a mýta
-0,- ubytování
Celkem 25 200,- Kč. Na jednoho 6300,- Kč
Snad tento článek někomu pomůže při jeho cestách po Norsku. Nám přečtení cestopisů jiných cestovatelů pomohlo opravdu hodně.
Taky jsem se pokusil namalovat trasu na mapách. Zde je celá trasa po Norsku, pak 9.-10.6, 11.6.,12.6., 13.6., 14.6., 15.6., 16.6. a 17.6.
TURISTIKA.CZ DOPORUČUJE: Podívejte se na zájezd Norsko od CK Mundo.