NORSKO - Cesta za půlnočním sluncem - I.část
Nápad přišel tak půl roku před vlastní cestou. Což takhle podívat se aspoň jedenkrát do Skandinávie? Jaké to je, když slunce vůbec nezapadne pod obzor?Jaký pocit má člověk, když stane na polárním kruhu a jak vlastně vypadá léto v tundře?
Jenom školní znalosti nestačí a tak nastalo usilovné vyhledávání informací v průvodcích, časopisech a knížkách, na internetu i u známých, pak plán cesty a 10.6.2009 start. Následující den brzy ráno trajektem na kombi tiket z Rostocku do dánského Gedseru a pak z Helsingoru švédského Helsingborgu. Hamletův hrad Kronborg ve vytrvalém dešti nebylo moc dobře vidět, ani jsme se nezastavili. Nocování u známých v Göteborgu, odpoledne přes nový Svinesundský most za 24,-SEK, a pak ještě nějaký poplatek, tentokrát v NOK, tím vjíždíme do hlavního města norského království Oslo.
Na paměti máme zkušenosti přátel se špatným zaparkováním ve městě a následnými, pro nás velmi drahými pokutami, proto za jízdy usilovně pátráme po vhodném místu. Podařilo se! Hned vedle nějaké hlídací instituce, kde ovšem byli velice ochotní lidé, kteří pomohli a poradili. Rozjeli jsme se přímo na centrum města a při pomalé jízdě pátrali po zeleném i.
Bylo téměř přímo proti Radnici (Radhuset) a tak jsme konečně získali plán města. Příjemně nás překvapila ta skutečnost, že všechna zajímavá místa jsou celkem blízko sebe. Podařilo se dobře(tedy bezplatně) zaparkovat v centru a pak hurá na prohlídku: hned na východní straně městské zátoky pevnost Akershus, přestavěná po požáru na renesanční zámek, na západní straně po nábřežní promenádě Aker Brygge s kavárnami a obchody. Ke královskému paláci s uniformovanou stráží a jezdeckou sochou krále Karla Johana na prostranství před palácem to odtud bylo co by kamenem dohodil, od paláce se pak dá jít po Karl Johan gate kolem university, Národního divadla k parlamentu (Stortinget) a dál po pěší zóně až k hlavnímu nádraží.
Do známého Vigelandova parku (Vigelandsparken) s více než 200 plastik z žuly, bronzu a železa jsme museli zamířit na opačnou stranu. Již z dálky je vidět cca 14 m(někde je uvedeno 17 m) vysoký Monolit z 121 propletených lidských těl, znázorňující boj o světlo. Kolem je 36 skupin zobrazujících jednotlivé fáze života. Sochař vytvořil modely a jeho asistenti je 16 let realizovali z žuly. Mozaika Labyrint se nachází u kašny, další sochy jsme viděli i na mostu.
Muzea na poloostrově Bygdoy jsme si nechali na další den, abychom si jich patřičně užili. Vždyť navštívit muzea slavných mořeplavců a polárníků Fridjofa Nansena i Otto Sverdrupa, Roalda Amundsena a Thora Heyerdala, na to jsme se obzvláště těšili. A nezklamali jsme se. Kdo by si nechal ujít možnost vstoupit na palubu lodě Fram i do podpalubí, nahlédnout do kajut, strojovny i kuchyně. Nansenova Fram byla loď s vystuženým oblým trupem, aby ji ledové kry nerozdrtily, nýbrž pozvedly na led.
V muzeu Kon-Tiky vor Kon-Tiky a člun Ra II. Na tomto balsovém voru Thor Heyerdal s pěti přáteli už v r. 1947 přeplul 8000 km z Peru do Polynésie, na papyrovém člunu Ra II, překonal Atlantik z Maroka na Barbados. Vstupné do muzeí je 50,-/os.(Fram) a 60,-/os( Kon-Tiky) a lze platit kartou.
Odpoledne nás čekala dlouhá cesta mnoha údolími, nádhernou krajinou, zpestřenou červenými chaloupkami, nad nimiž člověk přemýšlí, zda jsou to obytné domy nebo rekreační chatky. Když se objevili místy zasněžené vršky hor, byli jsme jak u vytržení a fotografovali jako diví. A to jsme před sebou měli ještě 12 dní na cestu k severu.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Oslo
Půjčovna autPříspěvky z okolí NORSKO - Cesta za půlnočním sluncem - I.část
