Okolí Josefova dolu
Jizerské Hory jsou mé nejblíbenější a ráda se sem vracím. Mají kouzlo v každé roční době, ale nejvíce se mi líbí na podzim, hlavně Prales Jizera. Nejvyšší hora je Smrk (1 124), druhý nejvyšší Jizera (1 122) a třetí Černá hora (1 085).
Letos jsem zde byla koncem srpna. Výchozím bodem byl vždy Josefův důl, byli jsme ubytování ve vilce Josefíně s velice příjemnou paní domácí. Dorazili jsme něco kolem 11 hod, pak jsme vyrazili na menší obchůzku Josefova dolu, co kde mají a tak. Mají tu velice pěkný kostelík, který má i svou turistickou známku. Následně jsem vyrazili po žluté značce, až jsme došli k rozcestníku někde v polovině Josofova dolu dali jsme se na modrou na Vodopády Jedlová. Celý NS Jedlový důl je pěkný, cesta je přijatelná, mírné stoupání. Vodopády nás naprosto zaujali, šumění vody, naprostá krása a dokonalost matičky přírody. Po stejné cestě jsme se vrátili nazpět. Druhý den jsme vyrazili na nedaleké rozhledny, Slovanku a Bramberk. Vyrazili jsme opět kousek po žluté a napojili jsme se na červenou, která nás dovedla až na rozhlednu Slovanka, železná konstrukce s litinovým schodištěm ve výšce 820 m n. m., není příliš vysoká, ale je z ní hezký výhled. Hned vedle ní je možnost ubytování a hlavně restaurace, kde se dobře najíte a je zde velice milý pán hostinský. Dalším cílem byla Rozhledna Bramberk, bohuže k naší smůle byla uzavřena z důvodu nemoci, ale prý je odtud taky velice krásný výhled do okolí. Z Bramberku se šlo po zelené až do Josefova dolu, který jsme při cestě do "Pepiny" přešli celý Josefův důl. Navečer jsme ještě vyrazili na vodní nádrž Josefův důl po žluté, zrovna hodně foukal vítr a pršelo, ale nechtěli jsme sedět doma a vyrazili jsme. Vítr nás málem odnesl včetně pláštěnky. Třetí den, po přemlouvání mých známých jsme vyrazili na delší cestu. Část cesty jsme šli po žluté až k Marianskohorské boudy, odtud jsme se dali po zelené až ke Smědavě. Krásná příroda, spoustu hub podél cest a borůvek taktéž. Ve smědavě a stejnojmenné chaty se můžete najíst k naší smůle už nybli delikátní chlupaté knedlíky. :( Ze Smědavy jsem vyrazili po modré, cestou uvidéte černé vodopády, až dojdete ke Klečové malé louce, půjdete nahoru na druhou nejvyšší horu Jizerských hor a to Jizeru 1 122 m n. m., cesta nahoru není příliš náročná, ale jakmile vstoupíte do Pralesu Jizera, najdete zde minimálně jeden úsek, který nám dal zabrat. Samotný vrchol Jizery je krásný, vidíte z něj za dobré viditelnosti Ještěd, Krkonoše, Smrk a další dominanty. Nahořu se dostanete po žebříku, vždy to na vrcholu hrozně moc fouká a to opravdu hodně. Cesta na Jizeru je jen jedna a tak sjem se vrátili zpět a pokračovlai p modré až Na Knajpu a z té jsme vyrazili po červené Na Čihadla a pokračovali jsme až do Josefova dolu, po červené. Byl to vydařený den, jen chvilku pršelo, ale potom se vyčasilo a mohli jsme si užívat krásu Jizerských hor.
Byly to parádní tři dny a vřele doporučuji tuto trasu a nebo vyražte přímo z Raspenavy, ale to už je na další cestopis, protože se spí pod širákem a nebo v přístřešcích, ale stojí to za to, to mi věřte.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Svět
Půjčovna aut