Plzeňsko – Chrást – obec a naučná stezka – okruh cca 10 km: Chrást – vyhlídka Poradní skála - soutok Klabavy a Berounky – železniční viadukt - Chrást
Pátek 29. 9. 2023
Dnes jsme potřebovali zajet do Druztové do pivovaru Radouš pro sud piva dvanáctky Pilsner Ilgner. Slíbili jsme, že ho v sobotu dovezeme na akci Podzimní prase. Je konec září, ale stále je krásné skoro letní počasí, tak jsme se rozhodli toho využít a vyrazit na výlet.
Hledám v mapě, kde je co zajímavého v blízkosti a objevila jsem naučnou stezku Chrást, která vede okolo nedaleké stejnojmenné obce. Tam jsme už byli mockrát, ale zpravidla se pohybujeme mezi Plzní a Chrástem. Tahle stezka vede na druhou stranu a tam to prakticky neznáme. Stezka se věnuje historii této části a přírodním zajímavostem v okolí. Je dlouhá 7,5 km, my si ji trochu prodloužíme. Tak snad to bude zajímavé.
Nejdřív jen něco málo z historie. První písemná zpráva o obci je z r. 1242. Z textu zmíněné listiny je patrné, že je však mnohem starší. R. 1379 byli zdejší páni 2. nejbohatším rodem v kraji. Památkou na ně jsou zbytky hradu Věžka na ostrohu nad Berounkou - najdeme je na levém břehu řeky, pokud půjdeme proti proudu. Majitelé se střídali. R. 1514 ho získalo královské město Plzeň. Ve 2. pol. 17. století se tu začíná rozvíjet zemědělsko-průmyslová výroba – postupně se zakládá kamencárna, prachárna, cihelna, strojírna a slévárna. Při požáru r. 1812 zanikla podstatná část původních selských stavení.
Autem popojíždíme do centra obce. Necháváme ho na parkovišti u vlakové zastávky Chrást u Plzně obec. U kruhového objezdu je úvodní tabule naučné stezky, jenže je od sluníčka vypálená a proto nečitelná. To se jim moc nepovedlo.
Hned vedle je tzv. veselý pomník Hurvínka, který tady byl odhalen 27. května 2006 k 80. narozeninám Hurvínka ředitelkou Divadla Spejbla a Hurvínka v Praze, paní Helenou Štáchovou. Známý loutkář Josef Skupa tady měl letní sídlo a r. 1948 mu bylo uděleno čestné občanství obce. Na zdejší informační tabuli se právě o Hurvínkovi, ale také o Josefu Skupovi dočítáme řadu detailů, o kterých nemáme tušení. Mezi jinými i to, že Hurvínek byl vyřezán jako kamarád Spejbla, ale nakonec se to vše nějak zvrtlo.
Výlet začínáme v nedaleké cukrárně. Tady to známe. Mají tu výborné dortíky, ten si dávám já. Ota si pochutnává na zmrzlině.
Ale pak už vyrážíme – po naučné stezce. Jdeme okolo rybníčku. Na ostrůvku je vodník, ve vodě lekníny. A protože dětinštím a na ostrůvek vede lávka, jdu se na vodníka podívat pěkně zblízka. Kupodivu jde na ostrůvek se mnou i Ota.
Pak už skutečně vyrážíme. Ještě kousek po hlavní silnici. Je tu však chodník, takže je to zcela bezpečné. Kousek před tratí naučná stezka odbočuje vpravo. Tady je i zastavení naučné stezky, které se týká zdejší fary, nyní sborového domu Československé církve evangelické, u které je veřejně přístupná zahrada s dětským hřištěm. Dům byl postaven r. 1956.
Tady zjišťujeme, že naučnou stezku jdeme opačně. Ani mne to neudivuje, není to prvně. Je však značena obousměrně, tak to vlastně nevadí.
Přecházíme přes trať, jdeme okolo fotbalového stadionu a mizíme v lese, kde se naše cesta stáčí vpravo. Vlevo od nás je zajímavý skalnatý kaňon, podle mapy tam má být potůček, který se o kousek dále vlévá do Berounky. Vidět není, není totiž vidět ani na dno, jak je hluboký.
Když jsme klesli tak, ze vidíme meandrující Berounku, je před námi další kaňon a my se musíme podle něj vydat vpravo. Tento kaňon je snad ještě zajímavější, navíc v něm tekoucí potok slyšíme. Vidět ale také není. Předpokládali jsme, že to bude trvat delší dobu, než ho obejdeme, ale za chvíli jsme na cestě a u čističky odpadních vod, kde je další zastavení NS. Vracíme se po 2. straně kaňonu vlevo. To už se těšíme na vyhlídku Poradní skála. Jsme na vrcholu skalního hřbetu, který se tyčí cca 40 m nad Berounkou. Skálu si oblíbili za 1. republiky zdejší skauti, zde se radili, scházeli se k besedám i ke hrám. Proto tak byla skála ve 30. letech 20. století pojmenována. Berounku vidíme přímo pod námi. Vpravo je pak vidět údolí, kterým Berounka protéká a meandruje. Na protějším břehu vidíme Dolany a její část Habrová, bývalou vesničku. Je tu lavička a je tu krásně. Chvíli se kocháme, ale na svačinu je ještě brzy.
Pokračujeme ještě kousek po naučné stezce. Když odbočuje vpravo, my se vydáváme po široké neznačené cestě mírně vlevo. Důvod, proč naučnou stezku opouštíme, je prostý. Jedno její zastavení s názvem Soutok Klabavy s Berounkou je sice zajímavé, ale od tohoto soutoku je daleko. My se chceme k soutoku zajít podívat.
Pokračujeme ještě kousek po naučné stezce. Když odbočuje vpravo, my se vydáváme po široké neznačené cestě mírně vlevo. Důvod, proč naučnou stezku opouštíme, je prostý. Jedno její zastavení s názvem Soutok Klabavy s Berounkou je sice zajímavé, ale od tohoto soutoku je daleko. My se chceme k soutoku zajít podívat.
Cesta je zpočátku široká, pohodlná. Mění se v travnatou, stále pohodlnou. Přicházíme na malou loučku, tady se rozděluje – ta viditelnější vede k řece, kde mají rybáři své pěkné místo. Jdeme se tam podívat, je tam hezky. Pozorujeme klidný tok Berounky, která se čas od času dovede proměnit v běsnící živel. Vždyť vznikla v Plzni soutokem 4 plzeňských řek – Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy, které s výjimkou Úslavy přivádí vodu z Českého lesa a Šumavy – ať už v době tání nebo v době dešťů. Někdy má proto vody víc než dost.
Vracíme se kousek k lesu – tam má vést naše cesta. Jdeme více méně v trochu sešlapané trávě. Zdá se, že cesta končí na okraji lesa u nějaké chaty. Lesní cestičku objevujeme kousek nad ní. Pokračujeme lesem. Tady začíná trochu dobrodružství. Cestička je poměrně úzká, vede ve svahu, pod námi dole teče Berounka. Tady musím být opatrná, pokud se nechci někam směrem k vodě zřítit. Tady bych asi nedopadla nejlíp. Proto buď jdu nebo se kochám. Cestička se rozděluje, my se držíme té vlevo. Po chvilce se opět rozděluje. Ta vlevo strmě klesá k řece, já koukám na mapu. Naše pěšina má vést nad skalami. Ota už sešplhal kus dolů, já jdu nahoru a doufáme, že se někde ještě dneska sejdeme. Nevím, která z těch cest je pohodlnější. Asi si jeden nevybere. Já ještě kousek stoupala, cestička se různě klikatila a samozřejmě zase klesala. Určitě jsem zvládla větší převýšení. Ale cesta nebyla tak prudká, jak řekl Ota v jednom úseku skoro neschůdná. Na cestu k řece scházím u dalšího místečka pro rybáře a pokračuji podle řeky.
Na okraji lesa jsou dva rybáři. Za chvíli vidím zaparkované auto. Docela žasnu. Myslela jsem, že je tu takový klidný koutek a najednou sem jezdí i auta. Ale kudy? Někudy přes louku. To je na mě docela dost.
Ota na mne čeká o kousek dál. Spolu jdeme ještě na jednu rybářskou vyhlídku na řeku a za chvíli jsme u soutoku. Klabava dnes moc vody nemá, protější břeh je písčitý. Když je víc vody asi to je tam zatopené. Chvíli se kocháme. Pak pokračujeme úzkou pěšinkou – kousek podle Klabavy, která tu pěkně meandruje. Cesta vede rovně, chvilkami je Klabava poměrně daleko, chvilkami k ní scházíme. Je tady skutečně krásně. Jen to auto tu idylku trochu ruší.
Tady je celá řada možností, kudy jít. Nechá se pokračovat rovně, tam dokonce podle mapy je i nějaká lávka a nechá se přejít na druhou stranu. My odbočujeme vpravo, chceme se připojit na naši naučnou stezku. Když budeme mít štěstí, tak se nám to povede u zastavení, které je věnováno právě soutoku.
Povedlo se. Tady si čteme informace o obou řekách a abych řekla pravdu, žasnu. Tady totiž píší, že Berounka pramení v Bavorsku v Hornofalckém lese jako Bläterbach. Jenže tam pramení Mže a dle kilometráže řeky se právě začátek řeky Mže v Bavorsku jmenuje Bläterbach. Vím, že o začátku toku řeky Berounka se hodně diskutovalo. Její tok se prodlužuje, protože původně se název Berounka používal pro tuto řeku, až když opouštěla město Beroun. Jako Plzeňák jsem se právě o problém s názvem Berounka hodně zajímala, ale tohle tady čtu prvně.
Kdybychom neopustili naučnou stezku, přišli bychom sem z kopečka a tady odbočili vpravo. My nyní jdeme do kopečka, kde je asi po 300 m přístřešek, asi jediný na trase. Tam si chceme dát svačinu, možná vlastně studený oběd.
Místo jsme zvolili dobře. Je tu docela pěkný výhled, lehce to profukuje, pod stříškou je stín. Dnešní oběd jsme dovedli k dokonalosti. Polední pauzu jsme si trochu prodloužili. Dopoledne v pivovaře jsme si koupili sedmičku piva, již z domova jsem vzala kelímky a thermoobal na lahev, takže pivo vydrželo krásně studené. A my si tu udělali siestu. To je tedy pohodička. Nespěcháme, není důvod proč.
Řádně občerstveni se vracíme po cestě z kopečka a u zmiňovaného zastavení pokračujeme vpravo. Vypadá to, že půjde po rovině. Ale zdání klame. Zase už stoupáme. Nejsou to ale žádné krkolomné kopce. V lesíku vidíme kamenné křeslo, ke kterému vede kameny ohraničená cesta. Tak tohle jsme tu tedy nečekali.
I Otovi se tu líbí. Jen je zajímavé, že z Plzně to není daleko a my to tu vůbec neznáme. A přitom je tu tak krásně. Cesta vede kousek lesem, přicházíme k trati a část jdeme podle ní až na žel. zastávku Chrást u Plzně. Jako meandrují obě řeky, „meandruje“ i naše NS. Po mostě přecházíme přes trať, před hlavní silnicí odbočujeme vlevo a procházíme Vilovou ulicí mezi domky. Na konci se stáčíme vpravo opět k hlavní silnici, kde je zastavení Mosty.
Poměrně blízko u sebe jsou dva mosty – silniční a železniční. Ten silniční betonový je před námi a jezdí se přes něj do Smědčic. Byl zprovozněn r. 1996. Zajímavé je však to, co bylo dřív. Pravděpodobně první most zde byl postaven na poč. 19. století. Již r. 1827 se píše, že byl opět pobořen nově postavený most. R. 1839 tu byl dřevěný most, který zničila povodeň 25. května 1872. Byl nahrazen mostem o délce 17 m se zděnými bočními pilíři a dřevěnou mostovkou. Prudká bouře s průtrží mračen dne 30. června 1895 ho opět zničila. Hned o rok později r. 1896 byl dán do provozu most s kovovou konstrukcí z továrny Emila Škody. Stál na žulových kvádrech a používal se právě až do zmiňovaného r. 1996. Nějakou dobu stály oba mosty vedle sebe.
V současné době je hezčí ten železniční most, který byl uveden do provozu r. 1863. Tři pole o délce 37 m stojí na kamenných pilířích a překlenují údolí řeky Klabavky ve výši 38 m. V době svého vzniku byl nejvyšším železničním mostem na Plzeňsku a druhým nejvyšším mostem v rakouské monarchii. O rok dřív bylo údolí přemostěno provizorním dřevěným mostem 190 m dlouhým. Zpočátku i po něm jezdily vlaky. Současně však sloužil jako lešení pro stavbu nového mostu. R. 1892 musela být vyměněna železná konstrukce. Někdy se prý píše, že na projektu se podílela firma Gustava Eiffela, není to však pravda. Při poslední opravě r. 2002 – 2003 byla konstrukce mostu zpevněna a natřena a historickému mostu byla prodloužena životnost.
Zde zmiňovaný železniční viadukt je odtud jen kousek – po neznačené pěšině. Jdeme se tam podívat. Sloupy jsou mohutné, ale jednotlivá pole se mi zdají hodně nízké, jako hračka. Ale mají to určitě dobře spočítané.
Vracíme se k zastavení a ještě kousek jdeme po hlavní silnici. Je to fakt kousíček, ale provoz je tu dost silný. Jsme rádi, že po cca 150 m scházíme vlevo k lesu a opět k řece - ke Klabavě. Procházíme okolo chat a za chvilku jsme u dalšího zastavení, které je věnováno Jílkovu mlýnu. Byl postaven r. 1839. R. 1875 ho koupil mlynář Vojtěch Jílek. Jeho rodina r. 1920 přistavěla patrovou secesní vilu s mansardovou střechou. V přízemí byla kancelář, v patře bydleli mlynářovi. Během 2. světové války se mladí Jílkové zapojili do odboje. Celá rodina byla zatčena a ve mlýně byl německý správce. Jeden syn byl popraven v květnu 1945, druhý zemřel na tuberkulózu rok po návratu z války. Jediní rodiče válku přežili ve zdraví. Po jejich smrti byl mlýn upraven na rekreační středisko. Povodeň r. 2002 strhla stodolu a část kůlen. Nový majitel r. 2006 začal s rekonstrukcí. Chtějí opravit mlýnici a obnovit malou vodní elektrárnu, která tady fungovala již r. 1930.
Je od nás kousek z kopečka, je moc hezky opravený, že k němu scházíme. Je pěkně zasazen do zdejší krajiny.
Opět procházíme mezi domky, pak lesíkem, jsou tu zajímavá skaliska. Kdesi tady nad řekou byla snad r. 1283 tvrz. V současné době na jejím místě stojí dům s adresou Žitná 52. Tvrz tady však již nic nepřipomíná.
Po skoro 10 km přicházíme zpátky do centra Chrástu. Ještě se jdeme podívat k nově opravené kamenné barokní kapličce Panny Marie, postavené r. 1802. Od r. 2002 byla prováděna postupná oprava - byla nově omítnuta, zrestaurován oltář a doplněn hlavní oltářní obraz. R. 2008 byly betonové schody nahrazeny pískovcovými a doplněny zábradlím.
Naproti přes silnici je základní škola. Ta první byla postavena v letech 1807 - 1808. V letech 1905 - 1906 byla nahrazena tou současnou – větší. Po opravě v letech 2005 - 2007 jí byla vrácena omítka podobající se té původní z r. 1906.
K autu to máme už jen kousek. S výletem jsme byli skutečně spokojeni, naučná stezka je bezvadně značená, že snad ani nejde zabloudit. Kdybychom kus nešli po neznačené cestě, ani bych dnes tablet s mapou nepotřebovala. Líbilo se nám tu tolik, že sem určitě někdy vezmeme i naši partu. Určitě většina chlapů zde taky nebyla a určitě se jim tu bude líbit. Navíc auto nepotřebujeme. Jezdí sem vlak i autobus, takže to je zcela ideální.
A také jsme se rozhodli, že tuto oblast musíme prozkoumat ještě víc. Budeme se také muset zajít podívat k budově obecního úřadu, kde je od r. 1946 umístěna voznice. V době okupace sloužila jako skrýš zbraní. R. 2013 byla zrekonstruována. Kdybychom o ní věděli, určitě bychom tam zašli. Jenže jsem to zjistila až teď.
A také jsme se rozhodli, že tuto oblast musíme prozkoumat ještě víc. Budeme se také muset zajít podívat k budově obecního úřadu, kde je od r. 1946 umístěna voznice. V době okupace sloužila jako skrýš zbraní. R. 2013 byla zrekonstruována. Kdybychom o ní věděli, určitě bychom tam zašli. Jenže jsem to zjistila až teď.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.793, 13.494)
Poslední aktualizace: 5.11.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Chrást
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Plzeňsko – Chrást – obec a naučná stezka – okruh cca 10 km: Chrást – vyhlídka Poradní skála - soutok Klabavy a Berounky – železniční viadukt - Chrást
Chrást
Vesnice
První zpráva o obci Chrást pochází z roku 1242, kdy král Václav I. Daroval chotěšovskému Klášteru vsi Dýšinu a Chrást. Roku 1283 se zde připomíná Lipolt, který někdy počátkem 14. století nechal na příkré stráni …
1km
více »
Dýšina
Vesnice
Obec Dýšina leží 10 km severovýchodně od Plzně. Patří k ní osada Nová Huť a Horomyslice v údolí řeky Klabavky. Historie Dýšiny je delší než Plzně. Založena byla roku 1242 za vlády Přemyslovců. Již tehdy se st…
1.4km
více »
Kostel Šimona a Judy
Kostel
Gotický kostel Šimona a Judy byl r. 1328 posvěcen ke cti a chvále Nejsv. Trojice pražským biskupem. Jako farní kostel je zaznamenán v rejstřících z desátků papežských již r. 1352, kdy odváděl jednu kopu grošů. O…
1.5km
více »
Naučná stezka Kokotské rybníky
Trasy
Je to okružní naučná stezka, která je v dosahu plzeňské městské hromadné Dopravy. Měří 10 km, má 11 zastavení. Vede z Dýšiny (konečná autobusu č. 53 v Dýšině - Nové Huti), přes Kokotské rybníky, Bušovice (konečná …
2km
více »
Berounka soutok s Klabavou
Řeka
Klabava se vlévá do Berounky na 125 km jejího toku.
Soutoku se podrobněji věnuje tabule č.7 Naučné stezky Chrást. Od tabule stačí přejít louku a dostanete se k soutoku. Je zde možné zahlédnout vzácné druhy zvířa…
2.4km
více »
Věžka
Zřícenina
Romantická zřícenina hradu na vyvýšenině nad Berounkou. V místě, kde je s řekou spojen rybník u obce Druztová, ležící severně od Plzně. Hrad se poprvé zmiňuje r.1351, zanikl v 15. stole…
2.5km
více »
Pomník sv. Jana Nepomuckého
Pomník
Pomník sv. Jana Nepomuckého
V roce 2010 byl v obci Bušovice znovu postaven pomník sv. Jana Nepomuckého, který podle záznamův kronice v obci již dříve stával. Financován byl jak z obecního, tak krajského rozpočtu. Odhalen byl 15. května 2010.
3.1km
více »
Výlety okolo Plzně: 7. Druztová (pivovar Radouš) – zřícenina hradu Věžka – Radotínský rybník – Druztová (cca 7 km)
Cestopisy
Snažíme se využít posledních poměrně hezkých podzimních dnů, i když dneska, jak se říká, už to fouká ze strnišť. Trochu se to zatahuje, ale neprší a je ještě docela teplo. Asi před třemi týdny jsme zachraňovali v …
3.1km
více »
Bušovice
Vesnice
Obec Bušovice leží v Plzeňském kraji, přibližně 7 km severně od Rokycan v nadmořské výšce 400m a dělí se na dvě části, z nichž horní se jmenuje Hradčany. V jižní části katastrálního území Bušovic bývala vesnice …
3.2km
více »
Bušovice - zámek
Zámeček
Obec Bušovice leží v Plzeňském kraji, přibližně 7 kilometrů severně od Rokycan v nadmořské výšce 400 metrů nad mořem. Zámek se nachází na severu obce, nad rybníkem. Zámek s kaplí pocházející z počátku osmnáctého…
3.2km
více »
Kokotská studánka
Studánka
Kokotská studánka
Tato studánka je pravidelně udržovaným zdrojem vody. Mnoho místních zde stojí fronty s barely. Auto se dá zaparkovat na cestě pár desítek metrů od studánky. Zajímavé je, že i přes hojnou návštěvnost měla studánka až do roku 2012 nevyhovující kvalitu vody. Ovšem od roku 2013 již plně vyhovuje všem normám a je tedy pitná!
3.2km
více »
Přírodní rezervace Háj
Rezervace
Přírodní rezervace Háj
Nachází se na břehu řeky Berounky, rezervací byla vyhlášena v roce 1969, důvodem ochrany je místí fauna a flóra a také snaha o směřování habrovobukového lesa k podobě pralesu. V rezervaci kvete mnoho vzácných rostlin, a žijí zde ohrožení živočichové, jako např. Mlok skvrnitý, nebo Kormorán velký.
Kolem rezervace vede žluté turistické značení, které patří k nejstarším vůbec, vyznačováno bylo již v ro…
3.3km
více »
Hradiště Bukovec a vyhlídka Holý vrch v přírodní rezervaci Zábělá na okraji města Plzeň
Vyhlídka
Na severovýchodním okraji města Plzeň se nachází v nadmořské výšce 373 metrů břidlicový kopec nazývaný Holý vrch nebo též Ovčí či Spálený vrch.
Myslím, že při návštěvě krajského města stojí za to se do těchto …
3.7km
více »
Výlety okolo Plzně: 5. naučná stezka Kokotské rybníky
Cestopisy
Tato naučná stezka je další místo poměrně blízko Plzně. Byly jsme tu na podzim před 10 lety, když NS otevírali. To je hrozné, jak ten čas letí.
I když tomuto výletu dávám č. 5, patřil mezi ty letošní první, kdy jaro ještě o sobě nedávalo moc znát. Foťák jsem proto s sebou nebrala. Mám tolik fotek, že je často nemohu najít, když je pak potřebuji. Budu se tedy jen kochat a vzpom…
3.8km
více »
Kyšice
Vesnice
Na východ od města Plzně, ve vzdálenosti asi 8 km při dálničním přivaděči na hranicích okresů Plzeň-město, Plzeň-jih a Rokycany, se rozprostírá obec Kyšice, jejíž vznik se datuje někdy kolem roku 1336. Chloubou …
4.1km
více »
Naučná lesnická stezka Zábělá
Trasa
Naučná lesnická stezka Zábělá je ideální na nenáročný odpolední výlet. Jít se dá skoro za každého počasí (na trase je několik přístřešků s možností posezení). Obsahuje 10 informačních tabulí o historii, fauně a fl…
4.1km
více »
Plzeň - Bukovec
Městská část
Bukovec je část města na severovýchodním okraji Plzně. Byl součástí panství Červený Hrádek. První písemná zpráva je z r. 1379, ve které se uvádí, že Heřman z Nečtin vlastnil celé toto panství.
První osídlení v t…
4.2km
více »
Zruč-Senec u Plzně
Muzeum
Navštěvujete-li rádi technická muzea,nesmíte vynechat technické muzeum ve Zruči u Plzně.Je to malé soukromé muzeum vojenské techniky,ale jsou zde exponáty…
4.9km
více »
Rozhledna Chlum u Plzně
Rozhledna
Rozhledna na kraji Plzně.
Rozhledna vznikla jako Památník a po celorepublikové sbírce, kdy se vybralo 120.000 Kč byla postavena pouze chata. Pro nedostatek peněz byla postavena pouze třetina rozhledny. Ke slavnostnímu otevření roku 1926 se i tak sjelo kolem tří tisíc lidí, aby věděli do čeho přispěli. Plzeňský stavitel Tomášek rozhlednu dokončil v roce 1929 a v červnu téhož…
5km
více »
Berounka
Řeka
Berounka vzniká na severním okraji Plzně spojením čtyř řek odvodňujících Plzeňskou kotlinu ? Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy, přičemž za bod, od něhož řeka nese jméno Berounka, je označován soutok Mže a Radbuzy. O…
5.7km
více »
Letadýlka nejen pro děti
Tipy na výlet
Naše společná cesta začíná na Exitu 67 dálnice D5. Odtud směřujeme na Plzeň a po přibližně 2,5 km sjedeme z přivaděče na odbočce značené na Starý Plzenec. Po sjetí z přivaděče odbočíme doleva na Kyšice, Dýšinu a Chrást. V Chrástu přejedeme železniční koleje (odbočíme vpravo), u základí školy odbočíme vlevo a pokračujeme stále po hlavní silnici až do Zruče. K letadlům se…
5.8km
více »
Radnice - město
Město
Město Radnice se nachází v okrese Rokycany. Leží v nadmořské výšce 382 m n.m. v Plaské pahorkatině.Město obývá necelých 2000 obyvatel.
První písemná zmínka o obci pochází někdy z roku 1336. Roku 1570 povýšil Maxmilián II.toto městečko na město.Původně bylo sídlo součástí panství Zbiroh, vlastníky byli Rožmberkové /do roku 1431/. Poté od roku 1542 známo jako panství Březina…
5.9km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Hromnické jezírko
Přírodní památka
Hromnické jezírko se vyznačuje neobvykle načernalou barvou, jelikož voda v jezírku obsahuje vysokou koncentraci kyseliny sírové. Jezírko najdeme severním směrem od města Plzeň u severního okraje obce Hromnice, k…
7.5km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Plzeňský pivovar
Muzeum
Právě v Plzeňském pivovaru se v polovině 19. století odehrála revoluce v pivovarnictví. Poprvé v historii lidstva bylo vyrobeno pivo, jak je známe dnes - správně hořký nápoj zlaté barvy, se sněhobílou pěnou.
Dnes je pivovar živým a dynamickým místem, …
8.8km
více »
Chrám Sv. Bartoloměje
Chrám
Stavba Chrámu sv. Bartoloměje po r. 1295, dokončení v počátkem 16. století. Velké síňové trojlodí nadané značnou vertikalitou, s jedinou vysokou, štíhlou věží při severní…
9.3km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
DinoPark Plzeň
ZOO
DinoPark - Unikátní Výprava do druhohor. Jedinečný zábavní park, součást ZOO Plzeň, druhohorní zvířata v životních veliksotech v přirozeném prostředí. Zábavní i vzdělávací funkce, naučná…
10km
více »
ZOO Plzeň
ZOO
ZOO s Botanickou zahradou, skleníkem se sukulenty, dětským koutkem, novou expozicí vesnického hospodářství. Na 21,5 ha svého areálu chová v současné době více než 2500 jedinců od 550 druhů obratlovců a na 150 dr…
10.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Radyně
Zřícenina
Výrazná zřícenina královského Hradu Radyně je významnou dominantou Plzeňského kraje. Radyně je otevřena v dubnu a květnu o víkendech a svátcích, v červnu až srpnu kromě pondělí a v září a říjnu o víkendech a svátcích. Na Radyni je k vidění výstava erbů a znaků všech majitelů hradu, která je umístěna ve zbrojnici tzv. Hrubé věže. Tmavá silueta Radyně byla v minulosti spojována…
12.3km
více »
Kozel
Zámek
Klasicistní lovecký Zámek Kozel je v posledních letech nejnavštěvovanější památkou na Plzeňsku. Zámek stojí na svahu nad řekou Úslavou, 2 kilometry východním směrem od Šťáhlav. Zámek je možné navštívit v dubnu a ř…
13.4km
více »