Podzimní Brdy – 3. den – okruh cca 12 km: Mrtník – NS Okolím Komárova - Mrtnická skála - v.n. Záskalská – bývalá obec Hrachoviště a Krejčovka – zřícenina hradu Valdek – Neřežín – Chaloupky – Mrtník

Po včerejším nádherném výletě jsem překvapivě špatně spala. Měla jsem pocit, že je to horkem. Ale asi se houpal tlak. V noci sprchlo. Pak jsem konečně pořádně usnula.

Probudili jsme se po 8. hodině, ale Ota tvrdil, že je brzy. Nakonec jsme ještě usnuli a probrali se skoro až v půl desáté. Venku se to šmouhá, ale je poměrně teplo, i když sluníčko si svítí někam jinam.

Po snídani odjíždíme do Mrtníku, o kterém je první písemná zmínka z r. 1418 – 1420. Tady se historické prameny liší. První zastávku děláme u zdejšího kostela Narození Panny Marie, který má k našemu údivu doškovou střechu. Původně byl postaven jako gotická hornická kaple pro místní horníky. Ve 2. pol. 18. století byl zbarokizován. Uvnitř je polychromovaná křížová cesta, lavice s litinovými postranicemi a litinové víko křtitelnice z téže doby. Vše bylo vyrobené r. 1880 v nedalekých komárovských železárnách.

Okolo kostela vede naučná stezka NS Okolím Komárova. Je to okruh z Komárova přes Mrtník, Chaloupky, Neřežín a přes Chaloupky zpátky. Je 9,5 km dlouhý, je na něm 12 zastavení, kde jsou informace o historii hornického městečka, o hornictví, železářství, kovářství, ale také o přírodních zajímavostech. Stezka byla otevřena r. 2013.

V plánu máme si ji projít, ale ještě to trochu prodloužit. Rádi bychom zašli ke zřícenině hradu Valdek.

Od kostela jdeme po zelené turistické trase a současně po naučné stezce mírně do kopečka okolo vysoké Mrtnické skály a Červeného potoka k vodní nádrží Záskalská. Byla postavena právě na Červeném potoce na konci 50. let 20. století. Sypaná hráz je 110 m dlouhá a 15 m vysoká. Byla postavena hlavně jako ochrana před povodněmi. Však také na skále je cedulka, kam až sahala hladina vody při povodni 25. 5. 1872. Moc nechybělo do 2 metrů. Dnes je přehrada využívána i ke koupání. Pláže jsou travnaté.

Z rozcestí Záskalská pokračujeme po naučné stezce a po modré. Po chvíli naučná stezka dělá malou smyčku k bývalé štole Josef a bývalé šachtě Barbora. Tam nic moc vidět není, tak tam neodbočujeme, jen si na trase o zdejších dolech a těžbě železné rudy čteme informace na tabuli NS.

Tady naučnou stezku opouštíme a pokračujeme dál po modré. V noci pršelo asi docela dost, na cestě jsou louže, ale zase je hezky, sluníčko krásně svítí a nádherně zbarvuje podzimní krajinu. Opět se cestou kocháme barevnými výhledy.

Přicházíme na rozcestí Hrachoviště. Zde bývala obec Hrachoviště, o níž byly první zmínky již r. 1331. Jenže r. 1952 zanikla, když byl v Brdech zřízen vojenský újezd. Dnes ji tady připomíná tepaný kříž, mělká studna s přepadem a kámen s vytesaným datem vzniku a zániku vsi. Ten byl umístěn do blízkosti 3 lip, které zde občané obce vysadili r. 1918 na počest vzniku republiky.

Z rozcestí pokračujeme vpravo po žluté na rozcestí Krejčovka, další bývalé osady, kde je dnes jedna roubenka a také turistický přístřešek. Jsme pravděpodobně na nejvyšším dnešním bodě. Je to tedy vhodné místo na svačinu.

Po krátkém odpočinku pokračujeme po žluté přes rozcestí Na Hlíně až k rozcestí Valdek – zřícenina.

Ke hradu je to kousek. Byl postaven na skalnatém ostrohu nad Červeným potokem pravděpodobně v pol. 13. století. V 16. století se panstvo přestěhovalo do tvrze v nedalekých Podluzích a Valdek zůstal opuštěn. R. 1623 je o něm psáno již jako o pustém hradu. Koncem 19. století nový majitel zříceninu opravil a zachránil ji před úplnou zkázou. Za první republiky ho získal KČT, který nedaleko r. 1933 otevřel turistickou chatu. Po 2. světové válce se zřícenina ocitla uprostřed vojenského újezdu a vojáci si z ní dělali terč. Když byl r. 2007 prostor zpřístupněn turistům, stal se i hrad vyhledávanou atrakcí. Dovnitř se však nesmí, není prý zaručena bezpečnost návštěvníků.

Tady jsme se samozřejmě vzájemně ztratili. Do hradu se nesmí, ale vstup je uděkaný tak, že není problém se tam dostat. Vlezla jsem jen pár kroků za vchod, abych si to mohla vyfotit. Během okamžiku jsem byla venku. Ale Ota najednou zmizel. Myslela jsem, že šel obejít hrad. Nakoukla jsem kousek vlevo, pak jsem šla kus zase z 2. strany. Nakonec sedím u vchodu na skále a čekám, kde se objeví. Když už se mi čekání zdálo dlouhé, volám. Konečně jsem ocenila i ty mobily. Ota sedí v altánu dole pod hradem u silnice a čeká tam a strašně se diví, kde jsem tak dlouho. Tak to bychom tam oba mohli sedět ještě teď.

Nakonec už zase spolu pokračujeme po žluté do Neřežína, poměrně mladé obce, o které je první písemná zmínka až z r. 1720. Na rozcestí v obci přicházíme na naši ranní naučnou stezku a po ní vlevo odbočujeme. Žlutá pokračuje rovně k vodní nádrži Záskalská. Procházíme obcí okolo kapličky, která byla r. 1883 postavena u litinového kříže z r. 1874.

Najednou jsme opět na žluté, která sem přišla zleva. Po ní a po NS odbočujeme vpravo do Chaloupek. Přes louky vpravo vidíme hráz vodní nádrže Záskalská. Je tady skutečně hezky. První písemná zmínka o této obci je z r. 1648.

V obci vidíme otevřenou hospodu. Jdeme na pivo. Dnes máme skutečně žízeň, že nám nevadí, že mají jen 10 Staropramen. Na žízeň stačí. Tady jsme se domluvili, že výlet zkrátíme. Do Komárova už nepůjdeme. Navrhovala jsem to projít ještě kousek rovně po naučné stezce a pak odbočit po silnici vpravo do Mrtníka, ale Ota volí raději cestu po zelené přes hráz přehrady a po ranní cestě okolo Mrtnické skály do Mrtníku a k autu. Bude to asi příjemnější cesta než po silnici.

Dnes jsme ušli jen 12 km, ale úplně nám to stačí. Počasí bylo opět nádherné a my jsme zase spokojení. Udělali jsme dobře, že jsme ještě vyrazili do přírody.

Původně jsme mysleli, že budeme spát na parkovišti u přehrady, příp. že se i vykoupeme. Jenže když jsme šli okolo, tak tam bylo spousta aut a také spousta rybářů. Je tam zkrátka nějak moc živo. Nakonec přejíždíme na lesní parkoviště v Těních, odkud zítra chceme vyrazit na výlet. Tady je klid. Schovaná za autem se rychle myji, dokud je ještě trochu teplo. Je skoro 5 hodin, už se ochlazuje.

Ohřívám oběd, pak už sedíme v kabině, popíjíme pěkně vychlazené jinecké pivo a posloucháme radio. Zatím jsme s ledničkou spokojeni. Jenže tentokrát by to asi i bez ní moc nezteplalo.

Je 7 hodin, vidím, že dlouho být vzhůru nevydržím. Už teď se mi oči zavírají. Ještě jsem vydržela do 8, kdy nám řekli, že Plzeň ve fotbale zase vyhrála. To se nám líbí. Jak dlouho jí to vydrží?

Vzápětí prohlašuji, jdu spát. Kupodivu i Ota se ke mně přidává. Také je dnes nějaký unavený.
Dnes je skutečně teplo. V autě máme 15 stupňů.

Podzimní Brdy – 3. den – okruh cca 12 km: Mrtník – NS Okolím Komárova - Mrtnická skála - v.n. Záskalská – bývalá obec Hrachoviště a Krejčovka – zřícenina hradu Valdek – Neřežín – Chaloupky – Mrtník na mapě