Polská strana Krkonoš
Letos o prázdninách 2009 jsme se rozhodli strávit několik dní v Krkonoších a ubytovat se na Luční boudě. Odtud jsme naplánovali jednodenní výlet na polskou stranu s návratem opět na Luční boudu. Cílem je zdolat okruh kolem dvou polských ples Maly a Wielki Staw.
Počasí bylo perfektní a po snídani vyrážíme po žluté značce do Polska. Asi po 400 metrech překračujeme státní hranici. Nikde nikdo, jen rozlehlá zelená louka - no kdo by to u Luční boudy čekal. Od vstupu Česka do šengenského prostoru se člověk hned cítí svobodněji a překročení hranice poznáme jen podle cedulí a hraničních patníků. Na rozcestí s červenou turistickou značkou se dáváme doleva a cesta příjemně ubíhá po kamenité stezce mírným klesáním. Všude okolo krásná příroda a sluníčko krásně hřeje. Po kilometru se dostáváme na hranu hřebenu, odkud jsou nádherné výhledy do Polska. Malé zastavení a pokochání si zaslouží místo s výhledem do strmé doliny Maleho stawu. Dole uvidíme pěknou chatu s občerstvením, kam povede naše další cesta později po sestupu. Při představě, že musíme dojít dolu a opět vystoupat zpátky na hřeben nám sice moc dobře není, ale dobře nám tak. Pár fotek a jde se dál po hřebenu. Další výhledové místo je na Weilky staw. Tam nevede turistická značka, a tak se alespoň podíváme shora. Docházíme na další rozcestí. Zelená značka uhýbá dolů Doprava, ale my pokračujeme dále po červené až krozcestí se žlutou značkou. Zde se nachází zvláštní skalní útvar Slonecznik - Polední kameny. Kde se tady ta skála vzala těžko říct. Je zde poměrně rušno, protože místo láká k malému zastavení. Podlehneme i my a dáváme malou svačinu. Další cesta po žluté značce již tak pohodová není. Vede prudce dolu úzkou kamenitou pěšinou mezi klečí a je dobré si dávat pozor, abychom nepřišli k úrazu. Tento sešup končí u skalních útvarů Pielgrzymy. Takové mini skalní město. Pokračujeme dále po louce až k rozcestí se zelenou a modrou značkou. Vydáváme se po modré, která nás dovede až k Malemu stawu a zpět na hřeben. Zpočátku se jde kousek po pěkné dlážděné silnici, ale značka potom zahýbá do lesa směrem k Malemu stawu. Po klasickém kamenitém „tatranském" terénu konečně dojdeme do doliny Maleho stawu. V krásné dřevěné chatě se zde můžeme občerstvit a posedět na terase s výhledem na pleso. Toto je samotné vyvrcholení naší túry. Opravdu si připadáte jako v Tatrách - Maly staw je ledovcové pleso. Doporučuji si vzít s sebou pár zlotých na dobrou polévku nebo pivo - Lech. Po zaslouženém odpočinku se pomalu psychicky připravujeme na náročný výstup zpět na hřeben - to co jsme sešli, musíme opět nastoupat. Cestou nahoru míjíme boudu Strzecha akademicka a dále se napojujeme na již známou dlážděnou silnici, která nás dovede až nahoru k rozcestí s červenou značkou. Je odtud krásný výhled na Sněžku, na kterou se chystáme až zítra. Nyní ještě kousek Doprava po červené a už jsme u známého rozcestí, ze kterého jsme se ráno vydali. Kilometr zpátky po žluté, při kterém se jen tak mimochodem vrátíme zpátky do Česka a již stojíme opět před Luční boudou. Sprcha, večeře a ráno zkusíme dobít nejvyšší místo v České republice, protože počasí vypadá na zítra přepychově. Ale to již je jiná kapitola z knihy Krkonoše.
Shrnutí:
Krásný jednodenní výlet. Trasa střídá všechny druhy terénu. Doporučuji dobré turistické boty a vyměnit si trochu zlotých. Je to takové best of na polské straně. Ubytování na Luční boudě - ekonomy 500 Kč se snídaní. Jinak jídlo a pivo poměrně drahé - Budvar 48 Kč, večeře 140 - 160 Kč. Okruh je vhodný i pro zdatnější děti, moje 12 a 9 let to zvládly celkem bez problémů.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Svět
Půjčovna aut