Loading...
Poutní cesta po severní Indii, část 1- Vrindávan
28.11. 2010
Drazi pratele,
Dekuji moc za prizen a podporu z vasich mailu.
Rozhodl jsem se tentokrat rozdelit sve zpravy do dvou kategorii a to je:
1. osobni sdileni zazitku a realizaci a 2. popisne zpravy z ruznych mist
nebudu se tak prilis zapletat a motat sve osobni nahledy a nazory do
historickych fakt, popisu poutnich mist a duchovnich a filosofickych
pravd v tomto ohledu.
Takze:
Tento mesic (Kartik) jsme obdrzeli velkou milost vaisnavu a Pana a mohli jsme
bydlet v Radha Damodara Mandiru v centru stareho Vrindavanu. Ten kdo
zna toto misto vi jak velka inspirace to pro oddaneho je. Tento chram
je umisten v centru rasa mandaly seva kunnj kde Krisna provadel sve
zabavy rasa lila, toto misto znovu objevili goswami z vrindavanu, zde
se schazeli a diskutovali krsna katha zde provadeli svuj bhajan a
spali kazdou noc pod jinym stromem. Zde pozdeji Jiva Goswami zalozil
Radha Damodara Mandir a v tomto chramu zil nas Srila Prabhupada pot e
co vzal sanyas a pripravoval se tu na svou kazatelskou misi na zapad.
Zde jsou jeho pokoje , bhajan kutir, kde napsal prvni kanto srimad
bhagavatmu a kde stravil osm let pokorneho zivota odrikaveho mnicha
pohrouzeneho v myslenkach na zabavy Radha Krisny, misi Pana Caitanji a
touhu goswmich z vrindavanu a sveho duchovniho mistral rozsirit vedomi
krisny do celeho sveta. Zde jsou Samadhi Rupy, Jivy, Krsnadas Kaviraje
a Bhugarbha Goswami, zde jsou uctivany jejich Bozstva – 4 sety Radha
Krisna a specielni govardhana sila – velky kamen z govardhanu, ktery
nese otisk Krisnovi lotosove nohy, kopytka telatka, fletny a hulky,
tuto silu dal osobne Caitanya mahaprabhu, Sanatanovi Goswami a po
odchodu Sanatany tuto Silu uctival Jiva Goswami.
Takze po peknem festivalu jsem zustal jeste tri dny a
pak jedneho rana vyrazil na svou cestu. Posledni darsan z bozstvy a
obejit chram, podekovat mistnim vaisnavum a batoh na zada, tycku do
ruky (ne sanyas dandu ale velkou hul na opirani a proti opicim ci
jinym agresorum) a Haribol – Mandira ma marga gama – je cas opustit
chram a vydat se na cestu – na poutni cestu – ocisteni srdce – vecneho
chramu Pana !
Bylo 7.30 a ja vzal cyklo riksu ( drozka na prepravu jednoho az dvou,
kolo s podsedem) na autobusove nadrazi, kde jsem cekal na bus do
mathury. Bylo me receno ze jezdi kazdou pulhodinu, nicmene po hodine
jsem se dockal. Posledni tri dny se zkazilko pocasi a dost prselo v
prehankach a bylo celkem chladno, nicmene v mem srdci bylo slunce a
teplo a pres hodinove cekani na autobus a dest jsem byl vnitne velice
nadseny a stastny. V mysli jsem znovu a znovu dekoval panu ze jsem
mohl stravit celych 25 dni v jeho kralovstvi a dhamu a cely cas
probehl velice pozitivne. Poprve ve svem pobytu ve vrindavnu jsem
dokonce nedostal ani prijem natoz pak vetsi zdravotni problemy.
Modlil jsem se za sebe a vsechny oddany at muzeme pochopit co je to
Vrindavan a stat se jeho skutecnymi oddanymi.
Autobus byl maly a za chvili pekne nacpany – jelikoz mam velky batoh –
strejda me zkousel natahnout na dvojite jizdne, ale ja dal batoh na
sedacku (podlaha byla mokra a od blata) a sam si stoupl. Trval dal na
tom, ze zabiram dve mista a tak musim zaplatiti dvojite, tak jsem
vyzkocil na bagl a udelal jsem trochu divadlo coz rozesmalo cely
autobus a po jejich primluve jsem zaplatil normale.
Cestovani v Indie je vubec naramna sranda, pro toho kdo ma rad lidi a
nevadi mu mackani, zazije spousta peknych veci a hodne hodne uvidi a
nauci se. Je to dobra lekce a ja se rozhodl tento rok nedelat zadne
aranzmany, zadne reservace a mistenky, coz je v Indii pro nas
absolutni nutnost, protoze drtiva vetsina vlaku je zcela vyprodana a
to uz vetsinou tyden I vic predem. Abych nechal sve ceste co nejvetsi
svobodu a proctor rozhodl jsem se ze podstoupim pripadne nepohodli
spojene s takovym spontanim cestovanim.
Bus me vyhodil v Mathure nadrazi pred desatou a ja sel hned tam kde se
kupuji listky. Jako turista s bilkou hubou clovek nesmi byt blby a
cekat dlouhe fronty k okynkum, ale jit zezadu primo do officu a
pokorne se odevzdat mistnim autoritam s prosbou a pomoc. A tak milosti
pana jsem nejenom mel tiket kam jsem potreboval ale navic jsem zjisti
ze me super rychky rychlik jede uz za 15 minut. Haribol a jmenuje se
Golden Temple expres – Zlaty chram, protoze to je specialni rychlik
jedouci z mekky sikhu Zlateho templku na severu Indie blizko pakistanu
do bombeje.
Ma prvi cesta vede do Karoli, kde se nachazim palac krale Gopal ji
singha, kde je uctivan Madan Mohan ji, jedne z hlavnich bozstev Krisny
Gaudiya vaisnavu.
Taze sebou mrsknu do toho ruchliku a prubnu to dned do nejlepsich
vagonu na chodbicku s tim, ze me tam snad pruvodci necha kdyz jedu jen
2-3 hodiny. Bod je v tom, ze jak nemnas reservaci, tak muzes jet na
normal tiket, ale nemas misto k sezeni a casto jsou I ulicky a mista
mezi vagonama uplne narvany. Vsak znate ty fotky z India jak lidi
jezdi na strechach autobusu a vlaku ne?
Nicmene jsme od tam vyhozen jeste pred vyjezdem, to vite prvni triad
neni pro zebraky, trebaze maji bilou drzku
Taze jdu dal pripraven stan nekde namacknutej u zachodu. Mijim
kucjarskej vagon – zajimava podivana videt deset indickejch kuycharu
varit soucasne za jizdy v jednom vagone, no a mezi timto vagonem a
sleeperem – spaci triad s lehatkama a sedacksama nachazim vtesi
proctor opukovany 6 sikhy v turbanech zhruba myho veku polehavaj po
dekama na kusech papiru a hader. Tak slusne pozdravim udelam par srand
a voni me prijali Dozvidam se ze jedou z poutni cesty z golden
templu domu do maharsthy Bombej a dal do sve vesnice – jizda 28 hodin
I super rychlym vlakem. Takze dostavam misto na sezeni a dve hodiny
uplynou jako voda a ja jsem v Gangapur. A prsi a prsi. Nicmene mam
svoji plastenku, kterou jsem si vzal z cech omylem a suchar mi rikal z
legrace ze se mi jeste bude hodit a taky ze jo...
Taze riksa na nadr a tam cekam na bus, ale nic se nedeje asi hodinu
jsou to maly mista a ten dest a kdo vi proce jeste normalne se moc
neceka ale pak se dozvidam ze je tady jeste jeden nadr privatni, ze
toto je vladni bus nadr a tak jdu tam asu 1 km pesky a taky ze jo hned
tam stoji bus do karoli a za 5 minut jedem a za dalsich 70 minut jsem
v karoli. Beru riksu do madan Mohan templu ktery je v arealu8 palace a
doufam ze tam sezenu ubytovani, je kolem 15.00. Jak beru motoriksu –
napul auto napul motorka pro 3az 5 cestujicich – tak zacina prset ale
fakt hodne a jak je tam jenom ta latkova strecha, tak za tech 10 minut
celkejm moknu a to jeste 4 maly holky prisedli a tak se tam spolecne
strkame abychom sedeli co nejvice uprostred, protoze po stranach to
leje a leje proudy vodu no to je ale milost reknu si. Jsem vyhoizen z
risky pod malou strisku nekde pobliz templu a cekam jeste asi 15 minut
nez to nejhorsi ustane a pak jdu do templu – kontaktuji manazery a
dostavam milost maji tam guesthouse malej cistej pokoj primo v arealu
a tak jsem za chvili tam moc pekny misto celej ten palace jen co je
Pravda a ja uz jsem tam super je tam cista pitna voda, a vytahuji svuj
varic a varim caj z cerstvehi zazvoru pridavam citron a dobrej ceskej
med a jak si sundam to mokro ze sebe a vykoupu se a beru si to cisty a
piju ten caj tak jsem tak vdecnej Panu ze me tak chrani a dava mi tu
moznost tohoto zivota a ze se o me stara I kdyz jsem takovej darebak,
no vazne dobry.
Takze do gala a valim na darsan a tam stoji Madan Mohan – ten kdo
okouzlil MOHAN Boha lasky MADAN – stoji tam s Radhou a Lalitou a kouka
na me svyma velkyma ocima a ja se klanim a davam modlitby a citim
teplo zevnitr a obchazim ten chram a citim se doma a vsichni ti lide
tam se na me usmivaji a zdravi a pratelsky pokyvuji a dostavam maha –
tulasi a caranamrtu a trochu ladu a vim ze jsem doma ze to je domov,
rodina, vaisnava sanga I kdyz nemaji ani dhoti ani tilaky jejich
oddanost je viditelna jak zpivaji jak se klaneji jak se modli jak se
na tebe divaji, je to extaze!!
Ps Psal jsem ze jsem zustal v Indii sam, ale ve skutecnosti v Indii
clovek nemuzu byt nikdy sam ani neni mozno se tady nudit. Je to
prekrasna zeme s velkou kulturou a komu nevadi lidi I kdyz jsou nekdy
prilis detinsti a zvedavi a strkaji a jsou prilis hlucni a moc koukaji
a jejich hodne a nekdy az prilis a nekdy jsou prilis dychtivy te
podvest a na darebaky taky muzes narazit jako vsude, nicmene v Indii
necitis tu samotu a nezajem a neosobno, ktere zazivas v evrope ci
jinde na zapade. Proste tady jsi vniman a je o tebe zajem, z mnoha
duvodu , ale jsi soucasi velkeho impulse zivota a jet u laska a
pratelstvia dobro ktere uprimne prichazi z mnoha a mnoha dusi dnes a
denne – je to specielni zazitek, jen je potreba se nebat kontaktu a
byt primocary a uprimny tak se snazim, protoze vsicni asme ty bubaky v
srdci a myslich a tak tady koncim hodne stesti vam vsem – pokracovani
priste .
Vas Pavel Kovar
|
Vrindávan
|
Poslední aktualizace: 11.12.2010
Poutní cesta po severní Indii, část 1- Vrindávan na mapě
Byl jsem zde!
Zapamatovat
