Poznávací zájezd Itálie ze severu až na jih do Kampánie 4

Ráno po dobré snídani jsme nasedli do autobusu a jeli na celodenní výlet po okolí. Jeli jsme křivolakými úzkými uličkami podél kouzelného strmého pobřeží Amalfi a kochali se výhledem na moře, na Neapolský záliv a na domečky na skále. Objeli jsme Neapolský záliv a dorazili do ranní Neapole. Tam již vládl čilý ruch. Auta a motorky, autobusy a náklaďáky jezdily sem a tam, červená sem, zelená tam, troubilo se, molto rumore. Mám ráda ruch, ale toto bylo na mně příliš.

Zastavili jsme na náměstí G. Garibaldiho. Giuseppe Garibaldi je italský národní hrdina, který se významně a obětavě zasloužil o Sjednocení Itálie (Risorgimento). V Neapoli se u přístavu sešel s králem Viktorem Emanuellem II, který celé sjednocení Itálie zaštíťoval svým úřadem.

Neapol, Nea polis, Naples

Město, které je proslaveno v celém světě. Říká se, „Vidět Neapol a zemřít!“ Město, kde žijí ďáblové. Město ovládané Camorrou. Město velké zločinnosti (viz moje Rady jak se chovat, aby jste nepřišli o své cennosti), město s bohatou historii, s mnohými zajímavými kulturními památkami, kostely, sídlo university a arcibiskupa. Hlavní město oblasti Kampánie s 1 250 000 obyvateli. Významné obchodní a průmyslové centrum, přístavní město.

V blízkosti Neapole se nachází městečko Pozzuoli, kde se narodila a prožila své mládí slavná herečka Sofie Loren. V Neapoli byly natočeny některé slavné italské filmy.

Bylo založeno Řeky, kteří zde připluli z Řecka a rozhodli se zde v 5. století, př. n. l., usídlit. Dali mu název Nea polis. Nové město. Město bylo několikrát dobyto a podrobeno různými národy. Langobardi, Normané, Němci, Francouzi, Španělé, Rakušáci se podepsali na historii tohoto přímořského města.

My jsme však nepřijeli zkoumat všechny ty historické budovy a umělecké sbírky, my jsme zde přijeli jen na nějakou krátkou ochutnávku denního ruchu v Neapoli. S průvodcem jsme navštívili kostel San Francesca. Před kostelem nás obtěžovaly dvě mladé žebračky s dítětem v náručí.

Poté jsme došli k místní tržnici, kde jsme si dali rozchod. Individuálně jsme si prohlédli tržnici a přilehlé Obchody. Tržnice se skládala ze stolů těsně k sobě přiléhajících, kde byly jen úzké uličky pro nakupující. Zboží mi připadalo jako z nějakého sekondhandu. Najednou, kde se vzali, tu se vzali, přiběhli tři mládenci a uprostřed těch úzkých uliček se začali hádat a strkat. Známý trik – odlákáni pozornosti nakupujících a obíráni je o finance či pasy. V tu ránu bylo vidět, jak všechny neapolské ženy tisknou k sobě své kabelky, protože už věděly, o co jde. Tisknouc své bagáže k tělu, jsme znechuceně opouštěli toto tržiště. Potkali jsme černošku, která měla na zádech uvázáno dítě a na hlavě turban.

Procházeli jsme nějakou nákupní třídou. Všechno se nám tam zdálo špinavé a nechutné. Pak už jsme čekali na spásnou chvíli, kdy nás řidiči odvezli z tohoto města. Ne, na mně tedy Neapol nezapůsobila zrovna nejlépe. Příliš rušné a divoké město.

A jak se líbila vám?

Fotogalerie