Poznávací zájezd Itálie ze severu až na jih do Kampánie 5

Z rušného centra Neapole jsme se vydali poznávat stále, leč jen mírně doutnající, známou sopku Vesuv. Sopka Vesuv v současnosti patří k oblíbeným turistickým atrakcím neapolského regionu.

Vesuv

Vesuvio znamená v latině "Nevyhaslý". Vesuv je nyní jediná činná sopka na evropském kontinentě. V současnosti jen kouří a má slabou sopečnou činnost.

Z krásného Neapolského zálivu jsme z dálnice směrem na Salermo vyjeli autobusem po serpentinách nahoru do měsíční KRAJINY.

Každý zná tu starou známou historii, kdy se v roce 79 po Kr. hora otřásla, zatemnělo nebe a začala chrlit lávu, žhavý popel a pemza, které zavalily blízká města Pompeje a Herkulaneum.

Pokud tam pojedete autem, nezapomeňte před vjezdem do každé zatáčky zatroubit pro případ, že proti vám pojede nějaké vozidlo.

Cestou jsme sledovali na úpatí hory novou výstavbu domů, úrodné vinice a stromy. Nahoře nás autobus vyplivl na parkovišti a my se vydali kolem restaurace a obchůdku nahoru. Dále už byla cesta zpoplatněna, tak jsme zaplatili vstupné a stoupali měsíční krajinou s vyvřelinami kolem nás vzhůru, abychom se mohli podívat do jícnu stále ještě bublající sopky.

Až pod vrcholek jsme dojeli autobusem na parkoviště. Dále jsme po zakoupení vstupenky stoupali na vrcholek Vesuvu pěšky. Byl to silný zážitek, koukat se do jícnu doutnající sopky. Hornina na Vesuvu byla místy spálená, jinak měla několik barev. Převládala oranžovohnědá.

Počasí nám přálo, obloha byla jasně modrá, sluníčko svítilo a my jsme nevěděli, kam se máme dívat dřív, zda do jícnu sopky nebo na Neapolský záliv. Dokonce jsme viděli i Pompeje, náš další cíl. „Tam někde vzadu vlevo jsou Pompeje,“ ukazoval nám náš průvodce.

Pohled na doutnající sopku byl však v tuto chvíli zajímavější. Hrála různými barvami. Od černé přes hnědou, červenou až do růžové. Ve vzduchu byla cítit spálenina z doutnajících jazyků. Museli jsme si dávat pozor, abychom tam samou zvědavostí nesklouzli. K tomu nám pomáhala zábradlí.

Došli jsme k nějakému obchůdku, kde se prodávaly suvenýry, pohledy a dostali jsme i razítko na pohled. Když jsme si dosytosti užili vulkánu, sešli jsme dolu k parkovišti, kde jsme poseděli v restauraci a koupili si víno Lacrima Christi del Vesuvio (někdy také Lacryma Christi nebo Lacrima Cristi), které se zde na úpatí hory pěstuje již po tisíciletí z historicky originálních odrůd. Červené - rosso, růžové - rossato a bílé - bianco. Je třeba vyzkoušet, které je lepší.

Z Vesuvu jsme se přesunuli do areálu vykopávek antického města Pompeje, kde jsme strávili zbytek dne.

U vstupu do areálu Pompejí nás převzala průvodkyně, Slovenka, která bydlí v okolí a provází turisty. Některé dívky prohlásili, že ji závidí, že tam může bydlet. Ona je vyvedla z omylu. Řekla, že se jim to jeví jako ideální, ale dennodenní život v této oblasti nepřináší pouze radosti. Jsou tam i dost značné problémy.

Poté jsme se vydali na prohlídku Pompejí. Vstoupili jsme impozantní starobylou bránou, Porta Marina. Napravo jsou zbytky Venušina chrámu a po Strada della Marina okolo Domu Romula a Rema a Apollova chrámu a jsme vstoupili na velkolepé prostranství Fóra. Fórum bylo centrem hospodářského, politického i společenského života v Pompejích. V pozadí jsme viděli Vesuv.

Člověk musí mít dost značnou představivost, aby v těch ruinách viděl to, co tam původně stálo. Domy, ulice, chrámy, honosné vily, sochy, kašny, divadla, Macellum - tržnici, mramorový pult na měření různých produktů. Viděli jsme různé nálezy z vykopávek i odlitky lidských bytostí ze sádry tak, jak je zasypalo kamení, pemza a žhavý popel v roce 79.

Byl to velký zážitek. Dověděli jsme se, že to byla docela vyspělá společnost. Dokázali již uchovávat potraviny, průvodkyně nám popsala praní prádla v moči a popelu. V palácích jim tekla voda, v domech měli záchody, koupelny a dokonce i bazény.

Ke konci naší cesty míjíme amfiteátr. Všechno jsme si nestačili prohlédnout a už musíme jít. V areálu je ještě mnoho neodrytých a nevykopaných částí a už se některé odkryté části hroutí, protože Itálie nemá dostatek finančních prostředků pro jejich záchranu.

Zajímavá byla návštěva jednoho z 25 pompejských nevěstinců, Lupanare. Cestou jsme byli upozorněni, že si máme všímat zvláštních šipek ve tvaru mužského pohlaví, které byly umístěny na chodníku nebo na domech. V místnostech byla kamenná lůžka, stěny byly vyzdobeny freskami s erotickými výjevy, zřejmě znázorňujícími nabídku služeb. Viděli jsme zde první bikiny.

Nakonec jsme si prohlédli malé muzeum v areálu, kdy jsou umístěny různé nádoby, ale i sádrové odlitky lidí tak, jak se nacházeli v době jejich smrti.

V Pompejích je mnoho zajímavého. Na zhlédnutí všeho rozhodně nestačí dvouhodinová prohlídka.

Opouštíme Pompeje branou Porta Nuceria. Na malém prostranství vládne čilý ruch prodejců nejrůznějších suvenýrů a pohledů. Smlouváme o ceně a nakupujeme suvenýry.