Poznáváme Slovensko – 19. den: Velká Fatra – Vlkolínec (památka Unesco) – nádherné roubenky, vyřezávaný betlém
Sobota 5. 8. 2023
Až do tří jsme spali poměrně dobře. Ve 3 hodiny jsme se vzbudili - Ota prohlásil, že je to tady jak ve slovenské hymně: Nad Tatrou sa blýská... Bylo to dost daleko, blesky bylo vidět, ale hromy jsme skoro neslyšeli. I večerní vítr se uklidnil. Ještě jsme neusnuli, když to začalo. Nejdřív začalo drobounce varovně pršet, ale najednou tu byla bouřka. Přišlo to snad současně ze dvou stran. Hrom stíhal hrom, blesky snad neustávaly. To byl takový rachot, že jsem to nikdy neslyšela. Najednou se do toho spustil mohutný liják, že bubnování na střechu skoro i to hromobití překonalo. Vypadalo to, že spolu závodí, kdo udělá větší rachot. Chvilku to vypadalo, že to slábne, když obojí začalo s novou vervou. To trvalo snad hodinu. Nechápala jsem, jak v tom Ota mohl usnout. Sice hůř slyší, ale zase ne o moc. Sám se ráno divil, jak to zvládl. Já usnula, když už pršelo jen normálně.
Vzbudili jsme se v půl 9, venku neprší, ale opět silně hučí vichr. Vody je všude děsně. Naštěstí stojíme na pološtěrkovém, lehce zatravněném místě, takže bez velkých problémů odjíždíme na parkoviště na asfalt. V tomhle počasí tam těžko někdo přijede a tam je jen vlhko. Je mírně šikmé, takže voda stéká. Jenže tam to fouká snad ještě víc. Jen na chvilku jsme měli současně otevřené zadní i boční dveře a už 3 věci honíme po parkovišti. Po chvilce váhání přejíždíme na druhé parkoviště, které je přímo u Vojenského cintorína Na Hájoch. Je trochu níž. Je to velký rozdíl. Špičky stromů se ve větru mohutně ohýbají, ale u země to jen lehce profukuje. Tady děláme snídani. Chvilku prší, chvilku dokonce svítí i sluníčko, ale do jasné oblohy je daleko.
Nepospícháme. Je jasné, že v tomhle počasí na Choč nepůjdeme. Budeme mít další odpočinkový den. Aspoň si kolena víc odpočinou a zítra se mi půjde lépe.
Po snídani se zastavujeme ještě v Kauflandu v Liptovském Mikuláši koupit pivo aspoň na následující dva dny. Současně zjišťujeme, že mají v akci klasickou zelenou borovičku - třičtvrtělitrovka stojí méně, než jsme včera kupovali půllitrovky. Samozřejmě jsme neodolali. Tu máme rádi a klidně si ji dovezeme domů - tedy pokud vydrží a cestou ji nevypijeme.
Ve městě je děsné vedro a dusno, mezi mraky vylézá sluníčko. Cestou zastavujeme v kolibě při silnici koupit žinčicu a slovenskou klobásu. Dostáváme ochutnat špejli s dvěma druhy sýrů a třemi druhy klobás. Ota si vybírá jednu z nich - jelení. Výběr je však daleko větší, i sýrů mají hodně. Samozřejmě něco kupuji. Po zaplacení jsme dostali ještě dva korbáčiky. Tady se moc dobře nakupovalo i lidé byli milí.
Jedeme do Vlkolínce. To je původní podhorská vesnice, o níž je první písemná zmínka z r. 1461, nepřímá prý dokonce z r. 1376. Založena byla již někdy v pol. 14. století. Dnes je to to nejcennější, co patří k Ružomberoku. Zachovala se zde původní architektura - dřevěné srubové domky na kamenné podezdívce se šindelovou střechou, které byly postaveny ve svahu podél potůčku. Většina domků je z 2. pol. 19. století. Zdejším unikátem je to, že domky byly a stále jsou ošetřeny barevným vápenným nátěrem. A není to unikát jen slovenský, ale celosvětový. Proto je obec zapsána do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V okolí jsou ovocné zahrady, terasová políčka, louky s dřevěnými seníky a lesy. Díky tomu byla obec v minulosti téměř soběstačná.
Ještě r. 1944 tady stálo 82 domků. Jenže během SNP v době bojů o nedaleký vrch Ostro při minometné palbě vyhořelo na horním konci obce několik domů. Naštěstí většina obyvatel byla evakuována.
Dnes tady jsou domky zachovány v takovém stavu, jak se zde žilo v polovině 20. století. Snad jedinou změna je elektrická energie, která sem byla zavedena r. 1956. Je tady 55 dřevěnic, z toho je jich trvale osídleno 18. Žijí zde děti i důchodci. Některé domky jsou přístupné jako muzejní expozice, jsou tam obchůdky, hospůdky.
Parkoviště je na jižním okraji obce. Dál se jet už nesmí. Platíme 2 Eura za parkovné. Pokud bychom chtěli i do interiérů některých domů, museli bychom zaplatit další 2 Eura. My interiéry nevyhledáváme, jdeme dál zdarma.
Jsou tu skutečně krásné roubenky. Všechno je tady do kopce, a to do dost prudkého. Proto konstatujeme, že tady žít, chodit na pole a pod. - to vyžaduje pěknou kondičku. Později se dozvídáme, že silnice, po které jsme přijeli, byla vybudována až v pol. 20. století. Do vsi vedla jen polní cesta okolo kostela, to prý nebylo tak náročné. Ale stejně je ta obec ve svahu.
Zastavujeme se na zdejší farmě, kde je bufet. Dáváme si dohromady jednoho zlatého bažanta 73. Toho Ota nezná, chce ho ochutnat. Vrcholy jsou stále v mracích, vzduch je k padnutí. Je hrozné horko a dusno. V tom jít na Choč, to bych určitě nezvládla. Tady to je hezké, lidé jsou příjemní.
V centru obce je dřevěná rumpálová 12 m hluboká studna. To býval jediný zdroj pitné vody. Když v mrazivých dnech voda netekla, museli ji vesničané nosit v putnách z téměř kilometr vzdáleného nezamrzajícího pramene. Studna byla postavena r. 1860 vedle dřevěné zvonice z r. 1770. Je to jedna ze zdejších nejvýznamnějších staveb lidové architektury. Obě tyto malé stavby jsou kryty šindelem. Využívala se k ohlašování času modliteb, požáru i jiného nebezpečí.
Jdeme dál po hlavní cestě. Přicházíme k místnímu supermarketu, jak tady hrdě nazývají malý hezký obchůdek. Hned vedle je restaurace. Tady si dáváme desítku Martinez. Překvapuje nás, že ceny tu jsou nižší, než byly v Demänovské Dolině. Je čas oběda, určitě bychom si tu něco k jídlu vybrali, ale v tom vedru zatím nemáme hlad a hlavně v autě v lednici máme ze včerejška podušená houby. Dnes ještě Ota našel klouzky, musíme je sníst.
Došli jsme až do nejsevernější části obce, pokochali se pohledem na okolní kopce a pomalu se vracíme. Již mimo hlavní silnici procházíme ke zdejšímu hřbitovu, kde jsou zachovány zajímavé kamenné a litinové kříže a spousta soch. Na místě původní kaple byl r. 1875 postaven barokně klasicistní kostel Navštívení Panny Marie. Vedle bočního vchodu směrem ke hřbitovu je pamětní deska – vzpomínka na Pavla Horského (1924 - 1995), místního kněze a zdejšího rodáka, který byl pro svoji víru pronásledován a komunisty odsouzen. Léta 1950 – 1960 strávil ve vězení. Až od konce r. 1968 mohl opět vykonávat v kostelíku duchovní činnost.
Na konci 19. století byla kousek od kostela postavena kamenná škola, kde je dnes hudební škola a galerie lidového umění.
Hned vedle školy je další bufet, kde točí svrchně kvašené pivo Liptovar z Liptovského Mikuláše. Pivo tohoto pivovaru známe, je vynikající. Ota ještě sednout za volant nemůže. Je tedy lepší si tu sednout a počkat ve stínu. A já si dávám pivo sama. Aby to Otovi nebylo líto, kupuje si ho v lahvi. Nám se ten Vlkolínec tedy vyplatí. S pánem se krásně povídá. I on tvrdí, že podle předpovědi má být zítra počasí ještě horši. Ale připouští, že jim ty předpovědi moc často nevychází. Vždyť dnes měly být bouřky, lijáky a je slunečno a neskutečné vedro.
Poslední zastavení děláme v chaloupce, kde je vystavený dřevěný vyřezávaný betlém. Je to práce řezbáře Rastislava Sabuchy, který čerpá ze vzpomínek nejstarších Vlkolínčanů. Chce tak zachovat tuto obec v době největšího rozkvětu.
Tím jsme ukončili procházku obcí, kterou jsme si i v tom horku užili. Je to tady skutečně moc hezké a jsme rádi, že jsme sem zajeli. Já si ještě u vstupu kupuji borůvkovou marmeládu s medem. Tu musím ochutnat.
Teď už jen, kde si uvaříme oběd a kde přespíme. Vymyslela jsem parkoviště v Trlenské dolině, kde je parkoviště pod Vlčí skálou s Lurdskou jeskyní. Jenže parkoviště je malinké a plné. Ani nevystupujeme. Vracíme se zpátky na rozcestí, ze kterého jsme odbočili. Je tady rozcestník Trlenská dolina a přístřešek. Místa je tu dost, tady zůstaneme. Při cestě nahoru byla cedule, že se na silnici nesmí kempovat. Při zpáteční cestě jsme žádnou takovou ceduli neviděli. My jsme to pochopili tak, že se to týká jen cesty nahoru, tam totiž byly občas výklenky, které by k tomu sváděly. My jsme na druhé straně. Tady je místa hodně, i když to není označené jako parkoviště. Tak snad to projde a problém nebude.
Cestou jsme si u pramene u silnice doplnili zásoby vody. Proud byl silný, byl tam hrneček, tak snad je to pitné. My tomu budeme věřit.
Tady pod přístřeškem vaříme oběd, spíš už večeři. Venku trochu bouří a poprchává. Občas projede auto. Přesto se po jídle u auta oba odvážně a pořádně myjeme. Včera jsme to trochu odbyli, tam byl skutečně velký pohyb aut i lidí.
Piva už dnes bylo dost, navíc na houby to vhodné moc není. Rozdělili jsme se o jedno. Ota později ještě sám dává druhé. K symbolické večeři dáváme slané oplatky se sýrem, které jsme si minulý týden koupili. Stále občas bouří a trochu prší. Nebýt toho, klidně bychom mohli sedět venku. Dnes je stále teplo. Jaká bude noc a zítřek, to se uvidí. Už ani neplánujeme program na zítra. Necháme to na počasí.
V 9 hodin jdeme spát. Jsme zničeni z toho horka snad víc než z pořádné tůry. Jak jsme začali stěhovat věci zezadu dopředu, začalo zase pršet. Jak jsme ulehli, přestalo. Jen v dálce blýská. V autě je 22 stupňů, necháváme větrací mezírku a já doufám, že mne déšť vzbudí dřív, než budu mít v posteli potopu.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.039, 19.278)
Poslední aktualizace: 20.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Příspěvky z okolí Poznáváme Slovensko – 19. den: Velká Fatra – Vlkolínec (památka Unesco) – nádherné roubenky, vyřezávaný betlém
Z Bieleho Potoka do Vlkolinca
Drobné památky
S Jirkom z Ostravy sme sa narýchlo dohodli na výlete do dedinky Vlkolinec. Rozhodovalo hlavne pekné počasie a tak sme vyrazili autom z Ružomberka smer Vlkolinec. Automobilom sa dá dostať až na parkovisko tesne p…
0.1km
více »
Vlkolínec - památková rezervace
Tipy na výlet
Vlkolínec, městská část města Ružomberok, ležící v severovýchodním výběžku pohoří Velká Fatra. Naším cílem je celá osada Vlkolínec, která je od roku 1993 zapsána na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Př…
0.2km
více »
Přechod Velké Fatry
Cestopisy
Přechod Velké Fatry 17.-21.8.2009
Tuhle naši již v pořadí 5. Slovenskou Odysseu jsme zahájili v pondělí 17.8.2009 v 05:00 na nádraží v Nezamyslicích, kde jsme nasedli do mikrobusu soukromého autodopravce, který nás odvezl do obce Vlkolinec u Ružomberoka (260 km), bylo nás 6 a stálo nás to každého 600 Kč (6 Kč za km a platí se i zpáteční nevytížená jízda).
Ve Vlkolinci …
0.8km
více »
Krkavá skala
Skalní útvar
Krkavá skala, vápencová a dolomitová ihla sa výrazne dvíha na východnom ubočí Sidorova nad Bielym Potokom severne od osady Vlkolinec.
Z pohľadu predmetov ochrany je to cenný geomorfologický výtvor, asi 20 metrov …
0.9km
více »
Velký a Malý Rozsutec
Cestopisy
Je 14.9.2002 a naše oddíly „Bludný kruh“ a „Průzkumník“ se vydávají na společnou jednodenní výpravu na Slovensko, konkrétně zdolat dva skalisté vrcholy Malý Rozsutec (1343m.n.m.) a Velký Rozsutec (1610mn.m.). Sraz jsme měli už ve 4:30h, to proto, že Ostrava je přece jen od Malé Fatry nějaký ten kilometr, je nutno také podotknout, že jsme si objednali autobus, který nás měl na intrikované místo přepravit. Nástup do…
1.3km
více »
Haliny - vyhliadka
Kopec
Haliny sú dve skupiny vápencovo - dolomitových bralných stien, používa sa aj názov Predné a Zadné Haliny. Nachádzajú sa neďaleko od okresného mesta Ružomberok v Národnom parku Veľká Fatra. Sú vytvorené sivým vápen…
1.6km
více »
lanová dráha Hrabovo - Malinô Brdo
Ski areál
Lyžiarské stredisko Malinô Brdo, alebo tiež Malinné sa nachádza v pohorí Veľká Fatra pri meste Ružomberok.
Toto stredisko patrí medzi najlepšie na Slovensku. V zime tu majú upravenú jednu z najdlhších zjazdoviek…
1.8km
více »
Malino Brdo
Ski areál
Moderní lyžařské středisko Malinô Brdo, které leží nad městem Ružomberok nabízí návštěvníkům bohaté sportovní vyžití zejména během zimní sezóny. Lyžařské středisko se rozkládá v nadmořské…
2.5km
více »
Po hřebeni na Sidorovo a Malino-Brdo.
Vrchol
Už delší dobu jsem potřeboval nějaký poctivý výlet, který dá zabrat, ale bude i silným zážitkem. Pokud tedy potřebuji turisticky „přitvrdit“, tak je n…
2.5km
více »
Slovensko - Hrabovská dolina, Chopok
Cestopisy
V létě roku 2013 jsme se rozhodli pro rodinnou dovolenou na Slovensku. Vyrazili jsme kousíček od Ružomberku do Hrabovskej doliny, konkrétně do apartmánového domu Fatrapark 2. Toto místo jsme objevili díky …
3.4km
více »
Hrabovo - Ružomberok
Údolí, dolina
Hrabovo je krátka dolina v časti Veľkej Fatry v blízkosti mesta Ružomberok. Hrabovo je i dolná stanica kabínkovej lanovky na Malinne. Pri nej sa dolina rozvetvuje na doliny Prieseka a Zajakovo. Prvá vyusťuje na Vl…
3.7km
více »
obec Ludrová pri Ružomberku
Vesnice
Dolnoliptovská obec Ludrová leží 5 kilometrov juhovýchodne od svojho okresného mesta Ružomberok priamo vo vyústení Ludrovskej doliny. Je obklopená menšími masívmi Páncovej a Čerien, ktoré tvoria podhorie Nízkych T…
3.8km
více »
Ružomberok - kalvária s kostolom
Boží muka
Ružomberská kalvária s kostolom Povýšenia svätého Kríža je jedinou liptovskou kalváriou s kaplnkami. Výstavba tejto kalvárie prebiehala v rokoch 1858 - 59 za pomoci príspevku mesta, hlavne zemnými prácami a staveb…
3.9km
více »
Poznáváme Slovensko – 21. den: Ružomberok - procházka městem: synagoga, Ružomberské schodiště, kostel sv. Ondřeje, mauzoleum A. Hlinky, areál piaristů (klášter, kostel Povýšení svatého Kříže a bývalé gymnázium) a další
Cestopisy
Pondělí 7. 8. 2023
Včera jsme měli už dost toho deštivého a studeného počasí. Zkoušeli jsme sehnat nějaké ubytování pod střechou a nakonec se zadařilo. Spíme na kraji Ružomberku v hotelu…
4.4km
více »
Ludrová - Kút - Gotický kostol Všetkých svätých
Kostel
Gotický kostolík postavili v poslednej tretine 13. storočia medzi Ružomberkom a Liptovskou Štiavnicou. Pred rokom 1466 pristavili na západnej strane dvojpodlažnú hranolovú vežu a na začiatku 16. storočia kostol r…
4.5km
více »
Ružomberok - kostol Povýšenia sv. Kríža a kolégium piaristov
Kostel
Pokiaľ by ste navštívili mesto Ružomberok a vydali sa od Radnice z Námestia Andreja Hlinku cez stromovú alej, došli by ste k malému parku Jana Pavla II, tam by vás možno zaujal jezuitský kostol Povýšenia Svätého Kríža a po jeho strane s ním spojená budova Kolégium piatristov.
Kostol Povýšenia Svätého kríža, ktorý patrí do farnosti, dekanátu Ružomberok a Spišskej diecézy…
4.6km
více »
Ružomberok - radnica a mariansky stĺp na námestí A. Hlinku
Radnice
Radnica - budova mestského úradu a mariansky stĺp sa nachádza na námestí Andreja Hlinku, bývalom Rínku, ktoré je považované za najstaršiu pamiatku mesta.
Andrej Hlinka 1864 - 1938 bol rímskokatolický kňaz, politi…
4.9km
více »
Ružomberok - Školské schody, balustrády a mauzoleum A. Hlinku
Památník
Z Námestia Andreja Hlinku pri kostole sv. Ondreja v Ružomberku vedú Školské schody zakončené terasou, ktoré sú zdobené balustrádami. Boli postavené v minulom storočí podľa architektov J. Uhlára a Š. Martonika. Na …
4.9km
více »
Ružomberok - farský kostol sv. Ondreja
Kostel
Kostol sv. Ondreja je najstaršou sakrálnou stavbou na území mesta Ružomberok. Nachádza sa na Námestí Andreja Hlinku.
Jeho charakteristickou črtou je veža v barokovom štýle. Tento pôvodne ranogotický objekt z prelomu 13. a 14. storočia prešiel renesančnou prestavbou na konci 16. storočia a jeho barokové úpravy prebehli v 17. a 18. storočí. Kostol sa od roku 1445 nachádzal v…
4.9km
více »
Malinné
Osada
Rekreační středisko (původní název Malino Brdo), přístupné kabinkovou lanovkou z Hrabova. Je tady Horský hotel Malina, chatová osada, letní koupaliště. V okolí jsou soukromé chaty, na Májekovej chate je stan…
4.9km
více »
Ružomberok - Mauzoleum Andreja Hlinku
Památník
Pôvodná myšlienka výstavby v roku 1938 bola pamätník padlým v 1. svetovej vojne. Po smrti Andreja Hlinku 16. 8. 1938 vtedajšie Obecné zastupiteľstvo pod vedením Antona Mederlyho, starostu Ružomberka, prijalo návrh…
4.9km
více »
Poznáváme Slovensko – 20. den: Velká Fatra – Ružomberok: Hrabovská dolina - Hrabovo – Obrova cesta; Čutkovská dolina - areál U dobrého pastiera - Prvý Ružomberský pivovar Ursus - dětské hřiště Obrovo
Cestopisy
Neděle 6. 8. 2023
Pršet začalo až k ránu, to jsme dveře naštěstí už měli zavřené. Dnes jsem déšť vždy několikrát zaregistrovala, ale vždy rychle usnula. Budíme se po 8. hodině, to jsme…
5km
více »
Smrekovica
Vrchol
Mohutný, souvisle zalesněný masiv mezi dolinami Skalné a Vyšné Matejkovo. Turisté označují názvem Smrekovica i travnatý prostor nad závěrem dolin Blatná a Vyšné Matejkovo, asi 2,5 km na severozápad od vlastn…
5.3km
více »
Ružomberok
Město
Okresní město, průmyslové a správní centrum Dolného Liptova ležícího na soutoku řek Váhu a Revúce. Dominantu tvoří okolní pohoří. V masívu Mních je soustava čtyř hradišť …
5.6km
více »
obec Černová - pamiatky
Vesnice
Obec Černová, ktorá leží pod masívom Krstej hory má približne 1500 obyvateľov a je mestskou časťou Ružomberka.
Vznik tejto obce sa odhaduje na koniec 13., alebo začiatok 14. storočia. Vtedy už v dolnom toku potoka Čutkova bola osada Čutkov. Černová sa ako obec spomína po prvykrát až v roku 1461. Obec počas svojej historie prešla horšími i lepšími časmi. Koncom 19. storočia…
6km
více »
výstup na Predný Čebrať pri Ružomberku
Vrchol
Uskutočniť výstupu na Predný Čebrať sme s kolegom Jardom z Ostravy chceli už dávnejšie. Keďže sme bývali v Ružomberku, a videli sme ho vlastne každý deň, boli sme rozhodnutí ho zdolať. Tento kopec je ale dobré nav…
6.1km
více »
Salaš Krajinka pri Ružomberku
Ostatní
Pokiaľ by ste cestovali po hlavnej ceste E 50, tesne pred mestom Ružomberok smerom od Žiliny sa určite zastavte na saláši Krajinka. Tento rodinný salaš sa nachádza v krásnom prírodnom prostredí dolného Liptova a v…
8.3km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Velký Choč 1611 m.n.m.
Tipy na výlet
Datum v kalendáři ukazuje 4.6.2005, naším dalším místem určeným pro poznání krás Slovenska se stal nejvyšší vrchol Chočských Vrchů „Velký Choč“ – 1611 m.n.m. Je 4:15 hodin ráno a my se setkáváme na stanoveném m…
11.2km
více »
Velký Choč
Vrchol
Nejvyšší vrchol Chočských vrchů, výrazně se zvedající nad Oravskou vrchovinou a Liptovskou kotlinou, 17 km jihovýchodně od Dolného Kubína. Vrchol má tvar nepravidelné pyramidy s mno…
13.3km
více »