Praha trochu jinak

Už od dětství se občas ráda toulám sama jen tak, aniž bych si předem stanovila kam dojdu. Jen si určím základní směr a čas, který na procházku mám a tak jsem poslední sobotu v listopadu vyrazila od konečné tramvají 1,9,16 - Spojovací směrem do Hrdlořez. Od konečné po levé straně Českobrodské ulice vede betonový chodníček. Z něho jsem asi po 200 metrech odbočila doleva na cestu vedoucí loukou. Ta mě dovedla až do Hrdlořez. Tam jsem se dala po silnici Doprava a podívala se na náměstíčko. Název V HRDLOŘEZÍCH je doložen od 16.století a svědčí o skutečnosti, že v této oblasti nebylo příliš bezpečno. K Praze byly přičleněny v roce 1922. Na náměstíčku jsem se ujistila, že zatím stále stojí dřevěná zvonička, která je v Praze opravdovou vzácností. Došla jsem až k Rokytce a po jejím toku po proudu jsem se dala cstou na pravém břehu, kolem rodiných domků zase směrem do leva. Cesta mě vedla k mostu za kterým jsem viděla dětské hřiště a tak jsem přešla a prohlédla si pěkně upravené hřiště. Kolem ného jsem pokračovala cestlu vedoucí na okraji louky až k železničnímu mostu. Prošla jsem na druhou stranu a dostala se na značenou cyklostezku č.1. Po ní jsem pokračovala dál. Nalevo jsem měla rybník a napravo Rokytku. Cestou jsem minula několik mostů přes říčku. Přešla jsem na pravou stranu Rokytky až na konci rybníka a dala jsem se po schodech do kopce. Tato oblast se zapsala do vojenských dějin Rakouského mocnářství,Bojovalo se tu o slezké území (http://www.praha9.cz/?c_id=7334). Mě však toto místo láká především tím, že člověk tu obklopen městem může zapomenout na rušné ulice , auta, autobusy a tramvaje a může se kochat přírodou. Cestou vedoucí kopcem jsem se vrátila k železniční trati, kde bohužel lidé často odhazují nepotřebné věci, což samozřejmě naruší dobré pocity. Prošla jsem zase pod železničním mostem, ale nepřešla jsem na druhý břeh a pokračovala podél Rokytky směrem do Hrdlořez. Došla jsem k zahrádkové kolonii a dala se kolem ní vlevo. Krásně upravené a čisté zahrádky vpravo kontrastovaly s opadky vlevo od cesty. Jako výsměch všemu se v jednom místě krčila cedulka s nápisem:ZDE NENÍ SKLÁDKA. Od zahrádek jsem se dostala k dalšímu železničnímu mostu. Obrátila jsem se k němu zády a stále udržovala cestu směrem do centra Hrdlořez a více méně sledovala tok Rokytky. Procházku jsem zakončila na zastávce POD TÁBOREM - autobusy 109,177,183,195. Celá procházka mi zabrala asi 3 hodiny.

Autor: hanaanna

Další články autora: 30

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli