Praha Troja - BOTANICKÁ zahrada a brněnská BOTANICKÁ s největšími motýly na světě

O víně, o květinách a o motýlech

V roce 2014 jsem se svazem zahrádkářů vyrazila na výlet do našeho hlavního města. Ač počasí ještě cestou vypadalo nevlídně, umoudřilo se a v pražské Troji jsem si užila nevšední den.

Pražská Botanická zahrada se nachází na pravém břehu Vltavy, na svazích Trojské kotliny. Asi 50 hektarová plocha je zčásti oplocená. Svou činnost zahrada zahájila v roce 1969 a stále se vyvíjí. Její venkovní expozice byla otevřena v roce 1992. Cestou ke vstupní bráně jsem míjela historické Vinice sv. Kláry. Patří k nejstarším v Praze. Jejich existence sahá do období vlády Karla IV., iniciátora rozvoje českého vinařství. Vinná réva zde však pravděpodobně rostla už za vlády Václava II., tedy ve 13. století. Pěstování vína jsem měla doposud spojené s prosluněnými moravskými svahy. Informace o existujících vinařských oblastech nejen v Praze, ale i na dalších místech v Čechách (tedy až na Mělnicko) překvapila.

3,5 hektarové prostranství druhé největší pražské vinice je osázeno mnoha odrůdami bílého a červeného vína. Část naučná obsahuje asi 120 moštových či stolních odrůd a v  části produkční se pěstuje 9 odrůd vína, ze kterých pak vzniká asi 10 000 litrů lahodného moku. Památkově chráněná Vinice Sv. Kláry byla v roce 1995 přidružena k areálu botanické zahrady. V prostorách unikátní pražské vinice se také nachází viniční domek s vinotékou. Tamní vína jsou oceňována na vinařských soutěžích. Každým rokem se tu pořádá vinobraní a ve vinotéce v listopadu probíhá oslava Svatomartinských vín.

V prostorách je možné se projít vinařskou naučnou stezkou, seznámit se odrůdami vín i historií pěstování. Z vyhlídky u kapličky sv. Kláry, jež je dominantou vinice, jsem se pokochala výhledy na část Prahy a na Trojský zámek s rozsáhlým parkem a vydala se za květinami.

Venkovní část botanické zahrady je přístupná celoročně. Informační tabule, a směrovky   k různým expozicím, jsou přehledné. Vzhled zahrady se během ročních období mění v závislosti na kvetení rostlin. Je možné zde navštívit např. Ornamentální zahradu, Japonskou zahradu, kde se nacházejí i krásné bonsaje, Flóru Středomoří a Turecka, Pivoňkovou louku, Expozici stálezelených dřevin a stínomilných trvalek, Mokřady a jezera, plochu kosatců, Lesní biotypy východní Asie a Severní Ameriky, Severoamerickou prérii i polopoušť a další skvosty.

Noc před naším příjezdem v Praze řádila průtrž mračen. Některé cesty se schovaly pod nánosy bahna. Zaměstnanci měli do otevírací doby mnoho práce, aby poškozené prostory trošku upravili. Přestože se mnohé květiny po prudkém dešti zrovna nepyšnily svým půvabem, v areálu jsem se cítila velmi příjemně. Lavičky, rozeseté po prostranství, zvaly k posezení, ale protože nás čekala ještě ZOO a zámecký park, prošla jsem se pouze doporučenými (aktuálně atraktivními) trasami a návštěvu zakončila prohlídkou, tropického skleníku Fata Morgana. Zadní stranu tohoto evropského unikátu, s rozlohou 1 750 m², délkou 130 m a šířkou 17 m, tvoří přírodní skála, v níž jsou zasazeny rostliny.

 U vstupu nás zarazily velmi přísné instrukce. Veškeré batohy a kabele jsme museli ponechat   v šatně. Bylo nám s povzdechem sděleno, že ručičky mnohých návštěvníků bývají nenechavé.

Nejvíce jsem se těšila na překrásné tropické motýlky. Právě kvůli nim jsem vlastně do botanické vyrazila. Bohužel jejich období skončilo a v čase naší návštěvy kdesi u stropu skleníku poletoval jediný, posledňáček. Drobné zklamání nahradila radost z prohlídky naprosto úžasných (a pro mne doposud neznámých) druhů rostlin a květin rozmanitých tvarů i barev. Interiér skleníku, rozdělený do tří částí, s různou teplotou a vlhkostí vzduchu, nás na pár minut vtáhl na výlety do jižní Afriky, Jižní Ameriky, do Mexika, Austrálie, Asie,    do Vietnamu, na Madagaskar, i na Filipíny… do hor i nížin, do lesa a pralesa,  do subtropického i tropického pásma. Sice zhuštěně, ale zároveň nenásilně a přirozeně jsme tak procestovali spoustu světadílů.

květen 2014

Otevírací doba skleníku, cena (Botanická + ZOO+ Zámek Troja ) – Trojská karta. Možnost zvukového i živého průvodce

Poděkování paní Novákové ze Svazu zahrádkářů (Brno) za organizaci výletu.
Článek s výletem v Troji související: Praha - zámek Troja a ZOO Troja

 

O motýlky jsem nakonec nepřišla.
O pár měsíců později úplnou náhodou zavolala známá, že se v brněnské Botanické zahradě právě líhnou martináči, králové mezi motýly. Byl by, prý, hřích se této nádherné podívané nezúčastnit.

Attacus atlas, původem z Jihovýchodní Asie, je plochou křídel (až 400 cm2) největším motýlem na světě. Rozpětí jeho křídel je 25-30 cm.  Protože martináči nemají  vyvinuté trávící ústrojí, žijí pouhých 14 dní z tukových zásob, které „si naškudlili“ ještě jako housenky. Motýlci mají chlupaté tělíčko, výrazná tykadla a na hnědožlutě decentně sladěných křídlech překrásnou kresbu. Špičky jejich zajímavě tvarovaných křídel vypadají jako hlavy zamračených hadů. Samičky kladou kolem 200 vajec, ze kterých se asi po 14 dnech líhnou žravé housenky. Tyto se během vývoje několikrát svlečou a později se zakuklí v kokonu, který si upředou. Celý vývoj motýla  probíhá asi 100 dnů. Některé z druhů martináčů se pěstují pro hedvábné vlákno, z něhož se vyrábí přírodní hedvábí. 

Zhlédla jsem zde zcela neplánovaně ještě další vzácnost, a to Viktorii královskou ve fázi květu. Největší leknín světa objevil na řece Mamoré, (přítoku řeky Amazonky) na začátku 19. století významný český cestovatel a badatel, Tadeáš Haenke. Listy Victorie amazonicy mají v přírodě průměr až 2,5 metru. Jsou schopny unést malé dítě. Leknín kvete pouhé dvě noci. Po rozkvětu mají květy čistě bílou barvu, druhou noc zvolna zrůžoví.

Bylo mi potěšením navštívit nejen létající maxikrasavce a Viktorii královskou... Celé vnitřní i venkovní prostory Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, založené  roku 1922 prof. dr. Josefem Podpěrou, byly pastvou pro oči.

 

Aktuálně  s motýlky probíhá ve dnech 12.9.-19.9.2014  výstava kaktusů a sukulentů (s možností nákupu) http://www.sci.muni.cz/bot_zahr/

Vstup do pavilonů  skleníků  s tropickými a subtropickými rostlinami je zpoplatněn,  venkovní část o rozloze 1,5ha je  zcela  zdarma.

Adresa  Botanické zahrady

Poděkování Helči za avízo o  právě  líhnoucích se motýlech  v brněnské botanické  zahradě.

12. září 2014