Přechod Kouty n/Desnou - Praděd - Červenohorské sedlo - Ramzová

V loňském roce jsme podnikli celkem vydařený 2-denní výlet do oblasti Králického Sněžníku a proto jsme se letos rozhodli navázat na oblast Jeseníků a navštívit jejich nejvyšší vrchol - i když to nebyl přímo cíl našeho putování.

Blížil se prodloužený víkend, a proto jsem začala plánovat další přechod po našich krásných horách. Se skupinou celkem 14 lidí to sice nebyla moje ideální představa víkendu stráveného vhorách, vdobě, kdy ještě nezačala hlavní sezona sdavy chtivých výletníků. Ale musím zpětně uznat, že parta se nám sešla výborná, takže vše proběhlo tak, jak mělo J.

Den 1.

Jako začátek trasy jsme zvolili Kouty nad Desnou, zde jsme také nechali auta. Vzhledem ktomu, že jsme měli naplánovaný přechod, chtěli jsme jedno auto odvézt do místa cíle - Ramzové, kterým bychom potom dojeli pro zde zaparkovaná auta. Nebylo to však nutné, hodný majitel penzionu, kde jsme měli domluvené ubytování na poslední noc, se nabídl, že nás pro auta zaveze. Vyrazili jsme tedy po silnici vedoucí kVPE Dlouhé Stráně. Je zde zákaz vjezdu, takže obava zprovozu nehrozí. Přibližně po 2 kilometrech jsme narazili na odbočku Pod Medvědí horou k 625 m.n.m., která nás zavedla k Vodopádu na Borovém potoce, 800 m.n.m., délka vodopádu 8,3m - foto. Vrátili jsme se zpátky na silnici a pokračovali 3km kdolní nádrži VPE Dlouhé Stráně, knašemu zklamání byla hladina vody pouhých 7m. My jsme ale mířili dál, prohlídku tohoto unikátu máme naplánovanou na jindy. Chůze po silnici sice není příjemná, ale není zde žádný provoz, kromě minibusů vozících návštěvníky na prohlídku elektrárny, jen pozor na cyklisty - sjíždějí zpět zkopce vysokou rychlostí. Taky jsme po cestě zahlédli zmiji, i když docela malou a pár ještěrek. Po kilometru jsme konečně přišli na rozcestí U Kamenné chaty, 830 m.n.m., kde začíná Divoký důl - krásná i když náročná výstupová trasa na Praděd. Čekali nás 3 kilometry prudkého stoupání lesem, který byl opravdu divoký, po úzké stezce podél Divokého potoka - foto. Vpolovině výstupu je výhledové místo - foto. Místy byl ještě sníh. Závěr trasy již nebyl tak prudký a najednou se před námi objevila asfaltová „promenáda" vedoucí kvrcholu L. Zde už nás čekal jen sestup k chatě Barborce, kde jsme měli zamluvené ubytování.

Chtěla bych upozornit návštěvníky této chaty, aby dbali pokynů personálu a pokud jim vrecepci řeknou, aby si jídlo domluvili skuchařkou, tak aby to rozhodně udělali. My jsme ráno čekali na snídani od sedmi hodin, kuchařka si nás všimla těsně před osmou, nikdo jí totiž neřekl, že má na 7 hod nachystat 14 snídaní!!!

Jako zpestření si někteří znás dali výstup na Petrovy kameny 1430 m.n.m. - foto, přístupový chodník však vede daleko oklikou.

Celkem asi 12km.

Den 2.

Čekala nás hřebenová túra po mezinárodní turistické trase E3. Začali jsme ranním výstupem na Praděd - foto, od chaty 2,5 km, 1491m.n.m., ráno na vrcholu má vždy nedocenitelnou výhodu a tou je minimum ostatních turistů. Nepříjemný asfalt nás vedl dále zRozcestí pod Pradědem ještě asi 3 km kchatě Švýcárna, 1315m.n.m. - foto, pak už se šlo přírodním terénem a místy po dřevěných chodnících. Trasa má klesající charakter, při dobrém počasís mnoha výhledy - Malý Jezerník - 2,5km, 1200 m.n.m., Klínovec - 2,5km, 1100 m.n.m., zde se uhýbá zpřímého směru a 2 km klesá do Červenohorského sedla, 1013m.n.m. - foto. Vzimních měsících je toto místo možná atraktivní zhlediska lyžování, ale vletní sezoně je to rušná dopravní křižovatka, přes hlavní silniční tah chybí přechod pro chodce. Musím pochválit místní turistické informační tabule. Odtud jsme opět začali stoupat přes Bílý sloup - 2,5km, 1227 m.n.m., po úbočí Červené Hory kVřesové studánce - 1km, 1290 m.n.m. Zde dříve stávala chata, která však vyhořela a kaplička, kde pramení prý zázračný pramen. Po 1 km jsme sestoupili do Sedla pod Vřesovkou, 1205 m.n.m. a pak jsme lesem opět stoupali 1,5 km na Trojmezí, 1316 m.n.m., kde jsou pěkné slatě - foto a dál 1km na Keprník, 1423 m.n.m. Zde je výhledové místo se směrovkami a popisy okolních vrcholů - Králický Sněžník, Praděd... - foto, my jsme bohužel neměli dobrou viditelnost. My jsme tedy pokračovali kchatě Jiřího na Šeráku - 2 km, 1315 m.n.m. Tato oblast je chráněna jako Národní přírodní rezervace Šerák - Keprník. Vzhledem ktomu, že jsme byli téměř u cíle, lépe řečeno nad cílem, tak jsme si dopřáli občerstvení a nechali odjet poslední lanovku do Ramzové, kterou jsme původně chtěli jet dolů. Sestup jsme tedy museli vykonat po svých, zvolili jsme nejkratší trasu přímo pod lanovkou, ovšem za cenu klesání 550 výškových metrů. Vedou dolů ovšem i značené cesty, které výškový rozdíl překonávají pohodlněji na délce asi 5km.

Celkem asi 25 km.

Den 3.

Cestu domů jsme si zpestřili návštěvou blízkého zámku Velké Losiny. (na silnici č.44 směr Šumperk) Zde je také možnost navštívit unikátní papírny.

Možnosti parkování: Kouty nad Desnou - v obci je velké parkoviště, nehlídané, ale my jsme popojeli ještě asi o kilometr dál a auta jsme nechali přímo u odbočky k VPE Dlouhé stráně, také je zde autobusová zastávka.