Přes Pálavu do Bílých Karpat
Začátek trasy z Mikulova 3.3.2010 v 8:40, šel jsem přes Pálavu, Břeclav, Hodonín, Sudoměřice do Velké nad Veličkou – příchod tam 5.3.2010 v 11:40. Počet ujitých kilometrů přibližně 110-120.
První den mě provázelo hezké předjarní počasí, tak jsem si mohl na Pálavě vychutnávat krásné výhledy a probouzející se přírodu- vykvetli sněženky a dokonce jsem viděl tři kvítky Mochny písečné a květ Tařinky horské pravé- tyto rostlinky vykvetli předčasně. Také modřence už měli svěže zelené listy
Dále mě fascinovalo množství historických keramických střepů jimiž byl obdarován takřka každý krtinec na Stolové Hoře některé střepy mohli bít i z doby kamenné. Pod pálavou jsem našel i pazourek. Samozřejmě jsem si prohlédl Sirotčí hrádek a Děvičky.
Pálavu jsem procházel po červené turistické značce. Z Pavlova po silnici do Bulhar, dále po červené do Lednice. Z ní po silnici Břeclavi a dále po silnici do Kostice. Tam jsem došel kolem 21.hod a nad vinicemi mezi Kosticí a Tvrdonicemi jsem přespal. Udělal jsem si tam přístřešek s pláštěnky uvařil na večeři fazole a zalehl do spacáku. V noci bylo nějaký ten stupínek pod nulou bylo mi trochu chladno a z ničeho nic ani nevím proč mě tam navštívili trpaslíci a s nimi nějaké ženské osoby snad sudičky. Byli v zimním a ve sněhu – přinesli mi pár darů, proč to vše mi zůstává záhadou. Vše se totiž událo ve snu- bylo to však realistické. Kdyby někdo věděl co to mohlo znamenat dejte mi prosím vědětJ.
Ráno jsem se probudil a obloha se zatáhla, stále však foukl studený vítr. V Tvrdonicích jsem nakoupil zásoby jídla a pokračoval dál po silnici a při trati až do Lužic .Z nich po modré pak po zelené přes Hodonín do Rohatce pak cyklostezkou do Rohatce Kolnky. Tam se dají v bývalé Maryši kupit různé sladkosti např. různé želatinové mlsy, lékořicové fajky- obdoba pendreků a jiné. Ceny jsou tam velmi příznivé protože se tam sladkosti zrovna vyrábí. Taky jsem si tam dočepoval vodu. Paní prodavačka mě ji ochotně napustila.
Vybaven medvídky mé kroky pokračovali k silnici a po ní do Sudoměřic. V nich jsem nakoupil jídlo a navázal na zelenou do Mlýnků. V Mlýnkách osvěžení vodou s místní study a pak stoupání po modré na Holí vrch, zněj do Radějova. Úplně na začátku Radějova, kde značená cesta vychází z lesa je pramen. Byly u něj i pohárky. Tento pramen bohužel na mapě není zaznačen. Z něj sem nabral vody i na příští den. Přešel jsem přes Radějov a za tmy pokračoval lesem po žluté, ta ještě nebyla značena v mapě z 1992. roku, na vrchol Travičnou. Tam jsem přespal pěkně na seně v krmelci.
Na Travičné je stožár na zesílení signálu mobilních telefonů. Do plánu stožáru už byla zapojena i rozhledna a tak skloubily dvě dobré věci v jednu. Z rozhledny je opravdu za dobré viditelnosti impozantní rozhled. Ten jsem si vychutnal již dříve. Nyní v noci a v zimě byla ještě uzavřena. Na rozhledně je taky místo, kde můžete získat turistickou známku a také spoustu informací o okolí a pěstování Jeřábu oskeruše. S plodů se dělá vynikajíc pálenka. V případě deště se dá přespat u vchodu do rozhledny případně v krmelci- což nemají rádi myslivci. Děkuji jím tím však za možnost dobrého noclehu.
Spal jsem na seně, tak mě ani taková zima nebyla, v noci už za mnou nic nepřišlo- či jsem o tom nevědělJ. Dobře jsem se vyspal a ráno za mrazu a vichru vyrazil dál přes Bílé Karpaty po červené na Výzkum z něj do Malé Vrbky a po silnici domů do Velké nad Vel. Cestou místy ještě ležel sníh naskýtaly se nádherné rozhledy. Dokonce šla vidět i Pálava. Zkoušel jsem ji nafotit, bohužel na fotce je takřka nepatrná. S plívá skoro s mraky na fotce jenž přikládám je to nevýrazný tmavší flíček vpravo nad Hodonínem-bílý flek vlevo na fotografii. Fotka pořízena na Kuní hoře. Cestou dál přes Šuárník-tam jdou vidět zbytky valů s hradiska jsou z něj doloženy i nějaké archeologické nálezy. Místní umělci hradisko vyzdobili dřevěnými bojovníky a strážní věží. Dál na Vzkumu jsou dřevěné lavečky a nádherný rozhled na nejvyšší vrchol Bílých Karpat Javořinu a její okolí. Také šla ještě vidět Pálava ,Velický Háj a okraj mého cíle Velké nad Veličkou. Z Výzkumu pak po silnici do Malé Vrbky až domů.
Puchýře na noze nemám, nohy však pobolívají a hlavně mám mnoho nových zážitků.