Přes Trutnov do Brna - 18. den: Černá Hora - křížová cesta a kaple sv. Rodiny, zámek; Jestřebí - Spešovská rozhledna; Dolní Lhota - pivovar Lhotecký mlýn; Adamov - Stará Františčina huť
Středa 4. 9. 2024
Večer jsem konečně usnula, až když okolo půlnoci klesla teplota k 21 stupňům. Jinak tu byl klid. Vstáváme v půl 9, v autě už je jen 18 stupňů, ale to už se k nám zase blíží sluníčko, aby nám pěkně zatopilo. Dnes má být jeden z nejteplejších dnů i nocí. Tak to mám radost. Hned ráno to na to vypadá. Krčíme se ve stínu za autem, kde chystám snídani. Tady i snídáme. Ale vedro už je všude. A to jsem si včera myslela, že větší teplo snad ani nemůže být.
V 9 hodin je ve stínu 27 stupňů. Překvapuje mne naše kompresorová lednice, která i když je většinu času vypnutá a my popojíždíme jen na krátké vzdálenosti, docela drží slušnou teplotu. Je pravda, že včera po příjezdu jsme nechali motor ještě 15 minut běžet a pak 15 minut ji nechali chladit z baterky. Déle jsme si netroufli, ať ráno nastartujeme. Ale povedlo se - pivo bylo večer téměř správně vychlazené a i ráno má máslo relativně slušnou teplotu. Ještě není úplně rozteklé. Ještě je nutno ho roztírat. Také je však pravda, pokud neběží, tak ji přikrýváme dekami, aby k ní to horko tolik nemohlo.
Když odjíždíme, je ve stínu už 29 stupňů. Tak to tu asi ještě nebylo. A to je září. Tvrdím, že na sluníčku vůbec nemohu existovat. No, plány velké nemáme a vím, že sedět někde celý den by mne nebavilo, i kdyby to bylo ve stínu a u vody. Já musím být pořád v pohybu. Aspoň trochu.
Dnes jedeme do Černé Hory, ale kupodivu ne do pivovaru. Tam jsme už byli před dvěma lety. Jdeme se podívat na křížovou cestu z r. 1864. Čtrnáct výklenkových kapliček je postaveno z ručně vyráběných cihel z poloviny 19. století. Jsou ozdobeny litinovými reliéfy zobrazující Kristovo utrpení. Po 2. světové válce neudržovaná cesta zarostla, kapličky chátraly. Až v letech 1999 - 2002 se začalo s jejich obnovou a rekonstrukcí, která byla letos dokončena. Je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.
Trasu však zkracujeme. Parkujeme ve stínu na malém parkovišti Zámecké ulici. Abychom si křížovou cestu prošli celou, museli bychom se kus vrátit po hlavní silnici plné aut a ještě po slunci. Ani jedno se nám nelibí. Nemusíme si cestu projít celou. Zajímá nás hlavně její provedeni, architektura. Proto se vracíme od auta po silnici jen kousíček a odbočujeme po lesní pěšině vlevo. Téměř po rovině a ve stínu jsme došli k 6. zastavení. Pět kapliček jsme tedy vynechali. Nyní už pokračujeme po křížové cestě serpentinami vzhůru, je to však mírné. Kapličky jsou hezky opravené, tato křížová cesta se nám líbí. Od 11. zastavení (opět 3 kapličky jsme vynechali) pokračujeme lesem vpravo přímo na vrchol Zámeckého vrchu (377 m), kde je barokní kaple sv. Rodiny o půdorysu pravidelného osmiúhelníku. Byla postavena jako kaple svatojosefského bratrstva r. 1720 - podle letopočtu na portálu. Za josefínských reforem byla zrušena a pustla. R. 1837 byla obnovena jako zámecká kaple. Při budování křížové cesty r. 1864 ji majitelé zámku rod Friesů z Friesenbergu upravili. Kaple fungovala jako hrobka jejich rodu. R. 1925 byly přistavěny dvoukřídlé ambity. Po válce stavba zase chátrala. R. 2012 byla dokončena její oprava a vypadá moc hezky.
K autu jdeme nejkratší cestou - kousek z kopečka. Jsme rádi, že jsme sem zašli. Je tu hezky. Ten 1 km mne ani moc nezničil.
Z kopečka scházíme přímo k zámku Černá Hora. Již ve 13. století tady byl postaven hrad. Z něho tu zbyla válcová věž u brány a nízká čtyřhranná věž, odkud prý vedla tajná chodba až k rybníku. V 60. letech 16. století byl rozpadající se hrad přestavěn na renesanční zámek se severním dvoupatrovým křídlem, předhradím a konírnami. Při požáru r. 1724 vyhořel. Až r. 1830 ho nový majitel částečně opravil. R. 1848 byl obnoven zcela. Dnes je zámek státním majetkem a po rekonstrukci r. 1975 slouží jako domov důchodců. Nádvoří prý jsou přístupná. Vrata však byla zavřená, tak jsme dovnitř nešli.
Jak jsme vyšli z lesa, Ota hned ucítil slad. Však pivovar Černá Hora je hned pod námi. Zajíždíme do jejich podnikové prodejny, zda nemají nějaké nám neznámé pivo. Ota by si tak rozšířil sbírku etiket. Povedlo se, mají, bohužel není chlazené. Maji tady dokonce domácí pivní sýr. Ten také kupujeme. Dlouhé zdrženi to nebylo.
Teď daleko nejedeme. Jen do Jestřebí - části obce Rájec - Jestřebí. Zajíždíme Lesní ulicí až na jižní okraj obce. Parkujeme ve stínu u posledního rozestavěného domku. Kousek nad námi je dřevěná Spešovská rozhledna, tam už musíme pěšky. Je to cca 1 km, samozřejmě do mírného kopečka, ale po rozpáleném poli. Byla postavena r. 2012 na místě, kde stával myslivecký posed. Asi se o ni dobře starají nebo je z kvalitního dřeva. Řada dřevěněných rozhleden se po 10 letech začne rozpadat, obec je uzavře a tím jejich existence konči. Tahle vypadá stále dobře. Je dvoupatrová, vysoká 7,7 m, na vyhlídkovou plošinu ve výši 5 m vedou dva žebříky po 8 příčkách. Jen se po nich stoupá dost špatně. Příčky jsou poměrně daleko od sebe. To kupodivu tvrdí i Ota. Ale zvládli jsme to a jsme tam. Výhledům na západ brání vzrostlé stromy, ale od severu přes východ k jihu je vidět pěkně na Drahanskou vrchovinu a Boskovicko. Je vidět rozhledna Malý Chlum, má být vidět i rozhledna Podvrší, ale tu jsme nezvládli identifikovat. Kdysi tam býval panoramatický obrázek, dnes po něm zbyl jen rámeček. Někdo si asi myslí, že má doma pěkný suvenýr.
Původně jsme si zde chtěli udělat cca 3 km dlouhý okruh. Jenže by to znamenalo ještě kus nastoupat. I když to tady nahoře trošku fouká, tak je to tak teplé, že to neosvěží. Vždyť je 34 stupňů. Dál se nechce ani jednomu, vracíme se k autu stejnou cestou. Ota je spokojený, že si konečně může odškrtnout další rozhlednu.
Snad stejně spokojený odjíždí do Dolní Lhoty do pivovaru Lhotecký mlýn. Včera jsme se domluvili, že když přijedeme do 15 hodin, že je tam zastihneme. Zvládáme to perfektně.
Pivovar své pivo vaří v nádherném objektu se zajímavou historií. Původní dřevěný moučný mlýn zde stál již r. 1597. Když r. 1891 vyhořel, byl postaven nový, zděný. R. 1908 u něho byla zřízena elektrárna. Samozřejmě, že po znárodnění vše chátralo. Dnešní majitel mlýn koupil r. 1996, r. 2018 přikoupil i elektrárnu se šalandou. Oba objekty zrekonstruoval tak, že zachoval jeho historickou cenu. Nejdřív v objektu otevřel restauraci.
R. 2019 se rozhodl začít i s vařením piva. Varnu umístil do restaurace. Ostatní zařízení do bývalé elektrárny. Jenže covid mu to vše naboural. Pivo už vaří, ale krásně zařízená stylová restaurace byla zatím zavřená. Ještě dělá některé další opravy a doufá, že se mu povede to vše brzy uvést do provozu. Protože vaří pivo ve mlýně, odpovídají tomu i názvy piv. Vaří piva Mládek, Tovaryš, Stárek, Sekerník. Má piva spodně i svrchně kvašená, vaří i speciály Vídeňský ležák nebo Medový ležák.
Kupujeme 4 litrovky, dnes víc druhů nemá. Jsme spokojeni.
Teď bychom jen rádi našli místo, kde se ve stínu nechá uvařit oběd. Kdyby tam šlo přespat, bylo by to ideální. Už nikam jít nechceme. Jenže je to docela problém.
Teď bychom jen rádi našli místo, kde se ve stínu nechá uvařit oběd. Kdyby tam šlo přespat, bylo by to ideální. Už nikam jít nechceme. Jenže je to docela problém.
Až kdesi v Klepačově jsme vpravo objevili hezké místečko s kvetoucím rybníčkem a malým stínem. Rovinka na spaní by se tu těžko hledala, ale stín na přípravu oběda nám stačí. Spěchat nemusíme, na žízeň dáváme jednu půllitrovku desítku z pivovaru Černá Hora. Pak jdu vařit oběd.
Hledáme, kde budeme spát. Nikde nic šikovného nevidím, navíc se dostáváme do CHKO Moravsky kras. Tady se ani nesnažíme něco najít. Pokračujeme tedy po naší trase směr Brno. Zastavujeme v Adamově na parkovišti u Staré Františčiny hutě. Tady jsme původně měli v plánu udělat asi 8 km dlouhou procházku. To dnes v žádném případě nepřichází v úvahu. Možná zítra. Jdeme se jen podívat do areálu, kde byly dřevouhelné pece, vápenické pece, budova modelárny, zavážecí rampy i vodní náhon. Je to pěkně opravené. Jenže jak vyjdu na sluníčko, mám chuť se hned vrátit do stínu. Vedro je fakt nesnesitelné.
Po skutečně krátké prohlídce se vracíme k autu. Náhle jsme si všimli pána, který do auta nese kanystr s vodou. Koukám na mapu, jsou tu dva prameny a potok. Bereme kanystry na užitkovou vodu a jdeme na průzkum.
Tak tohle je fantastická zastávka. Pramen je silný. Z pravidelného rozboru je vidět, že voda není pitná, ale to nám nevadl. Na mytí to stačí. Perfektní je i potok. Není moc hluboký, ale voda je čistá, na lehnutí to stačí. Odnášíme vodu do auta a vracíme se k potoku s osuškou. Voda je ledová, kameny trochu kloužou, ale je to skvělé. Lehla jsem si do vody než na chvilku, déle to nejde, ale na spláchnutí potu a osvěženi to stačí. Než jsem se po kamenech dostala na břeh, měla jsem pocit, že mám nohy úplně omrzlé. Ale ještě jsem si je umyla pod ještě studenějším pramenem a jsem jako znovuzrozená. Jen nevím v tom horku, jak dlouho mi to vydrží.
Tady jsme zjistili, že cesta ke skalnímu masívu Býčí skála, kam jsme se chtěli v rámci procházky jít podívat, je uzavřená. Tak už víme, že tam zítra nejdeme. Má to také svoji výhodu, nemusíme se sem vracet a výlet odkládáme na dobu budoucí.
Na trase jsem měla vytypované místo u vysílače v Útěchově. Jedeme se tam podívat. Je to tu fajn - rovné místo je dokonce ve stínu, víc nepotřebujeme. Stále se ještě cítíme osvěžení, je nám fajn. Trošku třídím věci - zítra dopoledne dáme ještě jeden výlet, ale odpoledne už chceme být v Brně, kde máme zaplaceny 4 noclehy. To bude stěhování, hrůza. Pak vytahujeme křesílka a věnujeme se už jen odpočinku. Pivo máme, je tu stín. Víc nepotřebujeme. Je však vidět, jak je tady všude sucho. Tráva je povadlá. Jsou tu duby a při každém sebemenším vánku je slyšet, jak padají. Naštěstí nám nepadají na střechu, takže nás to v noci rušit nebude.
Netušili jsme, že jsme tak blízko obce. Je to tady oblíbené místo k venčeni psů. Ale to nám nevadí. Jak se začne stmívat, bude klid a ráno půjdou lidi do práce, takže by nás nemělo rušit nic. Zdá se, že ani ranní sluníčko na nás svítit nebude.
Dáváme lehkou večeři, moc hladu nemáme. Je stále horko. Je ještě tepleji než včera. Venku je 24, v autě 26 a to je vše dokořán. Má být tropická noc. Tak na to se netěším.
Když jdeme spát, tak necháváme otevřené boční dveře, ale u zadních necháváme jen malou mezerku. Venku to trochu fouká, průvan mi vadí. Zmoženi horkem nakonec usínáme poměrně brzy. Dokonce i já.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.410, 16.641)
Poslední aktualizace: 24.3.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Rájec-Jestřebí
Mapa
Přidat oblast mezi oblíbené
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyVyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Přes Trutnov do Brna - 18. den: Černá Hora - křížová cesta a kaple sv. Rodiny, zámek; Jestřebí - Spešovská rozhledna; Dolní Lhota - pivovar Lhotecký mlýn; Adamov - Stará Františčina huť
Rájec (Rájec - Jestřebí) – barokní kostel Všech svatých
Kostel
Rájec je starší částí „dvojměstí“ Rájec-Jestřebí, ve kterém dnes žije asi 3,5 tisíce obyvatel. Je poprvé zmiňován v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1131 (Jestřebí až o - přesně - 240 let později), předpokládá se však, že obec vznikla již o něco dříve. O významu Rájce svědčí skutečnost, že se zde svého času nacházely dva hrady. Jihomoravské Městečko leží v blanenském okrese a je považováno za severní br…
0.1km
více »
Rájec nad Svitavou, zámek a zámecký park.
Tipy na výlet
Rájec nad Svitavou je menší město v údolí výše jmenované řeky. Uvádí se, že zde žije něco přes 3600 obyvatel. Oblast byla osídlena dávno před první písemnou zmínkou o místě. Ta je již z…
0.1km
více »
Z Rájce-Jestřebí do snad nejvýše položené obce na Blanensku - Benešova
Tipy na výlet
Startujeme z města Rájec-Jestřebí , které je položeno asi 30Km severně od Brna mezi Blanskem a Boskovicemi. Dne…
0.1km
více »
Rájec-Jestřebí - sv. Florián u hasičky
Socha
Tato dominantní socha sv. Floriána je patronem všech hasičů, hrnčířů, kovářů, kominíků, sládků, bednářů zedníků, horníků a dokonce je i patronem města. Vyzýván je jako ochránce proti suchu, ohni, povodním a neúrodě. První hasičský zbor byl v tehdejší obci Rájec ustaven v roce 1895. Díky úsilí města Rájec-Jestřebí a získáním dotací se podařilo zrekonstruovat tuto sochu, která nyní zdobí okolí u hasičské…
0.2km
více »
Rájec nad Svitavou – Josef II.
Socha
Socha císaře Josefa II. V Rájci (u zámku) nestojí jen tak samoúčelně. Ač se nepraví, jestli zámek panovník někdy navštívil, důležitý je fakt, že šlechtické sídlo patřilo Salmům, tedy…
0.3km
více »
Tip na víkend: 2.-11.3.12 Výstava kamélií na zámku Rájec
Zámek
V termínu 2.3 - 11.3.2012 bude na zámku v Rájci nad Svitavou probíhat výstava kamélií v interiéru zámku.
Více informací je možné zjistit na stránkách zámku:
http://www.zamekrajec.cz/kalendar-akci-/kamelie-a-chla…
0.3km
více »
Rájec nad Svitavou
Tipy na výlet
Rozhodujeme, že dnes navštívíme zámek v Rájci nad Svitavou. po snídani tedy nasedáme do autobusu a vezeme se. Zámek ve stylu rokokového klacisismu nacházíme poměrně brzy a jelikož…
0.3km
více »
Rájec-Jestřebí - rybník Klimšák
Rybník
Zdejší rybník Klimšák je velmi starou vodohospodářskou stavbou. Původně se nacházel na konci obce Rájec, s jejím postupným rozrůstáním se ocitl víceméně v jejím pomyslném středu současného…
0.3km
více »
Rájec-Jestřebí - Informační a vzdělávací centrum města
Infocentrum
Nachází se v městské části Rájec na ulici Komenského vedle budovy Gymnázia a je součástí zdejší knihovny.Kontakt: Informační a vzdělávací centrum města, Komenského 620, Rájec-Jestřebí…
0.3km
více »
Rájec nad Svitavou - výstava květin na zámku
Fotogalerie
Národní památkový ústav pořádá každoročně v předjaří výstavu kamélií zdejšího zámeckého zahradnictví. Interiéry v přízemí zámku byly vyzdobené kvetoucími keři kamélií a aranžmá z řezaných květin, které byly veřejn…
0.3km
více »
Kamélie na zámku Rájec nad Svitavou
Tipy na výlet
Vlakem/autobusem do Rájce - Jestřebí a poté po žluté značcce k zámku, nebo autem přímo k zámku. Výstava vázaných kytic a výzdoby z kamélií ze zámeckého skleníku v prostorách zámku vždy koncem února a začátkem března svačinu jsem měla z domu, ale v Rájci je možnost se najíst v restaur…
0.3km
více »
Rájec nad Svitavou
Zámek
Barokní zámek francouzského typu s rozlehlým přírodně krajinářským parkem se nachází na Návrší nad údolím řeky Svitavy, nad obcí Rájec-Jestřebí v Jihomoravském kraji. Zámek lze navštívit …
0.4km
více »
Rájec-Jestřebí - Geopark
Odpočinkové místo
V malém parčíku na ulici Komenského nedaleko zdejšího gymnázia byla zbudována zajímavá expozice nazvaná Geopark. Jedná se o venkovní expozici hornin z vybraných lokalit blanenského okresu,…
0.5km
více »
Rájec-Jestřebí
Město
Rájec-Jestřebí je nevelké město ležící severním směrem od města Blansko, nedaleko turisticky vyhledávané oblasti Moravského krasu a vzniklo spojením samostatných obcí Rájce nad Svitavou a Jestřebí. Obce byly spo…
0.5km
více »
Z Rájce-Jestřebí do Sloupu
Trasa
Ráno vyrážíme vlakem z Brna do Rájce Jestřebí. Z nádraží nás zavede žlutá značka k zámku. Po prohlídce zámku a skleníku vyrážíme na cestu. Jde o první předjarní výpravu do přírody. Cestou je vidět, že zima se ještě snaží panovat, ale jaro už se pomaloučku vkrádá. Výsledkem tohoto souboje je bláto a led. Část cesty tedy kloužeme a část se brodíme v blátě.
Z Rájce jdeme po…
0.9km
více »
Turistické rozcestí Rájec-Jestřebí, žst.
Rozcestí
Nachází se na okraji zdejšího autobusového nádraží na ulici 9. května. Prochází tudy žlutě značená turistická cesta. Ta vede jednak východním směre ulicí Oldřicha Blažka k mostu přes řeku Svitavu, kde odbočí vpravo a směřuje ke zdejšímu zámku (přístupný veřejnosti). Odtud pokračuje do údolí Ráječského potoka, vystoupá do obce Karolín a směřuje dále do Pertovic. Odtud po ú…
1km
více »
Rájec – Jestřebí a kaple sv. Anny
Kaple
Kaple svaté Anny v obci Rájec – Jestřebí byla vybudována v roce 1866, kdy nahradila starou dřevěnou zvonici z roku 1813. Ze zvonice byl do nové kaple přenesen zvon, nesoucí letopočet 1813, který byl ale roku 1942 …
1.8km
více »
Pštrosí farma Doubravice nad Svitavou
Tipy na výlet
V areálu zahradnictví městečka Doubravice nad Svitavou na výpadovce směrem na blansko, 25 km od Brna se nachází pštrosí farma. Jedná se o šlechtitelský chov pštrosů za účelem produkce…
2.4km
více »
Spešovská rozhledna
Rozhledna
Spešovská rozhledna se nachází nad obcí Spešov v okrese Blansko. Jedná se o poměrně novou stavbu, svými parametry vlastně rozhledničku. No nevadí, výhledy nabízí krásné. Uvidíte z ní část údolí řeky Svitavy mezi městy Rájec-Jestřebí a Blansko.
Místo je snadno přístupné v každém ročním období a řekl bych, že téměř bezbariérově.
Jako výchozí bod lze zvolit parkoviště u…
2.4km
více »
Černá Hora a Spešovská rozhledna pod kopcem
Rozhledna
Jihovýchodně od Černé Hory se nachází menší dřevěná rozhledna. Nazývá se Spešovská a je vysoká 9,9 metrů. Otevřena byla 1. září 2012 a vstup je na ni volný bez poplatku.
Za výhledy je potřeba vystoupat po 18 schod…
2.4km
více »
Na dobře ukrytou Spešovskou rozhlednu a do Blanska
Trasa
Poslední výlet loňských vánočních prázdnin nás zavedl na Blanensko. Vystoupili jsme v Dolní Lhotě, odkud jsme po silnici došli do nedalekého Spešova. Zde už jsme narazili na šipky, navigující k místní rozhledně na…
2.6km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Černá Hora – Pivovarské muzeum
Muzeum
Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Stará moudrost platí samozřejmě nejen v Čechách, ale i na Moravě. Přiznejme si, že ačkoliv se Morava (hlavně ta Jižní) snaží proti Čechám vymezit tím,…
4.2km
více »
Rozhledna Veselice - Podvrší
Rozhledna
Název kopce na němž rozhledna stojí je dosti nezvyklý - Podvrší. Kopec a Podvrší? Ano. Velice pravděpodobně tento název kopec získal převzetím názvu po zaniklé osadě, která se podle historických pramenů nacházela JZ směrem ve vzdálenosti cca 300 m, při cestě z Veselice na Obůrku. Tato zaniklá osada se pravděpodobně jmenovala Vrchov a je často zmiňovaná v archiváliích. Tak velice pravděpodobně vznikl název tohoto kopce, na n…
5.2km
více »
Blansko
Město
Blansko najdeme severně od Brna. Město Blansko bylo postaveno na březích řeky Svitavy. U jižního okraje města do Svitavy ústí říčka Punkva. Blansko se rozkládá na okraji chráněné krajinné oblasti Moravský kras. …
5.6km
více »
Šošůvské jeskyně
Jeskyně
Rozsáhlý komplex dómů, chodeb a podzemních propastí vytvořený ve dvou patrech. Jeskyně je významným nalezištěm koster jeskynní fauny (medvědi, lvi, hyeny). Prostora nazývaná Eliščina jeskyně má velmi bohatou krá…
7.1km
více »
Kateřinská jeskyně
Jeskyně
Kateřinská jeskyně patří mezi čtyři jeskyně v Moravském krasu, které jsou přístupné veřejnosti. Tuto jeskyni najdeme ve spodní části Suchého žlebu a nedaleko Skalního mlýna. Jeskyně byla…
7.5km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Macocha
Propast
Macocha je propast, tvořící jednu z nejzajímavějších atrakcí celého Moravského krasu, který spadá do oblasti Brněnské vrchoviny. Prozatimní hloubka dosahuje cca 138 metrů. Propast vznikla…
7.8km
více »
Moravský kras
Krasový útvar
Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě! Na ploše cca 100 km2, tvořené devonskými vápenci s povrchovými i podzemními krasovými jevy, bylo o…
7.8km
více »
Punkevní jeskyně
Jeskyně
Propast Macocha lákala lidi odnepaměti. První dobrodruzi, kteří sem přicházeli, ale museli podstoupit riziko, aby se na její dno mohli podívat. Macocha je 138 metrů hluboká a když ještě na…
7.8km
více »