Procházka Granadou.
Prohlídka Alhambry je za námi a zbývá nám ještě pár hodin na Granadu. Toto andalůské město zcela jistě patří k nejnavštěvovanějším v celé zemi. Z poučení průvodce plyne, že se zde stékají tři řeky Beiro, Genil a Darro a ještě pár maličkostí, které jsou na nic. A tak se pokusíme poznat trochu toto krásné město sami. Autobus nás vyložil u mostu přes řeku Darro a odtud začínáme s procházkou. Přímo do okolního dění nás vtáhla třída Carrera del Darro, zřejmě jedna z nejrušnějších ulic města. Přicházíme na Plaza Nueva a jsme na okraji nejstarší části města. Dostáváme se k pomníku Kryštofa Kolumba s královnou Isabelou, od které dostal povolení ke své plavbě na západ. Odtud míříme k Santa Maria de la Encarnación. Tato první renesanční katedrála ve Španělsku se začala stavět v roce 1523. Bohužel je utopená mezi domy a i když její venkovní vzhled je pěkný, nijak neoslní. Zato uvnitř doslova vyrazí dech a tak není divu, že pobyt se zde trochu protahuje. Stavitel Diego de Siloé vytvořil nádherný obrovský prostor s množstvím mohutných sloupů. Hlavní i boční oltáře jsou zvýrazněny bohatou výzdobu. Totéž se vztahuje i na varhany vysoko nad pozorovatelem. Capella Mayor s výškou 45 m a průměrem 22 m je krásnou tečkou za prohlídkou svatyně. Vedle katedrály je Královská kaple ( Capilla Real ), která byla postavena v roce 1504. Zde jsou uloženy od roku 1521 ostatky královny Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského. Pod vedlejšími náhrobky jsou pohřbeni dcera královského páru Jana Šílená a její manžel Filip Sličný. Kolem katedrály mají své stánky prodejci koření a jeho vůně je všude kolem. Čas na kávinku trávíme v jedné z kavárniček, kterých je v okolním bludišti jednosměrných uliček bezpočet. Ta nejužší, v níž se dá sotva projít, patří krámkům se vším možným. Jsme na starém, již rekonstruovaném maurském tržišti Alcaiceria. Najde se zde vše od cetek až po nádherné věci. Čas se naplňuje a tak rychle ještě nahlédnout do čtvrti Albaicin. Je to stará maurská čtvrť na kopci nad starým městem. Z původních staveb se zde sice neuchovala ani jediná, ale maurský ráz svým způsobem má. Vracíme se zpět k mostu, kde máme sraz a náš pobyt v Granadě pohledem na nedaleký kostel Intarnádo de Maria končí. Ještě pár praktických informací, vstupné do kaple 3,5 euro a katedrály také 3,5 euro. Velmi dotěrné jsou zdejší cikánky. Nabízejí turistům větvičky rozmarýny a pokud si ji postižený vezme, docela hrubým způsobem je donucen k zaplacení. Jako všude jinde, kde je více turistů, tak i zde je nutné dávat dobrý pozor na kapsy. Nakonec malá legenda. Granada byla poslední baštou islámu na pyrenejském poloostrově a poslední maurský panovník Boabdil předal v roce 1492 klíče od města Isabele Kastilské a Ferdinandu Aragonskému. Asi 15 km jižně od města je kopec Suspiro del Moro ( Maurův vzdech). Odtud se prý poslední maurský král podíval naposled na své město a rozplakal se. Jeho matka mu tehdy řekla: „ Neoplakávej jako žena to, co si nedokázal ubránit jako muž“. Dnes je Granada třetím největším městem v Andalůsii má kolem 280 000 obyvatel a její návštěva je neopakovatelným zážitkem.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Baza
Půjčovna autPříspěvky z okolí Procházka Granadou.
