Pyreneje - Port de la Picade (2470), ve stínu Pico de Aneto - Francie 2008 - 4. část
4. trek: výstup na Port de la Picade (2470m),dále postup ve stínu Pico d’Aneto(3404m), délka treku: 13,5 km, obtížnost: střední až těžká.
Cíl: příroda Francie ( Hory především )
Na jak dlouho: 3 týdny v červenci
Průvodce: Walking in France (Lonely Planet) - mapy, popisy jednotlivých treků kilometr po kilometru, ceny kempů i internetových kaváren, varování, doporučení, tipy, flora + fauna Francie, to vše v jedné knize k nezaplacení. Kniha jen v Aj, je pravda, že popisy cest psány občas květnatě až poeticky, před každým trekem (tzn. ve stanu u baterky cca 5 minut před odpadnutím) nutná příprava včetně překladu - při zanedbání tohoto nemilé komplikace na cestě pravidlem.
Kdo: Kateřina a Daniel Langovi
Jak: přesuny autem, spaní ve stanu + 1x hostel, jídlo instant na vařiči, občas čerstvé bagety a sýry a ovoce, nízkonákladově ovšem
Plány: za 3 týdny se vydatně vychodit a provětrat na turistických trasách mezi co nejméně lidmi
Rozpočet: cca 30 000/2 osoby/3 týdny, daří se nám držet se stanoveného nízkého rozpočtu, kempy ( 2 lidi+stan+auto ) zatím stály od 7,50 do 14 Euro
Popis treku:
Předně je třeba říci, že jsme se shodli na tom, že tento trek byl jeden z nejzajímavějších, ne-li nejzajímavější, na naší třítýdenní cestě. Vyjížděli jsme ráno autem z horského lázeňského městečka Luchon a dorazili k opuštěnému místu, jež neslo název Hospice de France( představte si lesy, menší betonový plac pro auta, starý hospice v rekonstrukci a všudypřítomné krávy, které si v husté mlze člověk měl tendence občas plést s medvědy hnědými, kteří se údajně v Pyrenejích pohybují).
Odtud už jsme pokračovali po svých a skrze mraky, stáda krav a občasné subtilní hloučky turistů až k první zastávce před vrcholem, kterou tvořil rozkošný hostel Refuge de Vénasque (výška 2248m) obklopený horskými jezírky nazývanými Boums du Port. Nad jezery se začal trhat mrak, což nám ukázalo, že vrcholy, které jsme měli pokořit jsou nad mraky a tedy připraveny zprostředkovat nebývalou podívanou, což se také stalo.
Ze žlabu vysokohorské soutěsky (svírána masívy Pic de la mine-2709m a Pic de Sauvegarde-2738m) Port de Venasque(2444m), která byla naší druhou a poslední odpočívárnou, jsme se konečně kochali výhledem na rozsáhle vysokohorské údolí s mnoha jezery a svišti pozorujícími hladové orly a především jsme se oddávali pocitu bezvýznamnosti před masivní jižně položenou Pico de Aneto( 3404m), nejvyšší to horou Pyrenejí na španělské straně. Po vyčerpávající podívané jsme údolím s jezery a sněhovými jazyky přistoupili k nejvýše položenému místo cesty, Port de la Picade( 2470), což byla zcela zasněžená plocha tvořící v podstatě španělsko- francouzskou hranici. Po chvilce vysokohorské meditace jsme se rozběhli přes Španělsko a místo zvané Collado del Inferno(Průchod peklem)- které bylo děsivé už jen z toho titulu, že bylo opět zcela zahalené v mracích- zpět do Francie. Při sestupu se nám pak ještě stala ona nepříjemnost s emancipovaným stádem(viz. výše).
Další část: Provence (nezpochybnitelná krása a upřímné zklamání)
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Francie
Půjčovna aut