Radar Skalky

Meteoradar Skalky • Fotografie (1) • Foto: Ajrad81

Nahlédnutím do regionálního tisku jsem tuhle zjistila, že 8. 9. 2012 má být pro veřejnost otevřen radar Skalky. Týjo, to by mohlo být zajímavé!! Moje sparingpartnerka Radka se mnou toto nadšení sdílela, problém ovšem byl, že na ten den jsme už měly naplánované a domluvené další akce. Jít pěšky tudíž nepřicházelo z časových důvodů v úvahu a těch několik málo spojů IDS se po prostudování jízdních řádů taky ukázalo nepoužitelnými sad
No nic, kolo to jistí Smile Můj návrh vyjet v 7.00 se ovšem setkal s nesouhlasem, přestože zdůvodnit jsem to dokázala docela dobře – z těch 25 km je zhruba 15 km do kopce a to za hodinu těžko ujedeme. Přesto jsem kývla na pozdější odjezd a začátek cesty jsme o hodinu posunuly.
Do Boskovic se jede bez problémů, přehoupnutí přes kopec se dalo zvládnout v pohodě, i cesta do Vratíkova byla ucházející, taková houpačka. Projížděly jsme okolo Vratíkovského krasu, jehož prozkoumání bude cílem některé z našich dalších výprav. Cesta z Vratíkova ovšem byla spíš za trest – nahoru a zase nahoru! Sluníčko začínalo lehce připalovat a před Okrouhlou jsem bojovala s pokušením to vzdát, ale nakonec se mi podařilo nasadit to správné robotické tempo, takže moje ješitnost neutrpěla žádný šrám. Do Benešova už to nebylo tak strašné, tam jsme našly správnou odbočku a vjely do stínu stromů.
U radaru byly spousty lidí. „Otevřené dveře“ měly být od 9.00 a my, když jsme dorazily o jen hodinu později, už jsme měly pořadová čísla 204 a 205. Nahoru se pouštěly skupinky zhruba po 20 lidech, a vzhledem k tomu, že v době našeho příjezdu si radar neprohlédla ještě ani stovka návštěvníků, nám nezbývalo než se obrnit trpělivostí.
Po téměř dvou hodinách jsme se dočkaly. Shromáždili jsme se kolem průvodce a snažili se poslechnout jeho výklad. No, moc se nám to nedařilo, lidé kolem vytvářeli celkem slušné hlukové pozadí a pán naneštěstí nemluvil příliš hlasitě, takže my jsme slyšely asi každé páté slovo. Základní informace jsme ovšem pochytit stačily. Meteorologický radar slouží ke zjišťování výrazné srážkové oblačnosti. Funguje na principu vysílání mikrovlnného záření a zachycování energie, která se odráží od kapek vody či krystalků ledu v mracích a srážkách nebo od terénu, letadel a tak. Výstupy radarových měření vídáme každý den při sledování předpovědi počasí. wink Tyto radary jsou u nás jen dva a pokrývají svým dosahem celé území ČR. Ten druhý se nachází v Brdech, a protože je ve vojenském prostoru, dny otevřených dveří se tam nekonají.
Po získání těchto informací jsme byli vpuštěni dovnitř, abychom si užili stoupání po točitém schodišti do technické místnosti, která je umístěna pod anténou. Vzhledem k tomu, že anténa je ve výšce 37 metrů, tak ten výšlap stojí za to! Vybavení technické místnosti je pro fajnšmekry, tedy pro ty, kdo tomu aspoň trochu rozumí. Pro mě to byly jen páčky, tlačítka a dráty (mimoděk mi na mysli vytanula věta: „Kdo máčknul to červený tlačítko?!“ Smile ), takže jsem si aspoň užívala výhled. Za dobré viditelnosti je vidět i Praděd, což bohužel zrovna nebyl tento případ, ale aspoň jsem si ho na obzoru představovala wink
Nahoře nás už nic nedrželo, tak jsme seběhly dolů, naposledy zamávaly radaru a vydaly se na zpáteční cestu. Nechtělo se nám jet stejnou trasou, tak jsme místo do Benešova zamířily na Suchý. Logicky jsme jely z kopce a tak jsme byly v Boskovicích natošup. Tam se zase přehoupnout přes kopec a domů už to pak dlouhou netrvalo, takže jsem si mohla v klidu pročíst informační materiály, které jsem si přivezla, a doplnit si útržky informací, které mi při výkladu unikly. Smile