Radotínské kolo Jardy Baráka
Radotínské kolo Jardy Baráka
Radotínský turistický klub pořádá každoročně koncem října turistický pochod Radotínské kolo Jardy Baráka. Trasy různých délek po CHKO Český kras mezi Radotínem a Karlštejnem. Dnes je to dokonce už 43.ročník.
Start i cíl je v radotínské sokolovně. Ráno se prezentujeme, vybíráme trasu a upravujeme ji podle svých potřeb (na můj návrh, jak hořce jsem litoval).
Vyrážíme dnes v počtu pěti mužů, zdravé jádro našeho All Stars Teamu. Jdeme od sokolovny k nádraží, k lávce přes Berounku a před ní po cyklo A1 podél Berounky do Černošic. Nad řekou se válí hustá mlha a vycházející sluníčko jí sotva proráží. Teplo taky vypadá jinak a rozednívá se pomalu.
V Černošicích dostáváme kontrolní razítko a odpojujeme se od řeky. Jdeme po modré na Vonoklasy Karlštejnskou ulicí. Hned za obcí modrá uhýbá ze silnice doleva vzhůru rozmáčenou lesní cestou plnou mokrého spadaného listí. Podzim jako když ho vyšije.
Do Vonoklas je to bratru tři kilometry a sluníčko přece jen pomalu vítězí. Tam další kontrola s razítkem do prezentačky a Doprava po červené na Solopisky. Tam sestupujeme s kopce asi po dvou kilometrech a sluníčko už převzalo vládu, pokud se to tak v říjnu dá nazvat. To nám nikterak nebrání abychom se stavili v právě otevřené hospodě a dali si kafe a pivo.
Ze Solopisk pokračujeme po červené až k rozcestí pod Kulivou horou. Tady se dáváme po modré se zelenou a na rozcestí Kulivá hora po modré doprava. Po půl kilometru lesem přecházíme krajem Třebotova hlavní silnici na Radotín a jdeme polní cestou k lesu. A tady začíná jít do tuhého, spíše však do řídkého. Stěží hledáme trochu schůdnou cestu blátivým úvozem k lesu. Tam je to trochu schůdnější, jdeme s kopce k lávce přes Radotínský potok a za ní doprava po červené kolem Kalinova a Taslarova mlýna.
Tam si stěží hledáme cestu rozbahněným údolím potoka, jdeme po kluzkém srázu plném mokrého listí, statečnější jedinci blátem a loužemi potoka. To je ten úsek podle mého návrhu, plaše pozoruji jestli někdo nezvedá klacek, kterých se tu povaluje spousta.
Nakonec se ve zdraví dostáváme na silnici s cyklo A11, jdeme doprava k Maškovu mlýnu. Tam červená uhýbá doleva ze silnice ke Slivenci, my pokračujeme po silnici kolem lomů na Cikánce, u cementárny doprava stále po cyklo A11 silnicí K Cementárně a doleva Prvomájovou ulicí k sokolovně do cíle kde s hrdostí přebíráme diplomy a rozjíždíme se do svých domovů.
Co dodat, trasa asi pětadvacet, mnohokrát prošlá ( jen to bláto mě trochu zaskočilo, ale boty se umejou), spíše treningová aby naše těla trochu udržovala v chátrání. To ovšem zdaleka neznamená že by procházka Českým krasem nestála za to.
Takže zdrávi došli, zase někdy. Seventy