Rokštejn nebo Rukštejn

Rokštejn nebo Rukštejn?

Pohodlný půldenní výlet k romantické hradní zřícenině, který mohou s menšími změnami absolvovat i vozíčkáři a je vhodný i pro rodiny s malými dětmi lze uskutečnit v okrese Jihlava ze železniční zastávky Přímělkov ležící na trati Brno Jihlava.

Zatím co v encyklopedii Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku bychom hrad Rokštejn marně hledali, neboť je tu veden pod názvem Rukštejn, na turistické mapě č. 79 – Jihlavsko v sektoru B 5 je uveden i druhý, používanější název Rokštejn.

Vydejme se tedy ze žel. zastávky Přímělkov vzhůru po asfaltce procházející obcí s roztroušenou zástavbou na svazích údolí bezejmenného pravostranného přítoky řeky Jihlavy. Zříceninu hradu spatříme hned, jak vyjdeme na kopec k poslednímu stavení, od kterého to s námi půjde s kopce. Zblouditi nemožno.

Kolem skalního výchozu před údolím říčky Brtnice dojdeme k informační tabuli, která nás seznámí s důvody, proč údolí řeky Brtnice bylo vyhlášeno v r. 2001 téměř na 69 ha Přírodní rezervací. Odtud je to na hrad už jen pár kroků. V rámci budování Cyklotrasy Jihlava – Raabs tu byly instalovány i stojany na kola, aby si mohli cyklisté zříceninu prohlédnout bez obav, že jim zatím někdo kola zprivatizuje. Hned vedle je tabule s informacemi o hradu, které byly získány v rámci předchozího ale i současného archeologického průzkumu.

Co se na informační tabuli nedočtete a přesto je to dosti zajímavé je to, že majetek (zatím bez hradu) darovala královna Konstancie tišnovskému klášteru. Václavu I. se však doneslo, že by tam mohlo být stříbro a proto si vzal majetek zpět. Když se ukázalo, že to byla fáma, Václav I. obdaroval rozsáhlým újezdem brtnického Hruta (nebo Rhuta) z Kněžic(1213-1259) z rodu Hrutoviců či Rhutoviců. Teprve ten nechal postavit na strategické ostrožně nad řekou Brtnicí hrad, který bal něco jako řadovkou. Jedná se totiž podle některých archeologů o dvojhrad, podle jiných pouze o dvě části jednoho hradu - horní a dolní . Vlastní hradní objekt tvořil palác, kaple a vedlejší obytná stavení. V mohutné věži byla při archeologickém výzkumu objevena kostra dítěte, která měla zřejmě zajistit hradu nedobytnost.

Přes tento rituální pohřeb byl hrad dobyt a pobořen vojskem Matyáše Korvína za česko-uherských válek a od 16. stol. byl uváděn jako pustý. Projděme si v klidu a s opatrností volně přístupnou zakonzervovanou a stabilizovanou zříceninu, na níž se stále v letní sezóně pracuje, a na zdech starých téměř 700 let je to znát. Práce na výzkumu byly zřejmě iniciovány i plánem zřídit v těchto místech nádrž pitné vody pro krajské město Jihlavu, z čehož, doufám, již definitivně sešlo.

Až zříceninu, k níž se dá dojet i autem, zevrubně prosmejčíte, na turistickém rozcestníku zjistíte optimální variantu, jak dál. Pěšáci zvolí zpočátku kombinaci zelené a modré turistické značky a na rozcestí Pod Rokštýnem se rozhodnou, zda se dají cestou do leva po zelené zpět do Přímělkova, která vede údolím řeky Brtnice nebo dají přednost dalekým výhledům na stráně tyčící se nad řekou Jihlavou při cestě do Dolního Smrčného. V Dolním Smrčném, jehož zástavba má podobný charakter jako Přímělkov, můžeme zajít ke kapli Panny Marie Růžencové, která je však z důvodu neznabožných loupežníků uzavřena.

V Dolním Smrčném počkáme na příjezd vlakového přibližovadla a pokud by čekání mělo trvat příliš dlouho, můžeme se „spustit „ po proudu řeky třeba do Bransouz, kde je v letním období v provozu koupaliště, památkově chráněný dům č. 10 a světe div se: nově otevřená kruhová křižovatka! Mnohého zaujme i dřevěná zvonička na průjezdné návsi.

Text i foto: Ing. Rostislav Novák