S kočárkem na Velkou Deštnou
Letos v dubnu se náš turistický "spolek" - manžel a já - rozrostl o dalšího člena, synka Dominika. Protože jsme turisté tělem i duší, rozhodli jsme ohýbat stromek, dokud je mladý, a už od narození pěstovat v Dominikovi zálibu v cestování. Na trekové botičky je ještě malý, a tak jsme pořídili něco jako trekový kočárek a vyrazili do Orlických hor. Téměř tříměsíční Dominik se tak poprvé setkal s horským vzduchem a prospinkal celou túru. Autem jsme se vyvezli na Šerlich a odtud pohodlně po turistické trase vhodné prý i pro vozíčkáře vyrazili na nejvyšší vrchol Orlických hor. Už u parkoviště pod Masarykovou chatou jsme ale narazili na překážku, pro vozíčkáře zřejmě neřešitelnou. Cestu přetínala uzamčená závora. Řídili jsme se heslem: "přelez, přeskoč, ale nepodlez", kočárek jsme přenesli přes kameny okolo závory, avšak kudy by se dostal dál člověk na vozíku, nevím. Dále se už klikatila pohodlná asfaltová silnička. Ta vedla až ke kiosku, který hlásal občerstvení, ale měl jednu drobnou vadu, druhý červencový den ještě "nepremával". Od rozcestí Pod Velkou Deštnou jsme drkotali po kamenité cestě až na samotný vrchol, jemuž vévodí dřevěná rozhledna připomínající spíš vyšší posed. Nabízí ale daleké výhledy do Čech i do Polska. Zatímco jsme se kochali, nabralo slunce na síle a asfalt se začal roztékat. Museli jsme tak na zpáteční cestě kličkovat mezi "jezírky a souší", abychom si neobalili kolečka. O slovo se přihlásil hlad, Dominik už dosáhl svého, ale my dospělí jsme to tak jednoduché neměli. Jedinou možnost občerstvení skýtala Masarykova chata na Šerlichu, kde jsme měli na výběr mezi venkovním posezením a interiérem chaty, kam nás ochotně vpustili i s kočárkem. Jídelníček byl pestrý, jídla chutná, takže nebylo co řešit. Času jsme měli poměrně dost, proto jsme plánovali další procházku. Přes přírodní rezervaci Bukačku, kam už sice nevedla tak pohodlná trasa jako na Velkou Deštnou, přesto se ale dala projet s kočárkem, jsme sestoupili k Šerlišskému mlýnu, kde je hned několik možností občerstvení, posezení a relaxace. Pak se dá buď sestoupit do Deštného, anebo jako my se vrátit zpět na Šerlich. K volbě kratší, poměrně pohodlné trasy nás donutila bouřka, která převzala vládu nad horami a dost zřetelně zrychlila náš krok.Za půl hodinky jsme za asistence prvních dešťových kapek nakládali věci do auta a vraceli se do Olešnice v Orlických horách, kde jsme byli ubytovaní. Je bezvadné, že se tu dá absolvovat hřebenová túra i s kočárkem, a to bez větších potíží. Milovníkům turistiky s miminky mohu jen doporučit.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Svět
Půjčovna aut