Sandakan, Kinabatangan, Sepilok - září 12

Na letišti v Sandakanu přistáváme v sobotu 22.9. 2012 krátce před 8h ráno. Z letiště jedeme taxíkem do NAK hotelu. Stylový hotel s restaurací na střeše hotelu. Po ubytování navštěvujeme restauraci, dostáváme "welcome drink" a užíváme si výhled na město a zejména na moře. Jdeme do města. Ulice je plná malých obchůdků. V jednom si kupuji košili s krátkým rukávem. Je tu i velké nákupní centrum. Navštěvujeme rybářský přístav. Rybáři přijíždí z moře na svých kocábkách. Vypadají dost nevábně. Zpět na hotel. Na recepci si objednáváme na zitra výlet na řeku Kinabatangan. Na doporučení recepční jdeme od hotelu podél moře na jih. Má tu být pláž. Jdeme přes chudinskou čtvrť, okolo vodní vesnice (dřevěné domky na kůlech nad vodou), vidíme pláž - špinavou a opuštěnou. Po hodině chůze přicházíme k restauraci. Dáváme si každý pivo a jdeme tou samou cestou zpět do hotelu.

V neděli ráno snídaně v restauraci na střeše hotelu. Před 11h jsme poobědvali v restauraci vedle hotelu a v 11:30h nás několik bloků od hotelu vyzvedli a jeli jsme na Kinabatangan river. Sem jsme dorazili okolo 15h. Lodí nás převezli na druhý břeh do divočiny do takové malé chatové osady. Osada je obehnaná dráty s el. napětím. Na téhle straně řeky nevedou žádné silnice, je tu jen džungle. Věšina lidí zde zůstává přes noc. My ne. V 16h nasedáme do motorového člunu a jedeme na skoro 2 hodinový výlet. Nejdříve vidíme opice proboscis, pak asi 1m dlouhého ještěra, který dokonale splývá s kmenem stromu. Máme štěstí. Na břehu se pohybuje stádo trpasličích slonů. Dost hrubě demolují porost na břehu. Je to jejich potrava. V řece jsou i krokodýli. Bohužel neměli jsme štěstí je vidět. Ještě potkáváme několik druhů ptáků. Za zmínku stojí i západ slunce nad řekou. Vracíme se zpět do osady. Večeře a v 20h odjezd. Do NAK hotelu přijíždíme v 22h.

V pondělí ráno snídaně. Po deváté odjíždíme autobusem do 26km vzdáleného Sepiloku. V autobuse se platí až během jízdy. Je tu průvodčí a ten obchází cestující a vybírá od nich peníze. Vystupujeme na konečné - Sepilok orangutan rehabilitation centre. Jsme uprostřed džungle. Orangutani tu žijí volně. Je tu vytvořen koridor, dřevěný chodník ohraničený zábradlím vedoucí džunglí. V jednom místě je udělané hlediště. Tady se orangutani krmí. V jednu chvíli jdem po asi 2m širokém chodníku a po zábradlí kolem nás probíhá 10 až 15 orangutanů. Malí, velký i matka s dítětem. Vše jistí strážci s tyčkama. Pěkný zážitek. Ve 12h zavírají. Odjíždíme autobusem zpět do Sandakanu. Prohlížíme si místní muzeum a před ním památník věnovaný australským vojákům a statečným místním lidem, kteří přispěli k osvobození Sandakanu 19.října 1945. Náhodou jdeme okolo pekárny Fat Cat. Pěkný barevný sladký pečivo. Každý jsme si nakoupili několik kousků. Zpět na hotel. Je 17h a ještě světlo. Výtahem na střechu do restaurace. V nejvyšším bodě je stolek a okolo pohovky. Dávám si točené pivo Tiger a vleže si vychutnávám výhled na okolí, zejména moře a lodě. Zkouším i lahvové japonské pivo Asahi.

V úterý ráno taxíkem na letiště. V 8:15h odlétáme do Kóta Kinabalu.