Severní Alpy - Lac de Blanc aneb zrcadlo nejvyšší hory Alp - 7. část

7. trek: K vysokohorskému jezeru Lac de Blanc(2361m) skrze zástupy statečných kamzíků , délka treku: 8 km, obtížnost: lehká až střední.

Cíl: příroda Francie ( Hory především )

Na jak dlouho: 3 týdny v červenci

Průvodce: Walking in France (Lonely Planet) - mapy, popisy jednotlivých treků kilometr po kilometru, ceny kempů i internetových kaváren, varování, doporučení, tipy, flora + fauna Francie, to vše v jedné knize k nezaplacení. Kniha jen v Aj, je pravda, že popisy cest psány občas květnatě až poeticky, před každým trekem (tzn. ve stanu u baterky cca 5 minut před odpadnutím) nutná příprava včetně překladu - při zanedbání tohoto nemilé komplikace na cestě pravidlem.

Kdo: Kateřina a Daniel Langovi

Jak: přesuny autem, spaní ve stanu + 1x hostel, jídlo instant na vařiči, občas čerstvé bagety a sýry a ovoce, nízkonákladově ovšem

Plány: za 3 týdny se vydatně vychodit a provětrat na turistických trasách mezi co nejméně lidmi

Rozpočet: cca 30 000/2 osoby/3 týdny, daří se nám držet se stanoveného nízkého rozpočtu, kempy ( 2 lidi+stan+auto ) zatím stály od 7,50 do 14 Euro

Komplikace:

Tentokrát přišly na závěr treku a byly krutého charakteru. Po úspěšném zdolání celé trasy, převýšení, hodinové cesty zpět do centra Chamonix a malého nákupu čerstvých potravin jsme minuli poslední odbočku spojující město s obchvatem a naším kempem za hlavní silnicí. Dlouhé absenci odbočky jsme nevěnovali zpočátku pozornost. Nemá zde cenu líčit průběh snah dostat se k nedalekému kempu přes rozběsněnou říčku L´Arve. Výsledkem byl potupný návrat (s taškami v nákupu v rukou) k centru města a cca 90 minutová zacházka.

Popis treku:

Výstup k jezeru Lac Blanc, které při optimálních podmínkách odráží obrysy Mont Blanc, zasazený mezi ostatními velikány na protější straně údolí. Část převýšení jsme zdolali s berličkou v podobě lanovky. Na její dolní stanici jsme došli z Chamonix za necelou hodinu. Během výstupu nás ovšem zklamala nutnost proplétat se mezi davy, ale neboť jsme se opět trochu opozdili se začátkem treku a druhou část se řadili k posledním horským opozdilcům, konečně jsme také mohli vychutnat hory bez babylonu evropských turistů ( davy od mnohačlenných skupin přes kondiční vysokohorské běžce až po olympionika Tomáše Dvořáka). Po více než dvou týdnech slyšíme několikrát za den češtinu.

Výstup úmorný spíše než kvůli vedru díky věčnému vyhýbaní se protischázejícím. Po svačině u cílového jezera (zrcadlení Mont Blancu se nekonalo) se vydáváme zpět směrem do civilizace. Míjíme další rozkošná jezírka (Lacs des Chéserys) a čím dál méně plaché kamzíky obratně hopsající v nízkých keřících příkrých srázů. Na závěr nás čeká opět ještě hodina cesty do centra Chamonix a pak hodina a půl zacházka. Šťastni vaříme u stanu něco z docházejících zásob a necháváme centrum města a jeho noční život bez povšimnutí. Tenčí se zásoby potravin, financí, sil i času. Poslední trek našeho francouzského putování má přijít již zítra.