Severní Čechy – 5. den - dopoledne: Budyně nad Ohří - městská památková zóna, kostel sv. Václava, hrad; naučná stezka Malá Ohře - okruh cca 7 km

Zatím jsme si na noc vybrali vždy klidné místo, ani tady nás nic nerušilo. K ránu klesla teplota v autě na 17 stupňů, takže žádná zima nebyla a spalo se perfektně. Vstáváme v půl deváté, jsme ve stínu, je tu příjemně, jen to slabounce protahuje. Podle předpovědi už mají být tropické třicítky.
Po snídani přejíždíme na parkoviště lázní. Ke včera objevenému pramenu lásky jdeme pro vodu. Bereme ji raději jen jako užitkovou, ale i té je spotřeba velká, i když jsme se včera byli 2x vykoupat. Ne vždy to vyjde.

.

Opouštíme Mšené–lázně. Ještě však zajíždíme podívat se k zámku, kam se nám včera večer už jít nechtělo. Kromě hezky opraveného zámku vidíme v jeho blízkosti – v Hlavní ulici další zajímavé domy. Nejlepší je cedule na jednom z nich, kde píšou, že v tomto domě l.p. 1901. ani nikdy jindy nežil, nebyl, ani nešel kolem Jára da Cimrman. Prostě na Cimrmana se snad vzpomíná všude.

Další zastávku máme v Budyni nad Ohří, kde městská památková zóna zahrnuje historické centrum. První písemná zpráva o obci pochází z r. 1173. Prostor náměstí a přilehlé Slánské ulice byl však osídlen již od mladší doby bronzové až do středověku. U nádraží byl dokonce nalezen hrob bojovníka s koňským postrojem z doby halštatské, na náměstí byly odkryty hroby z mladší doby římské.

V 11. století tady byl založen knížecí dvorec. Bylo to pravděpodobně v místech, kde dnes stojí hřbitovní kostel Panny Marie Sněžné. Právě tam až do 60. let 19. století stála románská kaple svaté Anny. V tomto dvorci pobýval král Přemysl Otakar I.. Jeho následovník král Přemysl Otakar II. tady v letech 1262 a 1267 vydal dvě listiny. Předpokládá se, že někdy v té době na místě dvorce založil hrad. Stále se však v té době jednalo o trhovou ves, která na královské město byla povýšena až za vlády krále Václava II. někdy v letech 1290–1293.

Parkujeme zdarma v centru na Mírovém náměstí blízko historické budovy městského úřadu a kostela sv. Václava s mohutnou hranolovou věží. Interiér se bude nejspíš opravovat. Dovnitř nosí lešení. Dveře jsou proto otevřené. Přesto se ptáme, zda můžeme nahlédnout. Je to bez problému – dovnitř můžeme. Původně gotický kostel byl založen ve 13. století, r. 1494 byl přestavěn. Při té příležitosti byla zvýšena i věž. Barokní podobu má od 2. pol. 17. století. Po r. 1710 byla přistavěna severní boční loď.

Pak se jdeme pozeptat do hradu, kdy jsou prohlídky. Jsou komentované – první je za hodinu v 11,30 hodin, další ve 13. Jdeme si projít naučnou stezku Malá Ohře, která vede přes město a jeho okolím. Uvidíme, jak nám to časově vyjde. Údajně má přibližně 3 km (mně to vychází téměř na 6 km) a na 6 zastaveních jsou informace o historii, památkách i přírodních krásách. Je to pěkně zpracované

Zpočátku je značena červeně. Jdeme po hlavní silnici. Vlevo je rybník, vpravo je zeď a na ní jsou sádrové modely hradů. Je jich tam několik. U nich jsou i vytištěné informace o historii těchto hradů. Mimo jiné je tam Týřov, Pořešín, Kašperk. Nejsou vytvořené jako zříceniny, ale tak jak možná vypadaly v době jejich slávy. Je to zajímavé zpestření.

Z hlavní silnice odbočujeme po červené do Budyňského lesa. Jdeme po tzv. Knížecí cestě, která spojuje panství libochovické a budyňské. Tudy v minulosti jezdila šlechta na své panství. Procházíme lužním lesem. Tady bývala bažantnice. Naučná stezka opouští červenou a stáčí se k silnici. Tady přerušujeme naši pouť a vracíme se ke hradu, abychom zvládli prohlídku původně vodního hradu. Vyšlo to bezvadně. Začíná za 3 minuty. Prohlížíme si zdejší archeologické vykopávky v bývalé konírně, sadu střelných zbraní, vidíme zařízení bývalé alchymistické dílny, právě tady se v 16. století prováděly alchymistické i jiné pokusy. Pak jdeme po točitých schodech do patra, kde je mimo jiné velký sál s erby a výbornou akustikou.Také jsme viděli vycpaného nilského krokodýla, který sem byl přivezen na začátku 16. století.

Ještě se sami procházíme po areálu hradu, který má z větší části zachované vnější opevnění. Na jihozápadním rohu se zachovala kruhová bašta, před hradbami jsou vidět pozůstatky vodního příkopu. Zašli jsme se podívat i tam, kudy panstvo původně přijíždělo do hradu. Zvládli jsme to zhruba za necelou hodinu.
Vracíme se do míst, kde jsme naučnou stezku opustili, abychom po ní pokračovali. Máme však už konečně čas se podívat na historické domy, okolo kterých jsme před hodinou skoro proběhli. Míjíme raně barokní budovu z r. 1677. Ve dvoře se dochovala i historická sýpka. Jen o kousek vedle je raně barokní přízemní budova bývalého špitálu, který byl postaven v letech 1698–1708.

O kus dál u řeky je vidět Velký, také Panský mlýn, který byl postaven v renesančním slohu v letech 1515 – 1535. Po požáru r. 1904 byl znovu vystavěn. Při rekonstrukci r. 1927 byla postavena moderní velká pekárna. Dnes tam nefunguje ani mlýn, ani pekárna a v katastru je budova uváděna jako rodinný dům.

Je hrozne dusno. Občas trochu mrholí. Dostali jsme do míst, kde se malá Ohře vlévá do Ohře. Podle Malé Ohře se vracíme do města v místech, kde je gotická věž ze 14. století, nejzachovalejší pozůstatek městského opevnění. Je čtyřboká, dvoupatrová, s malými okny střílnového typu. Od ní na jih a západ jsou ještě vidět zbytky opevnění. Kdysi bylo spojené s opevněním hradu.

Abychom nešli po hlavní Okružní ulici, pokračujeme úzkou Hradební uličkou. Na hlavní ulici se kousek vracíme, odbočujeme do Ostrovní ulice a jdeme k synagoze. Spolu s novým židovským hřbitovem to jsou jediné doklad existence zdejší židovské komunity, která zde žila od 1. pol. 16. století. Ghetto si založili severně od náměstí. Domy však byly přestavěny.

První synagoga zde byla postavena r. 1756. Měla dřevěný strop a šindelovou střechu. Při velkém požáru města r. 1783 byla tak poničena, že byla v letech 1786 - 7 postavena znovu, tentokrát již celá zděná. Kvůli nedostatku financí se klenby a dalších drobných úprav dočkala až v letech 1825 – 26. Pozdně klasicistní budova měla průčelí v pozdně rokokovém stylu. Další úpravy, které částečně změnili její vzhled, byly prováděny v 1. čtvrtletí 20. století. Židé ji využívali až do počátku 2. světové války. V 50. letech 20. století sloužila jako skladiště, později i jako obytný dům. Boční okna byla zazděná, v 70. letech se rozpadlo rokokové průčelí. Přesto se na klenbě v některých místech ještě dochovala historická výmalba.

Synagoga se opravuje, koncem roku by to mělo být hotovo. Opět se na nás usmálo štěstí. Chlapci nás ochotně pouští dovnitř, dokonce nás posílají i na dvorek. Možná i proto, aby se pochlubili, jak se jim to povedlo opravit. Samozřejmě je chválíme. Už teď je vidět, jak bude nádherná.

Starý židovský hřbitov byl u městských hradeb v blízkosti severozápadní hradní bašty. R. 1787 byl uzavřen a zlikvidován. Nový hřbitov byl založen r. 1785 uprostřed polí na jihovýchod od centra města. Je tam novorománská obřadní síň z 2. pol. 19. století a zhruba 200 náhrobků. Poslední pohřeb tu byl r. 1938. Hřbitov je ohrazen a uzamčen.

K autu se vracíme přes Masarykovo náměstí, kde je pomník Tomáše Garrigua Masaryka z r. 1929. Samozřejmě byl komunisty odstraněn. Jeho znovu odhalení proběhlo 16. června 2019.

Odjíždíme, ale ne daleko. Kousek za městem u zbytku sloupu nejsvětější trojice z r. 1719 chystám oběd. Na vrcholu však socha již nestojí. 
Po obědě nás čeká prohlídka vodních děl v Roudnici nad Labem a v Račicích. Je sice hrozné vedro, ale u vody to snad tak hrozné nebude.

 

Severní Čechy – 5. den - dopoledne: Budyně nad Ohří - městská památková zóna, kostel sv. Václava, hrad; naučná stezka Malá Ohře - okruh cca 7 km na mapě