SIcílie - Palermo

Cestopisy

Královský palác Palazzo dei Normanni • Fotografie (24) • Foto: jackie07

Vstoupit do fotogalerie (24 fotografií)

Královský palác Palazzo dei Normanni

Palermo - San Giovanni degli eremiti

Vstoupit do fotogalerie (24 fotografií)

Brzy ráno jsme se probudili v přístavu pod horou Monte Pelegrino, v hlavním městě Sicílie, v Palermu. Návštěva tohoto města je sondou do odvrácené orientální tváře Sicílie. Zatímco na východním pobřeží ostrova žijí potomci starověkých Řeků, tady na západě Sicílie koluje v žilách obyvatel semitská krev Féničanů a Arabů. Dostali jsme se do kolébky italské mafie a do semeniště arabsko-normanské kultury. Stovky metrů vysoké útesy Zafferano a Monte Pellegrino spolu s ostře řezanými výběžky pohoří Madonie uzavírají prostor tzv. Zlaté mušle, Conca d´oro, z níž ve starověku vyrostl fénický přístav Panormos, dnešní Palermo. Goethe ho před více než 200 lety nazval nejkrásnějším předhůřím světa.

Přestože bylo Palermo důležitým městem již v éře antiky, na svůj největší rozkvět si muselo počkat až do středověku. V první polovině 9.století se ho zmocnili Arabové a učinili z něj metropoli sicilského emirátu. V Palermu rostly paláce, mešity nebo veřejné lázně jako houby po dešti. Soustředil se tu obchod a město se stalo spojnicí mezi arabským Blízkým východem a maurským Španělskem, po Cordobě bylo nejvýznamnějším islámským centrem v Evropě. Arabští emírové se obklopili učenci z celého tehdy známého světa a Palermo povýšilo i na mekku vědy. Arabové na Sicílii začali ve velkém pěstovat citrusy, datlové palmy nebo cukrovou třtinu a ostrovní zemědělství pozvedli na vysokou úroveň. Ostrov se stal pro pouštní nomády rajským místem. Arabští přistěhovalci na západě Sicílie svým počtem převýšili starousedlé Italy. Ve druhé polovině 11.století se přepychem zhýčkaní maurští vládci nedokázali ubránit normanské expanzi. Roger z rodu Hauteville se stal novým sicilským vládcem. Křesťanský kříž sice vystřídal islámský půlměsíc, co se převládajících náboženských symbolů týká, avšak život Sicilanů se nezměnil. Skandinávsky vyhlížející Hautevillové více než sto let vládli společnosti Arabů, Italů, Židů a Řeků. Sami se rychle přizpůsobili životu ve stylu pohádek tisíce a jedné noci. Roger I, Roger II., Vilém I. a Vilém II. se i jako křesťanští králové obklopovali vezíry muslimského vyznání, oblékali se podle arabské módy, vydržovali si harém a nechávali stavět kostely, které na první pohled vypadaly jako maurské mešity. Paradoxně navenek se prezentovali jako horliví křesťanští válečníci a ze Sicílie učinili shromáždiště křižáků odcházejících bojovat do Svaté země proti muslimům. Messina za jejich éry byla nejdůležitějším křižáckou základnou a přístavem v Evropě. Pozoruhodnou dobu, kdy se Západ a Orient střetávaly a zároveň se prolínaly, jsme chtěli prostřednictvím památek poznat i my, proto jsme se ocitli v prostoru Zlaté mušle.

Královský palác Palazzo dei Normanni • Foto: jackie07

Během procházky historickým centrem Palerma jsme si namíchali koktejl ze všech ingrediencí, jež vytváří kaleidoskop sicilské metropole. K nim patří temné uličky s atmosférou arabských medin, zářivé oltářky na oprýskaných fasádách, temperamentní italština a arabština přistěhovalců obývajících zchátralé domy starého města, dopravní chaos, plejáda významných památek i gigantické fíkusy, kanárské dračince nebo palmový háj v městských parcích. Normanské panovníky nám připomněly: královský palác, kde dnes sídlí sicilský parlament a kde se nachází klenot řecko-arabského umění Capella Palatina ze 30.let 12.století, stejně starý klášterní kostelík svatého Jana poustevníka (San Giovanni degli eremiti), jenž je přestavěnou mešitou, katedrála svaté Rozálie, která však má kromě normanské apsidy podobu danou aragonskými a bourbonskými přestavbami v 15. a 18.století, kostelík svatého Catalda, jenž díky třem červeným kupolím vypadá orientálně a který nechal vystavět velkovezír muslimského vyznání, nebo sousední chrám Panny Marie - La Martorana, jenž nechal vystavět muslimský admirál normanského krále Rogera. Umělecky jedinečný kostel má v hlavicích nápisy oslovující islámského Alláha, prostor kolem oltáře zdobí řecké mozaiky a ty zvolna přecházejí do barokních fresek. V předsíni chrámu jsme si ukázali na mozaikách korunovaci Rogera na sicilského krále i pokorný poklek zakladatele stavby. Z doby baroka, která dala městu novou podobu a desítky velkolepých chrámů a kostelů, jsme si ukázali: rozpadající se šlechtické paláce na náměstí Bologni, okázalou sloupovou baziliku svatého Josefa (San Giuseppe), kostel a sloup svatého Dominika, jezuitský chrám il Gesu i křižovatku Quatro Canti, která vyznačuje střed města a prostřednictvím soch prezentuje čtyři městské potoky, čtvero ročních období, nad nimi čtyři habsburské krále a úplně nahoře čtyři nebeské patronky Palerma. Z éry, jež okázalému baroku předcházela, jsme se zastavili u Fontány hanby, jak pozdně renesanční kašnu Pretoria od florentských sochařů opovržlivě nazvaly jeptišky z protilehlého kláštera. Výčet všech pachů a nepořádků jsme si v souladu s Čapkovými Italskými listy připomněli, když jsme procházeli nejdříve trhem a čtvrtí Vucciria a potom orientálním súkem Ballaro. Prohlídku jsme zakončili u brány Porta Nuova, která již zhruba 500 let připomíná vítězství habsburského císaře Karla V. nad saracénskými piráty a představuje výpadovku k Monreale. A tam směřovala i naše pozornost.