Srí Lanka: Čtyři roky po tsunami a druhý pokus hledání malé holčičky
SRÍ LANKA - ČTYŘ ROKY PO TSUNAMI
Když jsem poprvé navštívil tento rajský ostrov, bylo to přesně čtyři roky a tři týdny poté, kdy prosincová vlna tsunami vzala nespočtu lidem střechu nad hlavou a jen tady na tomto ostrově zahynulo více jak třicet tisíc lidí.
Jak jsem uvedl ve svém úvodním cestopise nejel jsem osm tisíc kilometrů od domova, abych ležel pouze u moře, ale jel jsem zde navštívit i zajímavá místa a hledat i jednu dívenku. Při pohledu na její fotku, kde se zasněnýma očima dívá do dálky a vy doslova v jejích očích vidíte odrážející se obzor moře se zapadajícím sluncem, tak vás mrazí První dva dny pobytu bylo mé hledání neúspěšné. Pak jsme odjeli z Wadduwy na třídenní výlet do vnitrozemí a nyní mám před sebou dva dny, kdy jí můžu opět hledat. A to je ona holčička v červených šatech. Podívejte se na ní.
Odpoledne celá naše skupinka nasedá do dvou tuk – tuků a vyjíždíme k jednomu z posledních „pokusů“ najití dívenku. Jedeme podél oceánu směrem na jih mimo hlavní silnici. Moc krásný pohled to není. I po čtyřech letech, tu zůstaly rozbořené domy, hřbitovy i školka. Fotíme tu hrůzu, často zastavujeme a dětem rozdáváme tužky i sladkost, za které se nám odměňují úsměvem a znova se ujišťuji jak to jsou neskutečně milí lidé.
Stařičký děda mi ukazuje stále neopravené a nezasklené okna své „barabizny", která mu zůstala a považuje si jí za svůj klenot.
Jedeme dál a pohled je stále stejný. Řidič naší „rikše" nám chce ukázat, jak nyní bydlí on se svoji rodinou. Ne, ne později, později, určitě, říkám mu a chci, ať jede dál. Kde zastavíme, ukazuji fotku dívenky. Zbytečně, nikdo jí nezná. Řidič je neoblomný a stále opakuje, abychom jeli k němu domů. Jeho gestikulace je nám naprosto srozumitelná a jasná. Jezdíme už téměř dvě hodiny a Bára s Evou se vrací na hotel. Mají toho dost a já se jim vůbec nedivím. Já s Karlem to nevzdávám a jedeme hledat dál a říkám na hotel nejdu a wadduwskou dívenku budu hledat dál, dokud se nesetmí a nebude úplná tma.
Zaplatím ti více co budeš chtít, vysvětluji řidiči, který nás veze k další rybářské vesničce. V místní hospodě si dáváme pivo a pár chlapům kteří popíjí arak ukazuji fotku. Kroutí hlavami a dávají mi jasně najevo ne, neznáme jí, neznáme. Řidič přichází s návrhem, že fotku namnoží a vylepí, kde se dá a že tím vzroste šance na společné setkání. Jeho návrh zamítám a vydáváme se dál. Slunce se pomalu dotýká moře a večer se kvapem blíží. I tentokráte musím vzdát boj o setkání a jedeme se k velké radosti řidiče tuk – tuku podívat k němu domů.
Zastavujeme na malém dvorku přímo u dveří rozestavěného domečku. Vychází jeho žena a tři děti. Prohodí mezi sebou pár slov a zvou nás dál. Vcházíme dovnitř. V první místnosti mají stůl a tři židle z plastu. Ve druhé spí na zemi malý klučina, je nepřikrytý. Další tři jeho děti se „motají“ okolo nás. Žena tuk- tukáře se chlubí ventilátorem, kterým si zpříjemňují zdejší vedro. To, jak vidíme kde spí, vaří, koupou se, je k pláči a mi se svírá hrdlo. Dívám se těm ubohým lidem do očí a představuji si, co všechno museli prožít i jaké to muselo bylo obrovské trauma.
Dětem dáváme poslední hrst bonbonů, tužky, žvýkačky a jedno mýdlo, za které jsme zváni na zítřejší oběd. Ano, takoví oni jsou, milí, přátelští a úžasní lidé. Přesto, že nic nemají rádi vás pohostí i kdyby sami neměli jíst. Děkujeme a doslova prcháme, jen ať už jsme co nejrychleji pryč.
Po příjezdu na hotel jsme oba pochopili, že nálada je na bodě mrazu a navíc ani nám do řeči zrovna nebylo. Všechno co jsem teď popisoval tady samozřejmě nemusíte prožít ani vidět na vlastní oči. Můžete zůstat v hotelovém areálu užívat si teplého moře či bazénu, dávat si drinky a pojídat výborné jídlo. Přesto, že jdeme spát poměrně pozdě, nemůžu usnout. Jsou dvě hodiny v noci a já nespím, stále pevně doufám, že popiska pod fotografií nelže. Věřím, že opravdu byla pořízena tady ve Wadduwě a přesto, že se tu přehnala nemilosrdná vlna tsunami holčička žije. Stále si opakuji žije. Žije, musí žít a já jí najdu.
Nyní nás čeká dvoudenní výlet podél jihozápadního pobřeží a po návratu na hotel už budu mít pouze dva dny, pro naplnění svého životního snu, aby se mi jí podařilo najít.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Wadduwa
Půjčovna autPříspěvky z okolí Srí Lanka: Čtyři roky po tsunami a druhý pokus hledání malé holčičky
