Šumavský seriál - den 2. pramen Vltavy
Šumavský seriál je soubor několika cestopisů, nebo lépe řečeno popisů tras, které měly tvořit náplň našeho týdenního hanáckého dobývání jezerního království - Šumava 2009. To, že nás nakonec okolnosti a počasí donutily některé plánované trasy pozměnit, či vynechat nebere nic na jejich aktuálnosti a zajímavosti. Pokud někdo v tomto seriálu najde inspiraci a bude se jeho obsahem řídit, uvidí ze Šumavy to nejzajímavější a spolu s tím i všechna Šumavská jezera.
Trasa: Zahrádky-Bučina-pramen Vltavy-Filipova Huť-Kvilda-Františkov-Borová Lada- Zahrádky
Způsob přesunu: kolo
Délka: 47,1 km
Popis cesty:
Výchozím místem pro trasu k prameni Vltavy bude tábořiště Zahrádky u Borových Lad, kde strávíme noc. Dá se očekávat, že na sedlech strávíme něco okolo 6 hodin. Raději časy nadhodnocuji, aby nás pozdější skluz nepřekvapil.
Z tábořiště tedy vyrazíme po silnici do Borových Lad. Pojedeme údolím, přibližně 2,5 km do mírného kopce. V Borových Ladech odbočíme vlevo a po bílé cykloznačce budeme pokračovat vozovou cestou směr Bučina, resp. Knížecí Pláně. Pokud by měl někdo zájem, dá se pár kilometrů za obcí odbočit v pravo a pěšky vystoupat na rozhlednu Vyhlídka, která se nachází v nadmořské výšce přesně 1000 m.n.m. Nutno podotknout, že od chvíle, kdy v Borových ladech opustíme silnici, budeme mít před sebou asi 8 km stoupání s převýšením 300 metrů, což je přibližně 3,8% stoupání. Zpočátku by se však mělo objevit pár rovnějších úseků. Uprostřed jednoho z nich, asi 4 km od Borových Lad odbočíme vpravo na tzv. Židovskou cestu. Odtud pojedeme 4 km až na rozcestí před Bučinou do vytrvalého kopce. Projedeme kolem nádrže u Tokaniště (není přímo u cesty), dále kolem bývalé Kefnerovy pily, až dojedeme na rozcestí, na kterém odbočíme vlevo na trasu č. 331. Tento úsek je rovněž značen zelenou turistickou značkou. Od tohoto rozcestí nás čeká příjemný sjezd až do Bučiny (asi 1,5 km).
Bučina je zaniklá vesnice pod Poštovní horou. Kdysi nejvýše položená šumavská osada (1062 m), založená v polovině 18. stol. u bavorské hranice spojující Kvildu s Finsterau. Po vysídlení Němců obec zanikla, v r. 1992 byla znovu postavena kaplička a otevřen hraniční přechod pro pěší a cyklisty. V sezóně sem jezdí ekoautobusy z Kvildy (jinak vjezd zakázán). Z místa se při dobrém počasí otvírá daleký výhled až na Alpy. Poté, co dorazíme k závoře hraničního přechodu (několik stovek metrů od samotné Bučiny), se otočíme a pojedeme od Bučiny vlevo po červené cyklotrase č. 1023 (značena rovněž červená turistická). Po jednom kilometru přijedeme na rozcestí a budeme pokračovat vlevo po červené do kopce až k místu Pod Stráží. Stráž je 1308 metrů vysoký vrchol. Odtud budeme asi 1,5 km sjíždět až k rozcestí U pramene Vltavy. Celý úsek od Bučiny až po rozcestí U pramene Vltavy je dlouhý přibližně 3 km. Na rozcestí odbočíme vpravo a pojedeme asi 350 metrů po rovince až k samotnému prameni Vltavy.
Pramen Vltavy je považován za nejzazší prameniště naší nejdelší řeky - Vltavy a nachází se v nadmořské výšce
1170 m.n.m.. Potůček je od pramene až k Borové Ladě nazýván Černý potok, dále již nese označení Teplá Vltava. Místo je velmi pěkně upravené a patří mezi nejvyhledávanější turistické cíle na Šumavě. Některé zdroje uvádějí, že skutečný pramen je ukryt vysoko v nepropustném terénu. Tak jako tak to není něco, co by snižovalo atraktivitu tohoto místa, které se nachází v I. zóně NP Šumava. V okolí jsou vrchovištní rašeliniště s mocností vrstvy rašeliny až 4 metry. Snad se tam nikdo neutopíme a po chvíli odpočinku vyrazíme na další cestu.
Vrátíme se tedy zpět na rozcestí U pramene Vltavy a zde odbočíme vpravo a budeme pokračovat po trase č. 1023. Cesta by v těchto místech měla být poněkud horší, nezpevněná a navíc do kopce, dnešní den nejprudšího (450 m se sklonem 8,9%). Projedeme kolem Alpské vyhlídky (vyhlídek s tímto názvem je na Šumavě několik a je třeba si je neplést) a přibližně po 2,5 km dorazíme na nejvyšší bod dnešní etapy, rozcestníku Černá hora (1273 m.n.m.). Černá hora samotná je vysoká 1315 m.n.m. Odtud sjedeme až k rozcestí Ptačí nádrž (1135 m.n.m.), odbočíme doprava a po zelené cyklotrase č. 1042 (žlutá a červená turistická) sjedeme k bývalé Černohorské nádrži (1110 m.n.m.). V těchto místech budeme mít za sebou od pramene Vltavy něco přes 5 km. Na tomto rozcestí nás nejen opustí červená turistická značka doleva, ale také příjemný sklon cesty směrem dolů. Pozitivní skutečností tak zůstane pouze to, že od Ptačí nádrže pojedeme po vcelku solidní cestě. Před námi bude nepříliš prudké stoupání až na Lovčí skálu (1165 m.n.m.), a to stále po zelené cykloznačce (1042). Naštěstí na nás po přibližně 2,5 km bude čeka zhoupnutí do opačného sklonu, který setrvá až do Filipovy Huti.
Ve Filipově Huti se budeme muset rozhodnout, kde absolvujeme oběd. Za sebou budeme mít 26 a před sebou cca 22 km. Ve Filipově Huti by mělo být několik restaurací, např. penzion Korýtko, který má i venkovní posezení. Možno je také vydržet ještě dalších 6 km a najít vyhovující místo v Kvildě. Ať už se rozhodneme jakkoliv, z Filipovy Huti pojedeme směr Kvilda. Po sjezdu od Lovčí skály narazíme ve Filipově Huti na silnici, odbočíme vpravo a budeme po silnici pokračovat až do Kvildy. Již zmíněný penzion Korýtko by měl stát přímo u silnice. Zpočátku bude silnice mírně do kopce, dvakrát se zhoupne, načež budeme asi 2 km sjíždět do Kvildy. Pokud bychom Kvildou jen projížděli a spěchali přímo do Borových Lad, sjeli bychom až na křižovatku a odbočili vpravo směr Borová Lada. My však budeme chtít navštívit nejen Kvildu samotnou, ale i Jezerní slať a vyhlídku nad ní. K Jezerní slati na křižovatce odbočíme vlevo směr Horská Kvilda či Churáňov a necelé 3 km pojedeme do kopce. Přejedeme odbočku na Churáňov (odbočuje doprava) a za ní už na nás bude čekat malé parkoviště u Jezerní slati. U parkoviště budeme muset svá kola odložit, protože dál už je jejich přítomnost nežádoucí či spíše zakázaná.
Od parkoviště vede krátká naučná stezka přímo k rašeliništi. Dále jsou zde jenom úzké dřevěné chodníčky, které vedou nad slatí. Po několika desítkách metrů dřevěný chodníček končí vyhlídkou na celé rašeliniště. Odtud se vrátíme kousek zpět a vydáme se na druhou stranu a dorazíme ke dřevěné rozhledně. Ta má dvě patra, je vysoká 7 metrů a je volně přístupná. Byla zde postavena v roce 1997 místo staré, velmi podobné rozhledny. Když na rozhledničku vylezeme, otevře se vám panoramatický výhled na celé ohromné rašeliniště, které má rozlohu více než 100 ha, průměrnou mocnost rašeliny 2,5 a maximální potom 7,6 metru. Vše se potom nachází ve výšce 1060 m.n.m. Podle dostupných informací je Jezerní slať místem s nejnižší průměrnou roční teplotou, která se pohybuje okolo pouhých 2 stupňů Celsia. Roste zde a žije velké množství vzácných rostlinných i živočišných druhů. Mimo jiné prý i Zmije obecná. Konkrétní informace se ale dozvíme až na místě díky dvěma obsáhlým informačním tabulím. Protože nám ale nejspíš už bude chladno vyrazíme zpět směr Kvilda.
Kvilda patří mezi nejvýznamnější turistická střediska Šumavy. Je nejvýše položenou obcí v ČR ( 1065 m n.m.), ležící uprostřed nádherných Šumavských plání. Má 175 obyvatel a najdeme v ní mimo jiné poštu, vyhlášenou pekárnu a stálou expozici Kvildy a Bučiny, kterou si budeme muset nechat ujít, protože v květnu je otevřená pouze od úterý do pátku. Pokud bychom se rozhodli, že chceme expozici vidět stůj co stůj, můžeme se pokusit o domluvení mimořádné prohlídky.
Jakmile se nabažíme Kvildy, spustíme se po silnici přes Františkov až do Borových Lad a následně podél toku
Teplé Vltavy až do tábořiště Zahrádky. Těcho závěrečných 10 km pro nás bude sladkou odměnou za celodenní dřinu, pojedeme totiž hezky z kopečka.
Další díly:
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Svět
Půjčovna aut