Šumavský seriál - den 4. Prášilské jezero

Šumavský seriál je soubor několika cestopisů, nebo lépe řečeno popisů tras, které měly tvořit náplň našeho týdenního hanáckého dobývání jezerního království - Šumava 2009. To, že nás nakonec okolnosti a počasí donutily některé plánované trasy pozměnit, či vynechat nebere nic na jejich aktuálnosti a zajímavosti. Pokud někdo v tomto seriálu najde inspiraci a bude se jeho obsahem řídit, uvidí ze Šumavy to nejzajímavější a spolu s tím i všechna Šumavská jezera.

Trasa: Prášily-Vchýnicko-Tetovský kanál-Antýgl-Modrava-Březník-Tříjezerní slať- Javoří Pila-Poledník (rozhledna)-Prášilské jezero-Prášily

Způsob přesunu: kolo

Délka: 56 km

Popis cesty:

Nejdelší trasa šumavského dobývání bude mít svůj strat na parkovišti Gruberg u Prášil, kam se přesuneme ze Železné Rudy auty. Zvažována byla i varianta cesty na kolech přímo z Rudy, ale tím bychom dnešní trasu protáhli na více než 120 km. I když, bude li všeobecná chuť a síla ...

Na parkovišti u odbočky Gruberg (v mapách není, ale na leteckých snímcích ano) zanecháme auta a na kolech

budeme pokračovat dál po silnici přes Velký Bor až k Mechovu (Mosau), kde silnici kříží Vchýnicko - Tetovský kanál. Trasa po silnici je součástí Šumavské magistrály, trasy č. 33, je dlouhá necelých 8 km a vede zvlněným terénem se závěrečným sjezdem do Mechova. V Mechově odbočíme vpravo a budeme pokračovat po modré cyklo 2114 proti proudu kanálu. Značená je tu rovněž zelená turistická značka a naučná stezka. Dá se tu tedy očekávat pohyb chodců.

Vchýnicko - Tetovský kanál je vodní tok, který sloužil v minulosti pro plavení hojného šumavského dřeva. Obchází nesplavný úsek Vydry pod Antýglem. Začíná u obnoveného Hradlového mostu ve výšce 940 m nad mořem zhruba na polovině cesty mezi Modravou a Antýglem, odkud je odváděna voda z řeky Vydry do vybudovaného kanálu. Ve výšce 890 m na Mechově (Mosau) dnes vtéká voda do potrubí, zatímco další koryto kanálu směrem do Křemelné slouží jen jako přepad, odkud prudce spadá podzemními rourami do Křemelné. My pojedeme od Mechova až k samotnému začátku kanálu, hradlovému mostu.

Po krátkém, asi půlkilometrovém stoupání, nás bude čekat rovný 6 km dlouhý úsek údolím, které je tvořeno svahy Kostelního a Spáleného vrchu. Údolím podél kanálu dorazíme přes rozcestí Ke kapli, Pod Kostelním vrchem, Hakešickou cestu a Schätzův Les až téměř k Antýglu. V těchto místech, která se nazývají Rokyta, budeme muset nepatrně zbystřit pozornost, abychom správně odbočili. Budeme hledat odbočku, kde se zelená cyklo č. 2117, která se k nám připojila na rozcestí Schätzův Les, odpoutá od modré cyklo č. 2114 prudce vpravo. V těchto místech se také nachází Informační centrum Rokyta s geologickou expozicí.

Další úsek naší cesty bude již ubíhat za přítomnosti toku řeky Vydry, která se u Antýglu připojí k našemu kurzu (či lépe řečeno odpojí, jelikož pojedeme proti proudu). Toky Vchýnicko - Tetovského kanálu, řeky Vydry a naše trasa v tomto úseku povedou rovnoběžně ve své těsné blízkosti. Po necelých 3 km však stezka č. 2117 i samotný kanál končí, nebo přesněji řečeno začíná, a to u Hradlového mostu na Vydře (tzv. rechle). Příští dva kilometry tak budeme muset až do Modravy absolvovat po silnici, která se již bude nepatrně zvedat a stoupání nás bude provázet až na Březník.

Nejprve však dorazíme do obce Modrava. Ač se jedná o poměrně malou vísku, její význam a věhlas v posledních letech prudce roste. Je to vše díky jednomu jedinému člověku. Oním spasitelem není nikdo jiný než uhlobaron Bakala, který tím, že sem umístil své trvalé bydliště, přinesl do modravského rozpočtu nemalé finace. Obec tak doslova neví, co s penězi a rozdává je svým občanům měrou vrchovatou. Mimoto Modrava vzrůstá i po stránce infrastruktury a bude určitě velmi zajímavé vidět, co s malou vesičkou udělá část daní jednoho bohatého pána. Modrava by tak mohla být ideálním místem pro obědovou zastávku. Tu si však ještě nedopřejeme a počkáme na ni až po návratu z Březníku. Další kilometry totiž budeme absolvovat tam i zpět po stejné trase a opět se do Modravy vrátíme.

Od hradlového mostu pojedeme podél řeky Vydry po silnici která je součástí cyklostezky č. 33, tedy Šumavské magistrály až na křižovatku Modrava BUS, odbočíme vpravo do Modravy a budeme pokračovat asi 300 metrů k dalšímu rozcestníku, kde nás bude čekat červená cyklo č. 1023, na kterou odbočíme vlevo. Po několika desítkách metrů se přiblížíme k Modravskému potoku, proti jehož proudu pojedeme až do Březníku. V Modravě se střetává více toků. Jednak již zmíněný Modravský potok, dále Filipohuťský a největší je Roklanský. V místech, kde smíchají své vody počíná svou pouť koryto řeky Vydry. Vydra tak nikde nepramení a vlastně ani nikam nevtéká, protože po 23 kilometrech své existence zaniká spolu s říčkou Křemelnou. Jejich spojením vzniká řeka Otava.

Naše cesta na Březník povede údolím Modravského potoka, které bude z levé strany tvořit Filipohuťská stráň a z pravé strany Modravské stráně. Na 8 km nás bude čekat převýšení 150 m a míjet budem jednotlivé přítoky Modravského potoka jako např. Černohorský potok, Ptačí potok, Cikánský potok a spousta dalších, menších, přítoků. Po červené cyklo č. 1023 budeme pokračovat až na rozcestí Na Ztraceném, kde se k nám z leva připojí zelená cyklo č. 1042, která nás podél Modravského potoka dovede až na Březník.

Březník představuje bývalá myslivna, která je dnes využívána jako informační středisko a jednoduché občerstvení. V prvním poschodí myslivny se nachází rovněž památník spisovatele Karla Klostermana. Dosáhneme také svého prvního významného vrcholu dnešní etapy a octneme se ve výšce okolo 1130 m.n.m. Na Březníku začíná i končí, asi 5 km dlouhá, naučná stezka Proměna horské smrčiny. Po krátkém občerstvení a prohlídce všeho zajímavého se vydáme zpět do Modravy. Jak už bylo uvedeno, pojedeme po té samé cestě, ovšem z kopce, takže bude čas se připravit na něco dobrého do žaludku.

Po obědě a nutné odpolední siestě v Modravě vyrazíme na druhou část dnešní etapy, která bude o poznání náročnější. Bude na nás čekat hlavní a zároveň nejvyšší cíl dnešního dne, vrchol Polední hory, resp. Poledníku (1315 m.n.m.) Z Modravy vyrazíme proti proudu Roklanského potoka po červené cyklo č. 2113 směr Tříjezerní slať. Na rozcestí Rybárna (asi 1 km od Modravy) Roklanský potok i červenou 2113 opustíme a vydáme se do prudkého stoupání po bílé cyklo č. 2122. Stoupání bude sice prudké, ale poměrně krátké. Na 500 metrech překonáme převýšení 60 metrů (12%). Po prudkém stoupání bude následovat "vydýchávacích" 300 metrů a zastávka u Tříjezerní slatě.

Tříjezerní slať je typické šumavské vrchovištní rašeliniště o rozloze 5 ha v nadmořské výšce 1062 m a je pojmenována podle 3 rašelinných jezírek z nichž největší je o rozloze 7 arů a přes 2 m hluboké. Rašeliništěm prochází po povalovém chodníku trasa krátké okružní naučné stezky s jedenácti zastaveními. Asi dvousetmetrová stezka vede po dřevěném chodníku vnitřkem Tříjezerní slatě.

Dostatečně vyhoupáni procházkou nad místy, do kterých se vstupuje jen jednou... a navždy, budeme pokračovat ve zdolávání dalších výškových metrů. Po zelené cyklo č. 2117, resp. žluté 2120 dojedeme asi po 500 m na Rozcestí Pod Oblíkem. Zde odbočíme vlevo a budeme pokračovat cca 2 km po zlené cyklo č. 2117 k Javoří Pile.

U Javoří Pily odbočíme vpravo na červenou cyklo č. 2113 a té se budeme držet až na Poledník nebo lépe řečeno až do cíle dnešní etapy. Od Javoří pily k Rozcestí Tmavý potok bude cesta příjemná, ovšem od Tmavého potoka ji začneme výrazněji stoupat. Před námi bude 7 tu více, tu méně, náročných kilometrů. Nepříjemné to bude hlavně v závěru, kdy bude sklon do kopce největší. Prní prudký úsek nás bude čekat už od Tmavého potoka k rozcestí Za Oblíkem (2 km s převýšením 100 m). Následovat bude pozvolnější 1 km k rozcestí Vaňkova cesta. K rozcestí Bavorská cesta 1 km opět přišlápneme. Na rozcestním¨ku Bavorská cesta odbočíme prudce vlevo budeme stoupat 2 km k rozcestníku Předěl (převýšení cca 40 m). Rozcestí Předěl si dobře zapamatujeme, protože se odtud na zpáteční cestě z Poledníku vydáme třetí cestou. Zatím ale budeme pokračovat nahoru k Poledníku. Cesta by tu měla být o něco méně kvalitní než doposud, přičemž její sklon bude také méně příznivý. Od předělu to budeme mít k poledníku 1,5 km s převýšením 95 m (7%).

Na vrcholu Poledníku (1315 m.n.m.) na nás bude čekat velmi zajímavý objekt. Nynější stavebně zajímavá rozhledna byla dříve špionážním střediskem, ze kterého byly realizovány odposlechy vysílání z kapitalistické NSR.

Po náležitém prostudování materiálů a pokochání se výhledy vyrazíme s vědomím, že jsme stanuli na nejvyšším bodě dnešní etapy, dolů k rozcestí Předěl. Zde odbočíme vlevo a stále po červené cyklo č. 2113 budeme sjíždět až k rozcestí Liščí díry. V těchto místech odbočíme z 2113 a budeme mít před sebou poslední stoupání dnešního dne. Bude dlouhé pouhých 600 metrů a převýšení bude 40 metrů. Dostaneme se tak těsně k našemu poslednímu cíli dnešního dne, Prášilskému jezeru.

Jelikož k samotnému Prášilskému jezeru není možné díky špatnému terénu dojet na kole, budeme muset posledních několik desítek metrů tlačit. Prášilské jezero Prášilské jezero se nachází pod Polední horou, v nadmořské výšce 1080 m. Jeho rozloha je 3,7 hektaru, délka 280 m, šířka 180 m a obvod 730 m. Největší naměřená hloubka je 14,9 m, některé zdroje však uvádí, že je hluboké až 30 m.

Po chvíli odpočinku a načerpání ztracené energie se vydáme na závěrečného 3,5 km k parkovišti Gruberg. Pojedeme už jen z kopce, takže si vychutnáme slastnou odměnu za dnešní utrpení. Při cestě od Jezera jen mineme rozcestí Liščí díry a cestou dolů projedeme ještě kolem bývalého tankodromu.

Další díly:

Šumavský seriál - den 1. Boubín (vrchol, prales)

Šumavský seriál - den 2. pramen Vltavy

Šumavský seriál - den 3. jezero Laka

Šumavský seriál - den 5. Čertovo jezero