Svatý Hostýn
Nevím, kolik z vás zná toto poutní místo.Pro ty co znají i pro ty ostatní se s vámi podělím o to,co jsem se dozvěděla na našem výletě..
Svatý Hostýn je druhým největším poutním místem u nás. Z moravských poutních míst je údajně nejvíce navštěvované a nejoblíbenější. Zřejmě proto . že se jedná o poutní místo mariánské. Na tuto moravskou horu Hostýn putují poutníci-ať s procesím nebo sami-už 500let.
Na této hoře nalezneme dva vrcholy. Na jednom je rozhledna-ta byla k zármutku nás zavřená.Na druhém stojí bazilika Nanebevzetí Panny Marie.
Pochopitelně tu nechybí křížová cesta a léčebný vodní pramen.
Hostýn se svým poutním chrámem je z daleka vidět díky rovinaté Hané.
Dějiny tohoto místa sahají do dávnověku. Doklady pro nejstarší osídlení spadají do nejmladší doby bronzové.
Na temeni hory se nachází staré keltské opidum. Založili jej zde západní Keltové. Výzkumy potvrdily domněnku, že Hostýn byl druhým keltským opidem na Moravě .Celý vrchol Hostýna byl obklopen valy,jejichž zbytky dosahují výšky až 10 m.
Mezi mnohými poutními místy ve světě nenajdeme obraz podobný hostýnskému-Matka Boží s blesky.
Nad hlavním oltářem v poutní bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně je socha Panny Marie v životní velikosti s Ježíškem,který metá blesky,určené Tatarům zobrazených dole.Podle legendy byli ti,co se uchýlili na Hostýn zachráněni přímluvou panny Marie ,která bleskem zapálila ležení divokých nájezdníků.
Hostýnský zázrak zaznamenal poprvé ve svém díle Bohuslav Balbín.
Velkolepý chrám se dvěmi věžemi z 18.století stojí na místě bývalé mariánské Kaple.Základní kámen nového kostela byl položen v roce 1721.Stavba v barokním stylu trvala 27 let.
Do pravidelných poutí a procesí zasáhl nečekaně 24.září 1769 požár kostela způsobený bleskem.Ten svou silou rozpustil tři zvony.
Po opravě přišla další pohroma. Císařský výnos z roku 1787 o zákazu všech poutí a poutních míst.
Postupně byl kostel zbaven veškerého zařízení,dokonce i střechy. Byl určen k likvidaci.
Poutní tradice však byla Velká a lidé se vydávají i k ruinám.
Po napoleonských válkách už poutě ani procesí nikdo nazakazoval.
Slibný rozvoj poutního místa přerušila německá okupace a komunistická totalita.Německé úřady zakazovaly procesí.Lidé tedy chodili samostatně.Z poutního domu byla odvezena spousta zařízení i 3 zvony.Po skončení 2.sv.války Hostýn opět ožil.V únoru 1948 režim zakázal vydávání katolických periodik.Začala se měnit atmosféra.V srpnu 1948 pouť navštívilo přes 120 00 lidí.
V noci z 13.na 14.dubna 1950 byly v celém Československu přepadeny a obsazeny všechny kláštery a řeholní domy. Mnozí řeholníci byli odsouzeni k mnohaletému vězení.
V r.1952 byla v poutním místě provedena rekonstrukce .Od 1.9.zde zahájila provoz internátní škola.
15.srpna 1990 se sešla na na Svatém Hostýně valná hromada,která rozhodla obnovit činnost matice svatohostýnské. Cesta k navrácení majetku byla složitá.Začalo se se zajišťováním základních funkcí-rekonstrukce vodovodu,stavba větrné elektrárny,byla zrekonstruována Rozhledna na vrcholu poutního místa.
Svatý Hostýn je nejnavštěvovanějším poutním místem v naší vlasti.Ročně tu přijde asi 300 00 poutníků.
I vy můžete toto místo navštívit.Určitě nebudete litovat.