Třídenní přechod Krkonoš

Třídenní přechod Krkonoš  •  Fotografie (1)  • Foto: Petr.vf

Den první :

Vstávám brzy, abych stihl autobus z Luštěnic do Nymburka, jede v 5:56. Už v 6:20 jsem v Nymburce a kupuji lístek na vlak. Do Trutnova stojí 170kč. Rychlík přijíždí na čas v 5:56, jízda trvá necelé tři hodiny, v Trutnově jsem v 9:36.
Zde nejdříve mířím do Infocentra, zde kupuji pouze TZ-1037 (ostatní nemají) a podrobnou mapu Žacléřska. Z Trutnova vyrážím po červené stezce, která mě povede až na rozcestí "Kutná".

Cesta vede nejdříve novou zástavbou. Jsou to vše vesměs lehká stoupání. Až na Bučině začínají pravé Krkonoše. Lesy střídají louky s nádhernými květy, všude bzučí včely a cvrkají cvrčci - zkrátka nádhera. Lehkým stoupáním se okolo "Vébrovky" dostávám na "Za zámeckým vrchem". Odtud cesta místy stoupá a místy stoupá, vše je ale lehké, bez problémů. Míjím kamenolom se zajímavým strojním zařízením. Po chvíli konečně dorážím k pevnostní tvrzi Stachelberg. Nejdříve mě polévá hrůza - je přece pondělí, zavírací den. Otevřeno sice mít nemají, ale ochotná obsluha zde je a prodává mi alespoň TZ-1029. Míjím ještě několik zrenovovaných (i zchátralých) opevnění. Přecházím hlavní silnici na Žacléř a zhruba jeden kilometr vystoupám lehkým kopcem.

Potom to ale přijde 550 výškových metrů na zhruba 2km. Stoupání dává zabrat, raději moc nezastavuji, abych nevychladl. Až pod "Dvorským lesem" se dostávám na vrchol. Přes přípravný tvrdý trénink mě začíná tlačit levá holeň. Na vrcholku je nádherné rašeliniště "Dvorský Les". A pokud mě sluch neoklamal, dokonce jsem zaslechl tokání Tetřeva. Pomalu mírným klesáním docházím na rozcestí "Kutná", kde odbočuji na zelenou a po zhruba 5ti minutách mě vítá "Rýchorská bouda". Zde po troše peripetií kupuji TZ-390 a venku na lavičce si dávám oběd - osvědčený chleba s paštikou.

Po obědě už mířím stále po zelené do Svobody nad Úpou. Cesta nyní vytrvale klesá z 1030 m.n.m. Míjím nádherně upravený pramínek. Kousek za ním cesta opouští lesní cestu a pokračuje po asfaltu. Nic moc pro unavené nohy. Po 2km opět uhýbám na polňačku vedoucí skrz "Slunečnou stráň". Je to nádherné území s jižním svahem, spoustou luk a remízků. Napojuji se na žlutou a vytrvale klesám až do Svobody nad Úpou. Zde v IC kupuji TZ-1348 a TZ-1010. Jsem již značně unavený, ale čeká mě ještě 3km do Jánských lázní. Tyto tři kiláky doslova protrpím na asfaltovém povrchu.

V Jánských lázních marně hledám Informační centrum. Procházím nádhernou kolonádou, ale všude je tolik lidí, že nemá smysl fotit. Informační centrum je asi zakleté, nikde žádné značky, zkrátka nic. Nakonec kupuji TZ-17 v nějakém obchůdku se suvenýry. A hurá do hotelu Kotva, jenž mi bude domovem pro dnešní noc. Malý příjemný hotýlek, příjemná paní vedoucí, čisté pokoje, výborná bramboračka a pivo, cena za noc se snídaní 395kč. To je jen malý výpočet jeho kladů. Dávám si horkou sprchu a pak jdu dolů do restaurace na pivo a bramborajdu.
Po pivku ještě vyrážím fotit kolonádu a zbytek městečka, lidí už není tolik, takže to celkem jde. No, a jelikož mě zítra čeká náročný den, jdu poměrně brzy spát.

Po kliknutí na fotku se otevře galerie na mých stránkách

Den druhý :

Vstávám časně, kouknu na zprávy - počasí pro dnešek špatné, vytrvalý déšť. Zatím je venku jen podmračeno. Dávám si rychlou sprchu, balím věci a jdu na snídani. Salám, sýr, med, marmeláda - zkrátka klasika.
Je čas vyrazit. Jdu k lanovce na Černou horu. Jízdu touto nově zrekonstruovanou lanovkou si nemůžu nechat ujít. Jízdné je 100kč (obousměrná 160kč). Jízdy jsou od 9:00 do 18:00, každou půlhodinu. V 9 hodin vyrážíme. Lanovka opravdu stojí za to, převýšení 650 metrů zdolává na 2,7km a to za 7,5 minuty. Po cestě mi několikrát zaléhají uši. Občas při poryvech větru mám v houpající se kabince docela nepříjemný pocit.

Nahoře je zima, necelých 13°C. Navlékám dlouhé kalhoty a bundu. Nedaleko stanice lanovky je rozhledna. Vstupné stojí 20kč, kupuji zde také TZ-18. Seshora je krásný výhled, dnes bohužel hlavně na mraky slibující déšť. Příjemně pokecám s chlapíkem na kase, prodiskutuji s ním cestu - víceméně souhlasí s mou trasou. Než vyjdu z rozhledny, začíná bohužel pršet, proto navlékám pláštěnku na krosnu, i na sebe. Mám sice jen pončo, ale i to se hodí

Od rozhledny vyrážím po červené. Cesta vytrvale a místy dost prudce klesá. Míjím vodopádek a studánku. Zanedlouho jsem u Kolínské boudy. Zde ukládám foťák, jelikož padá mlha, či spíše nízké mraky, a začíná ještě více pršet. Bohužel foťák už celou cestu nevytáhnu. Od Kolínské boudy pokračuji stále po červené, teprve u chaty Mír měním směr a uhýbám doleva a dolu, na zelenou trasu. Chci ještě koupit TZ-1347 - Tetřeví boudy, nevolím tedy přímou trasu na Luční boudu. Cesta mírně klesá kolem vodopádku, po dřevěném mostě překračují říčku a pak už mírným kopcem stoupám na rašeliniště. Je sice moc pěkné, ale místy zasahuje až do cesty, takže neustále obcházím a přeskakuji stojatou vodu. Raději nezkouším jak je hluboká, ale vypadá to minimálně na 30cm. Tam zahučet, tak je další cesta peklo. Proto raději postupuji pomalu a opatrně. Konečně je rašeliniště za mnou, už jen mírné klesání a jsem u Tetřevích bud.

Odtud se vydávám po žluté, směrem na rozcestí "Liščí louka". Cesta nabírá příkrý sklon, ale oproti včerejšku nohy nebolí a jde se velice dobře. Začíná opět hustě pršet, jsem totiž přímo v mracích. Po 2km jsem u "liščí louky", kde uhýbám na červenou a jdu přímo k Chatě na Rozcestí. Cesta vede po místy asfaltové, dobře schůdné pěšině, ovšem s vytrvalým stoupáním. Cestou někde ztrácím mapu, jsem hlupák a lenoch, když jsem si ji raději neuložil do batohu. Konečně jsem po mírném klesání dorazil na Chalupu na Rozcestí. Topí se v mracích. Dávám si černý čaj a obědvám rohlíky od snídaně s májkou. Déšť se stupňuje. Chvíli kecám s horskou službou, chlapík mi nabízí, že mě autem sveze na "Výrovku", kam mám namířeno. Chvíli váhám, přece jen jsem to chtěl celé ujít pěšky, ale když vidím venku tu průtrž, rád jeho nabídky využívám.

Na Výrovce kupuji TZ-14 (Chalupa na Rozcestí - nechápu proč ji nemají přímo na oné chalupě) a TZ-12 Výrovka. Chvíli poklábosím s místním kuchařem - známe stejná místa, ale už je čas vyrazit na poslední dnešní štaci -> Luční boudu.
Z výšky 1410m.n.m prudce stoupám do "Modrého sedla" 1510m.n.m. Ale jde se dobře, chvílemi dokonce zasvitne slunce - překvapivá změna počasí. Míjím kapli věnovanou padlým v Krkonoších. Odtud opět klesám k Luční, po necelém kilometru zčistajasna vystoupí z mlhy majestátní a obrovská. Na recepci kupuji ubytování. Nocleh s vlastním spacákem vyjde na 230kč. Kupuji i TZ-11.

Spí se na půdě, dávám sušit věci a mířím do sprchy. Tam mě čeká šok, teče jen studená voda. Přesto si dávám dlouhou a díky studené, i osvěžující sprchu. Rozkládám ležení, je tu příjemně, zatím jsou tu jen další dva nocležníci (nakonec nás zde spí skoro 20). Jdu ven chytit signál a odeslat nějaké ty SMS. V hospůdce si dávám 12° Budvar za 48kč - nejdražší budvar c jsem kdy pil. Mezitím se lehce rozjasňuje, je vidět dokonce i Sněžka. Vylézám proto ještě vyfotit nějakou tu fotku, bohužel opět přicházejí mraky. Doufám, že se zítra počasí vylepší, tak jak hlásili ráno. Navečer ještě se dvěma spolubydlícími jdeme na pivo, kecáme asi do 10hodin a pak rychle spát, zítra mě čeká ještě dlouhá cesta.

Po kliknutí na fotku se otevře galerie na mých stránkách

Den třetí:

Noc byla doslova hrozná, jeden ze spolubydlících chrápal až hrůza. Jestli jsem spal celkem 4 hodiny, tak je to hodně. Ráno tedy vstávám už v půl sedmé, potichu balím věci, abych zbytečně nebudil ty, které ještě nevzbudil onen chrápající.

V 7 hodin vyrážím z Luční. Je úplně jasno a poměrně teplo. Bohužel sluníčko svítí přesně za Sněžkou. Mírně stoupám vřesovištěm až na rašeliniště. Přes něj vedou dřevěné mosty. Po zhruba půl hodině chůze se dostávám k Salskymu Domu, ten leží těsně pod Sněžkou, na polské straně. Lehce posnídám a vyrážím na vrcholek nejvyšší Hory Čech.

Je možno volit mezi dvěma cestami. Buď po silnici, nebo po řetězové cestě. Volím druhou, zajímavější možnost. Cesta je velmi kamenitá a prudce stoupá, lemují ji řetězová zábradlí. Ty jsou ale tak nešikovně umístěna, že si jimi člověk moc nepomůže. Na cestě k vrcholu jsou tři vyhlídky. Nakonec výstup není tak náročný, jak vypadal zezdola, nahoře jsem za necelých 20minut. Vrcholek je úžasný, zvlášť za tak krásného počasí, jako je dnes. Fotím UFO, kostelík i Novou poštovnu. I když je krásně, nahoře fouká dost nepříjemný vítr. Ze Sněžky mířím po červené, na chatu Jelenka. Cesta nejdříve prudce klesá kamenným chodníkem, následuje pár schodů a pak už se jde mezi klečí. Zakrslé jehličnany lemují úzkou pěšinku z obou stran. PO zhruba 2km následuje prudké schodovité klesání až k chatě Jelenka. Náročný povrch vyžaduje plné soustředění, chybný krok a člověk by skončil o pár metrů níž. Konečně Jelenka, kupuji TZ-1367 a na rozcestí opět volím červenou - tzv. "Cestu česko-polského přátelství". Klesám dobře udržovanou stezkou k rozcestí "Pod Sovím sedlem". Provoz začíná houstnout, míjejí mě desítky upachtěných turistů. Za rozcestím příkře vystoupám do Sovího sedla a opět následuje sestup na "Pomezní boudy".

Na "Pomezkách" kupuji TZ-675 a vydávám se na poslední úsek mého třídenního putování. Čeká mě zhruba třináctikilometrový úsek do horního Maršova. Uhýbám na žlutou a kolem "Rotterových bud", kde si na lavičce u cesty dávám oběd, se dostávám až na rozcestí "U Sokolích bud". Zde uhýbám na modrou značku, také uklízím foťák, čeká mě už jen cesta lesem. "U Spáleného mlýna" odbočuji na zelenou, ta mě dovede až na rozcestí "Stará hora". Nezáživná střídající se stoupání a klesání alespoň prokládám občasným během - potřebuji stihnout autobus z Horního Maršova. Na "Staré hoře" uhýbám opět na modrou, po které prudkým klesáním seběhnu až k Infocentru "Veselý výlet". Zde kupuji TZ-676 Horního Maršova, TZ-1006 a také TZ-16 Pec pod Sněžkou. Svědomí mě netrápí, jelikož v peci jsem byl při minulém výstupu na Sněžku, ale TZ jsem tenkrát nějak zapomněl koupit.

Z Horního Maršova odjíždím v 14:19 do Trutnova místním SKYBusem. Z Trutnova pak v 16:00 autobusem přímo do Mladé Boleslavi.

Po kliknutí na fotku se otevře galerie na mých stránkách

Závěr :

Co říci závěrem? Byly to krásné tři dny, a i když mi v úterý počasí úplně nepřálo, vůbec to nevadilo.
Používal jsem oblečení zn. Directalpine, které ani jednou nezklamalo. Trekové boty NorthFace byly skvělou volbou a společně s ponožkami z Coolmaxu poskytly výborný komfort S sebou jsem měl fotoaparát Nikon D200 se dvěma objektivy - Sigmou 10-20 a Sigmou 18-50.

Na závěr jen takové malé zamyšlení - jak může rychlejší a pohodlnější autobus být o 70kč levnější, než vlak. Neměly by se ty České dráhy nad sebou zamyslet ?????

Na závěr jen takové malé zamyšlení - jak může rychlejší a pohodlnější autobus být o 70kč levnější, než vlak. Neměly by se ty České dráhy nad sebou zamyslet ?????

Po klinutí se otevře mapa o velikosti 3,5MB

Článek a fotografie najdete i na mých stránkách