TRIGLAV - 2865 m.n.m. - diskuse

Ráda bych přispěla svým zážitkem ze začátku srpna, jelikož jsem zažila ledacos. :) Jak se tu už píše, časy výstupu na cedulích jsou spíš pro zdatnější horaly. cesta nahoru z Aljažev domu přes Prag na vrchol nám zabrala 8,5 hodin (započítána i cca hodinová pauza na Triglavskem domu). Počasí bylo tak akorát, ale pod vrcholem se začalo kazit. Výstup z domu "ferratou" na vrchol mi přišel celkem jednoduchý, asi jako všechny ostatní jištěné části. Jsem občasný lezec, takže asi proto strmé výšlapy přišly náročnější. Pod vrcholem se počasí zkazilo velice rychle. Na vrcholu začalo pršet a sestup Škrbinou se stal velkým problémem. Sestup touto částí bez úvazku si neumím představit! Sice mi doslova život nezachtránil, ale po kolmé a velmi kluzké "cestě" přidal více jistoty v kroku. Kromě deště se na nás do dvaceti minut nahnala i bouřka. Velice rychle, takže jsme ji přečkali schováni mezi kameny, protože lepší místo dál od kovových lan nebylo. Když vše přešlo, dál jsme se soukali po namydlené skále směrem dolu. Kameny padaly o stošest, takže helma nutná. Po velmi nepříjemném (ale dobrodružném) slezení mokré stěny byly k nezaplacení i hůlky. Často mi překážely, ale stejně byly místy dokonalým pomocníkem. Mlha byla tak hustá, že se nám ztratila komplet celá chata Planika a 30 metrů před ní jsme jen tápali, kde asi je. Neplánovaně jsme zde nakonec přespali. A bylo to dobre, prorože do půl hodiny se zvedl takový vítr s kroupy a deštěm, že se s obtíží dalo stát na nohou. Další den, jsme obešli vrchom a vrátili se zpět k Triglavskemu domu a podle starého plánu sešli za deště Tominškovou cestou dolu. To už bylo mnohem lepší, i když bylo mokro. Každopádně opravdu nepodceňte výbavu! Počasí se změní tak rychle, že se možná ani nestihnete divit. :) Pokud bude nějaké příště, rozdělím si už na začátku cestu na dva dny a nebudu propadat stresu, že to nestihnu dolů. Komentáře tipu "nevím k čemu je úvazek" jsou zbytečně silácké. Nahoru jsem úvazek nepoužila, ale cestu dolu v dešti si bez něj neumím představit. Se vším, co mě na hoře potkalo jsem si sáhla na osobní dno. Spíš tedy na psychické, než fyzické. Déšť a blesky těsně pod vrcholem, absence jištění v místech, kde jsem se po kluzké skále musela téměř plazit, a rychlé ubývání sil se postarali o notnou dávku nervozity a lehké paniky. I tak to ale byl skvělý zážitek. Takže za mě jedna rada - počasí je velmi zrádné, nestojí to za jakékoli "honění" ega a podcenění výbavy. Sedák můžete mít celý výstup na sobě a nebude vůbec překážet. Nepřeju nikomu zažít toto počasí a už vůbec ne, zažít ho bez úvazku. :) Každopádně to za to stálo, zážitek je skvělý a silný. Ale hodně díky tomu, že jsme byli dobře připravení.

ahoj, nemáte někdo zkušenosti s počasím v Julkách na konci září ?  

Nejvyšší výstupy mám asi  ze Západních Tater, kde jsem šla např. Ostrý Roháč, Skrinarky a další.Pak mám za sebou něco málo v Rakousku..četla jsem, že Ostrý Roháč je proti Triglavu procházka..což pro mě teda nebyla.Triglav mě láká, ale mám obavy zda bych to zvladla..

V září 2011 jsme byli také na Triglavu. Šli jsme z kempu v Trentě do sedla Lukňa. Ze sedla vede zajištěný úsek, který byl z naší cesty ten nejtěší a jako sestupový bych ho nedoporučoval. Pak následuje jakási náhorní plošina s krásným výhledem na Triglav. Na Triglav jsme vylezli jihozápadní feratou. Sestup přes Malý Triglav s výhledem na Triglavský dom k domu Planika a pak následuje čistej choďák bez ferat přes Tržaškou koču zpět do kempu v Trentě. Toto byl náš poslední výstup v Julkách, takže jsme byli rozchození, ale přesto jsme sebou měli spacáky pro případ přespání na chatě. Dali jsme to tedy za jeden den, ale přišli jsme do kempu už za tmy s čelovkama a notně unavení.

cesta 16.7. od Alzajev dom na vrchol (Tomiskova cesta) a zpet (cesta Prag) pocasi: promenlive, zpocatku dest, mlha, pote polojasno doba: 13.5hod s prestavkami (polevka v Triglavski dom) nase vybava: trekingove hole (silne doporucujeme alespon helmu) Na cestu jsme se vydali s pruvodcem a mapou od KOMPASSU kde je cesta oznacena jako 10.15h narocna a je doporuceno prespat na Triglavskem dome. Prijeli jsme k Aljazev dom na parkoviste(3,50euro) v 23.00 s tim ze prespime v aute (zjistili jsme rano ze je to zakazane) a za rozbresku vyrazime. Rano ovsem zacalo prset a my zvazovali jestli je vystup bezpecny. Mistni horal (postarsi muz co tvrdil ze tam byl 30x)nam rekl ze to nebude problem a ze pocasi se zmeni a at jdeme s nim.On a jeho kolega sli s co nejmene vecmi (jen hole) a doporucili nam nebrat s sebou zbytecne tezke veci.  Vyrazili jsme z parkoviste (cca 1015m.n.m.)bohuzel pozde: 8.30. V mirnem desti a mlze po doporucene Tomiskove ceste. Nejprve lesem jako do schodu, pote lezecke useky s lany a koliky. Prevyseni velike, prset nastesti prestalo. Po napojeni druhe vystupove cesty(Prag) se dojde suti k rozcesti(cca 2200m.n.m.) jedna cesta vede k Domu Valentina Stanica a druha na Triglavski dom na Kredarici. Dale kotlem po plochych skalach s plochami snehu a ledu a zaverecnym lezeckym usekem k Triglavskemu domu (cca 2500m.n.m.). Je to velika chata s ubytovanim a jidlem, plna turistu. Ceny (2011) noc nejlevnejsi 20 Euro(spolecna mistnost), mensi kolem 30. Jidlo gulas atd. kolem 7, polevka 3,50, pivo 3,50 atd.  Dorazili jsme sem asi ve 14.45 (po 5ti hod.). Je dobre zvazit dalsi cestu kvuli pocasi, to bylo nahore zcela jine nez dole u auta. Po teple polevce jsme se rozhodli zdolat posledni kus cesty, cas 15.15, vrchol byl v mracich. Tento usek je nejkratsi, zato nejnarocnejsi. Asi 1.15h jsme lezli po skale a pridrzovali se koliku a lan. Vylezli jsme na Maly Triglav a pak po velmi uzke ceste(misty na sirku dvou bot) dal na hlavni vrchol (2864m.n.m.), cas 16.30. Na vrcholu je dost mista, bylo tam s nami dalsich 10 lidi. Zapis do knihy, foto a rychle dolu. U Triglavske chaty 17.20 jsme se rozhodli stihnou sestup k Aljazev dom do setmeni. Cestou Prag jsme nekonecne dlouho sestupovali az k rece. Sestup nam vzal temer veskere zbyle sily a tak kdyz jsme v 21.00 za soumraku sli po pesine podel reky v udoli citili jsme ulevu ze jsme to stihli. Zaver: Nas nazor Velmi narocna cesta z udoli od Aljazev dom. Vhodna jen za pekneho pocasi, v mlze se v kolti ztratite a za deste a bourky je vystup az na vrchol i se vsim vybavenim sebevrazda(po ceste i v n.v.1800 byly pomnicky mrtvym horalum). Videli jsme lidi vsech vekovych skupin, i male deti(nevim kudy tam sli). Vybaveni meli ruzne: nic, hole, helmy, ferratove sety, lana, cepiny. Myslim ze je to na zvazeni kazdeho. Nejake jisteni a helmy mela tak polovina lidi co jsme videli. Je treba zminit ze na spouste useku nemate karabinu k cemu pripnout, protoze ze skaly trci jen hladke koliky. Za slusneho pocasi se to da zvladnout bez vybaveni. Urcite je lepsi prespat na chate Triglavski dom, jednodenni cesta byla velmi namahava a casove narocna. Casy na cedulich jsou pro vetsinu lidi nesmyslne, myslim ze pridat tak 25% je nutnost. Znaceni je jinak dobre. Navic jsme cestou narazili na spoustu lidi. Videli jsme mistniho cloveka, ktery v nizkych nekozenych botach v kratasech bez zadneho vybaveni casy na cedulich jeste prekonaval.   

Idioty jako ty Slovinci milujou. Nedavno mi zakazdnik ze Slovinska posilal statistiky umrti a zasahu horske sluzby. Slovaci s Cechama vedou a uz vim i proc. Myslim, ze clanek je odpovidajici. Ty navic jako turista bez zkusenosti si pomalu nemel co lezt dolu pres plamenicu na luknju. Takovejch blbu jako ty uz tam ma cedulek ty blbe. Jestli si myslis ze si frajer tak to tedy ne. Si normalni pako vylizany. Pro vsechny normalni lidi a turisty. Triglav rozhodne nepodcenujte. Na 1 den je toho pro netrenovaneho cloveka si myslim vcelku dost. Trenovany to da bez problemu, ale napoprve bych urcite volil cestu na dva dny, nikdy nevite co se muze stat a pocasi se muze zmenit rychle a lezt severni stenou dolu za deste nekdy v zari bych teda nikomu moc nepral... Mozna leda tomu idiotovi ze slovenska co tu psal ze je to vlastne pohoda , lala a tak.

Autor to popisuje dost adrenalinovo. Tento rok som tam vyliezol a v peknom pocasi je to pohodicka. Adrenalinovy bol len zostup cez Plemenice do sedla Luknja. Aj to hlavne preto, ze som tam siel ako neskuseny turista s plne nalozenym batohom (so spacakom, karimatkou atd.). Nastastie, trasa je dobre vyznacena a zabezpecena. Vlani sa mi v dazdi nepodarilo vyliezt ani na Trzasku kocu (tiez z Aljazevho domu cez Luknju), pretoze po polovici septembra bola zima, fukalo a prsalo. Par metrov pod chatou, ked som bol uz mokry ako mys, som to musel otocit a zbehnut dolu. Idealne je rano vyrazit z domu. (Slovensko.) Clovek pride autom k Aljazevmu domu okolo obeda. Vo zvysku dna sa vylezie na chatu, na ktorej prespi. Dalsi den obehne vrchol a pred obedom moze byt spat pri aute.

My sli take 1. zari za krasneho pocasi. Sli sme to ale na dva dny. Prvni den nahore prez Prag v 13:00 a na kriederici sme byli asi v 8. Sli sme pomalicku protoze sme nevedeli co nas ceka. Druhy den sestup k planice a jizni stenou nahoru. Severni sme si netroufnuli, protoze podle francouzu ktery sem videl slizat dolu tak to schudny bez zajisteni nebylo. No nakonec bylo, ale slovaci co sli s nama a sli severni tak rikali, ze kvuli tomu cerstvymu snehu to misty bylo o hubu a jako kdyz sem to videl tak o hubu tu znamena o zivot. Tu jakejkoli pad neni jen rozbity koleno nebo zlomeny zebra :D. Dolu sme sli potom zase jizni cestou a pak nakou silenou oklikou ale zase o to bezpecnejsi cestou dolu. No bylo to teda hooodne dlouhy, ale v 19:30 sme byli na parkovisti :D. Pristi rok lezeme na triglav urcite znovu, ale jeste nevime jestli se odhodlama na jednodeni vyslap. Spis asi ne, protoze chci delat urcite zase hodne fotek a to dost zdrzuje.

Četl jsem na internetu různé odkazy a komentáře k výstupům na nejvyšší horu Julských Alp a chtěl bych tedy také přispět se svým názorem. Od chaty Aljažev dom jsme vyšli přesně v sedm ráno a vydali se Tominškovou cestou. Jedná se o nádherný výstup po téměř kolmé stěně údolí Vrata. Nikde jsme se moc nezdržovali, pouze nějaké pití a cukry...Musím říct, že cesta od Triglavského domu na samotný vrchol je docela adrenalin a vyžaduje určitou odvahu. Na vrcholu jsme byli 12:30. Hodina odpočinek a zase dolů. Chvíli jsme se zdrželi na chatě a pak jsme sestoupili do údolí cestou Prag. U auta jsme byli okolo 19. hodiny. Celkový čas byl tedy nějakých 12 hodin, což vcelku odpovídá místnímu značení. Tuto cestu můžu doporučit všem, kteří chtějí udělat Triglav za jeden den. Nejsme žádní horolezci, chodíme pouze v Beskydech, výstup jsme uskutečnili bez úvazků. Trekingové hole se mohou hodit na sestup cestou Prag, je tam hodně štěrku, jinak jsou spíše na obtíž. Rozhodně bych doporučil nějaké staré cyklistické rukavice. Musím ale podotknout, že jsme cestu podnikli 1.září za ideálního krásného počasí, za deště si to moc neumím představit.Aleš,46 let.

Ahoj, dá se k Alžajevu domu dojet autem, díky

Asi tak nějak :). Jedine ze by tam byl nakej asfaltovej chodnicek o kterem nevim. Ty sutry co tam vsude sou by toho psa odrovnali. Vubec si neumim predstavit jak by jeho tlapy vypadali.

Letos jsem absolvovala výstup a psa bych tam v žádném případě nebrala.

Hola! Se psem dojdeš k jakékoliv ze tří chat pod Triglavem... Ale pozor na různé obyvatelstvo skal, aby nevzal stopu...)). V chatách pod Triglavem je pak pouze balená voda za 4,50 €.

Ahoj, chystame se na Triglav, ale potrebuju vedet, kam az se da dojit se psem(ridgeback) - je mi jasne ze az na vrchol ne, ale da se s nim dojit na nekterou z chat (idealne Dom Planika, odtud mi to prijde na vrchol nejbliz)?diky za jakykoli tip ci zkusenost. Pavel

Svuj vylet na Triglav jsem popsla tady, snad to nekomu aspon trochu pomuze - http://cabadaj.xf.cz/Slovinsko.html

Omlouvám se, nejednalo se o Aljažev put, ale Tomiškov pot. Je to náročnější cesta z Aljaževa domu než Prag.

Ahoj, přečetl jsem si článek a všechny příspěvky pár dní před výstupem a musím přiznat, že mi dost pomohly v přípravě, protože původně jsme to plánovali jako vycházku v Tatrách. Nejsme horolezci ale turisti, takže žádné úvazky ani sedáky nepoužíváme, prostě jsme to jen "vyšlápli" ve třech klucích (48, 20 a 13) z Aljaževa domu cestou přes Prag. Aljažev put jsme si pro vyšší náročnost odpustili, ale i tak jsme toho měli doslova plné kecky a trvalo nám to cca 2x tak dlouho než uvádí hodinové údaje na ukazatelích. Tedy z Aljaževa domu na Triglavský dom asi 7,5 hodiny. Ze strany od Aljaževa domu je to spíš horolezecká trasa a jako turistiku s dětmi ji opravdu nedoporučuji. Turisticky je Triglav dostupný z opačné strany od Kovinarske koči, nebo od Pokljuky, ale je to delší. Každopádně je to minimálně dvoudenní výstup. Já jsem si zajišťoval ubytování telefonicky přímo na Triglvskem domu, ale to se ukázalo vzhledem k překvapivě obrovské kapacitě chaty (přes 160 míst) jako zbytečné (nocleh 3 lidi v pokojíku s 2 poschoďovými postelemi - 68€., ale jde to ve společné noclehárně pořídit levněji). Výstup na vrchol jsme provedli hodně brzo ráno (o 1/2 šesté už jsme lezli), protože je to jednak krásné a hlavně je tam volno. Celá cesta je totiž buď po skobách, nebo po ocelovém laně a vyhýbání s procesím, které je tam už kolem 8 hodin vám celý dojem z nádherné hory může pokazit. Vzhledem k tomu, že celá cesta je díky zajištění ocelovým lanem jeden veliký hromosvod, doporučuji věnovat počasí maximální pozornost. Jen ještě poznámka k ročnímu období našeho výstupu – byli jsme tam v posledních červnových dnech a všechny rostlinky co se tam vyskytují byly v plném květu – bylo to nádherné.

Potkal jsem tam desetileté děti

Zaujal mě Váš komentář k článku výstup na Triglav. Chystáme se o letních prázdninách do Julských Alp. Sočástí našeho pobytu má být i výstup na Triglav. Názory na obtížnost výstupu se velmi různí. Proto se na Vás dovoluji obrátit s dotazem, zda je možné tuto cestu zvládnout i s dětma při dodržení bezpečnostního vybavení, rozložení cesty do dvou dnů... . Děti již s námi některé výstupy absolvovaly. Případně, kterou trasu pro tento výstup doporučujete. Děkuji za odpověď. Světlana

Pěkný den všem cestovatelům, Čirou náhodou jsme našel tento článek s komentáři pod ním a docela mě v některých věcech napsané názory překvapily, vyjádřím se v bodech k několika věcem, jež mě zaujaly. Na Triglavu jsem za svůj život byl pouze třikrát a to v různých podmínkách a pokaždé s jinou variantou výstupu. Článek samotný : 1/ věcí ještě hned na začátku je zařazení Triglavu – v kolence stát do RAKOUSKA – což samozřejmě není pravda i text článku to potvrzuje. Triglav je nejvyšší horou Slovinska. 2/ Velice mě zaujal výrok : „Ve 14:30 dosahujeme vrcholu. Vítá nás jakási opravdu podivná kovová raketa označující vrchol samotného Triglavu.“ Autor tím myslel tzv. Aljažev stolp postavený na vrcholu Triglavu v roce 1895. Tento sloup funguje jako nouzová bivakovací bouda (s kapacitou 3 – 4 osoby) a funguje jako Faradayova klec. Pobyt v tomto stolpu nepřeji zažít žádnému návštěvníku Triglavu. 3/ značení – úsek Alžajev Dom (1015 m.n.m.) – pomník padlým partyzánům (1009 m.n.m.) naprosto jasný úsek po cestě jež pokračuje až na křižovatku turistických cest pod pramenem Bystrice. Zde se cesty rozchází na cestu vlevo (tzv. cesta Prag vedoucí Triglavskou severní stěnou) a vpravo – spíše rovně – vedoucí do sedla Luknja 1758 m.n.m. Výstupová cesta cestou Prag je v podstatě také jasná, první část je kosodřevinou – pěkně vyšlapaná a na zbytku cesty je na slovinské poměry pěkné značení. Problém s orientací může nastat za křižovatkou cest na Dom Valentina Staniča (2332 m.n.m.) a Triglavski dom na Kredarici (2515 m.n.m.). Následující cesta z Triglavski domu na Kredarici na Malý Triglav – zde může být maličko problém najít nástup k fermatě, ale pak je to přehledné až na vrchol Triglavu. 4/ výrok „Na vrchol je to ještě 2h 15min. Začíná nás tlačit čas… Vrchol je už v mraku, začíná se pomalu zatahovat. Dáváme si krátkou obědovou pauzu…“ Tak to je výrok – který stojí za zvážení – pokud vidím, že vrchol je v mraku a začíná se zatahovat – vydám se na vrchol jež neznám ? Neznám ústupové cesty (nemohu posoudit autorovo nouzové vybavení) a vím, že skoro až na vrchol vede po exponovaném hřebínku ferrata – což se dá vyčíst z mapy – jak se chová ferrata v případě nepříznivé počasí je jasné. A tak se opět ptám jít, či nejít ? Myslím si, že rozhodnutí je jasné aspoň každému, kdo má jistý pud sebezáchovy… Jak se říká každý svého štěstí strůjce, ale jen bych chtěl upozornit všechny návštěvníky Triglavu – dobře se rozhlížejte až půjdete po ferratě na vrchol či dolů a je jedno kterou cestou půjdete, ty pamětní cedulky (a že jich je hodně) označují místa, kde zemřeli lidé na úder blesku, či jinou nešťastnou náhodu- zřícení atd.. při nepříznivém počasí. 5/ výrok „Potkáváme kolegy z naší rodné země, sdělují nám, že Triglav se „chodí“ 2dny“ – ano to je pravda. Vzhledem k převýšení, předcházení krizovým situacím se Triglav opravdu standardně 2 dny. A nejen na popisované cestě v článku, ale i při variantě přes sedlo Lukna… Tato informace se dá najít v mnoha průvodcích i na internetu. 6/ výrok v článku – který mě překvapil nejvíce (pokud je cílem tohoto článku popsat výstup jakožto informaci, návod pro jiné turisty, horaly…) je toto : Po zralé úvaze nasazujeme úvazky, k němu smyce s karabinami, ferrátové sety necháváme v batohu. Ochranu hlavy taky nepodceňujeme, nasazujeme přilby. Můj názor – opravdu mě zaráží autorova neznalost, či riskovaní… A tak se ptám, k čemu je mi nasazený úvazek (prsák + sedák) a k němu smyce s karabinami, pokud hodlám jít na ferratu a ferratové sety pro jistotu nechám v batohu. Toto rozhodnutí se na ferratě rovná sebevraždě, respektive možné vraždě ostatních spolulezců. A zatímco názorem si stojím ! Autor asi nezná pojem pádový faktor, rázová síla. Alespoň, že nebyla podceněna ochrana hlavy přilbou. Více o metodice ohledně klettersteigů, nebo-li ferrat: http://metodika.sakal.stredozem.cz/kletr/klettersteig.htm http://www.climber.cz/pages/metodika/klettersteig.htm http://zbartos.tripod.com/ferraty.htm http://viaferrata.orionsoft.cz/view.asp?file=static/docs/bezpecnost.htm&t=1 Povinné vybavení a vybavení doporučené na cesty via ferrata lze najít na internetu nebo : http://www.alpina.cz/t/vybaveni-ferraty-podrobne Michal Lollok (mlollok@seznam.cz , ostatní druhy kontaktu na http://michalus.net)

Taky sme šli z Trenty, ráno kolem 5 hod sme vyšli a odpoledne kolem 18 hod návrat. Cesta technicky nenáročná, vše bez problémů i pívo na Planika Dom bylo dobrý :)

Letos už 30 Euro / 2 lůžkový pokoj a 20 Euro společný pokoj pro 20 lidí.

Ahojky, počítej kolem 15Eur...

Radek, spali ste na chate? Ak áno koľko stojí nocľah? Dík.

Moje zkušenost a zážitky z Triglavu. Byli jsme tam o týden dřív a šli jsme dvoudenní výstup z Trenty (cca 600mnm). První den asi 6 hodin na Dom Planika (cca 2400m). Druhý den hned zrána na vrchol a přes stará kasárna pod vrcholem zpět do Trenty. Vyšlo nám fantastické počasí, byly krásně vidět i vzdálené rakouské ledovce. Bezvětří, jasno, teplo. Zkušenost: feratové vybavení za pěkného počasí (nesmí pršet) není pro průměrně fyzicky zdatného člověka potřeba (ne, opravdu to není riziko). Každému kdo váhá výstup jednoznačně doporučuji. Jen nezapomeňte na vodu. Nabrat ji je třeba už dole, nahoře nic neteče. Je možné koupit balenou na chatách ale cca 80-100kč/litr. Šťastný výstup!!

Ahoj, je to sice reklama, ale i tak na ni zareaguji. Bohinské jezero je na koupání bezva, na začátku prázdnin, po 14 velice horkých dnech mělo do hloubky cca 1/2 metru kolem 18°C, pak se to lámalo a teplota rychle klesala hluboko pod 10 °C. Bledské jezero je proti tomu opravdu tepelně v pohodě a koupání je príma. K plánu cesty: Sestupová cesta Tomiškov pot na Alježev dom, je podle místních ta nejnáročnější varianta, stálo by to za to uvést v itineráři.

2. den:: koupání v Bohinjském jezeře, začátek třídenního přechodu nejvyšší hory Julských Alp - Triglav (2864 m), výstup od chaty Savica na Koču u Triglavských jezer, nocleh 3. den:: krásná túra dolinou Triglavských jezer, výstup kolem chaty Planika zajištěnou cestou na Triglav, nocleh na Triglavskem domě na Kredarici 4. den:: sestup cestou Prag nebo přes Tomniškův pot na Aljažev dom k autobusu. Dále autobusem na sedlo Vršič, nocleh na Koči na Gozdu pod Vršičem. Cestou návštěva nádherného vodopádu Peričnik a poté sportovního střediska Kranjska Gora 5. den:: z chaty výstup úžasnou ferratou skrz Prednie okno na Prisojnik (2547 m), případně až na Razor. Zpět turistickou stezkou na Poštarsky dom, busem zpět na Koču na Gozdu, nocleh 6. den:: túra do doliny v Tamarju, na zpáteční cestě výstup krásnou ferratou na Malou Mojstrovku, večerní odjezd do ČR 7. den:: návrat do ČR v dopoledních hodinách Souhrnné informace k zájezdu Cíl zájezdu: Slovinsko Typ zájezdu: Ferraty a Ledovce 2007 Ubytování: horské chaty Stravování: z vlastních zdrojů Doprava: autobus Nástupní místa: Brno, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Praha Cena zahrnuje: dopravu autobusem, 4× ubytování v chatách, pojištění úrazu, léčebných výloh a storna, pojištění CK proti úpadku, vedoucí zájezdu, organizační zajištění, textové a místopisné materiály Další informace: cena nezahrnuje: stravné, event. místní dopravu a jiné neuvedené služby Via ferraty či klettersteigy jsou železné zajištěné cesty, se kterými se můžete nejčastěji setkat v italských Dolomitech. Dnes se ale objevují i ve Francii, Švýcarsku, ve vápencích Rakouska. Tady jsou s pomocí fixních lan, žebříků, můstků aj. umělých jistících pomůcek zpřístupněny cesty, které by jinak byly přístupné pouze horolezcům. Tyto zajištěné cesty umožňují i obyčejným vysokohorským turistům dostat se do míst, kam by se bez těchto umělých pomůcek neměli šanci dostat. Skýtají nezapomenutelné zážitky z pohybu v exponovaném terénu všem turistům a milovníkům skalního lezení. K jejich zdolávání je však potřebná povinná výzbroj, neboť některé via ferraty vedou v původních vojenských štolách zbudovaných během první světové války. Tyto cesty budovali jak rakouští horští myslivci, tak italští alpini. Noclehy jsou ve vlastních stanech v kempech, ve volné přírodě nebo na chatách či v penzionech. Stravování, není-li vysloveně uvedeno jinak, je individuální z vlastních zásob. Doprava je zajištěna autobusy, které jsou po celou dobu pobytu k dispozici. POVINNÁ VÝBAVA: úvazek – sedací nebo lépe kombinovaný, 2 smyčky, 2 karabiny, pádová brzda, přilba, baterka (nejlépe čelovka), kvalitní boty s vibramem, teplé oblečení (rukavice, čepice, náhradní oblečení), sluneční brýle, opalovací krém s UV faktorem, pláštěnka nebo pončo, výbava pro táboření – kvalitní stan (nejlépe se samonosnou konstrukcí), kvalitní spací pytel, karimatka, spolehlivý a skladný vařič (VAR, Campingaz ad.), osobní lékárnička Pardubice - poskytujeme vzdálenostní slevu 100 Kč Podle počtu přihlášených osob z jednotlivých míst bude určena trasa v ČR a event. svoz za příplatek. Cestovní kancelář Poznání- zájezdy a dovolená

Na Triglavu jsem byl už dvakrát. Stejná cesta přes "čez Prag", ale že by tam byly potřeba úvazky a sedáky? Snad akorát na to, aby si člověk po cestě odpočinul zavěšen na laně:-). A jinak bych opravdu doporučil jít dva dny. A to hlavně pro to ráno na vrcholu Triglavu.