Tunisko - Sahara 2. den

Druhý den cesty po Sahaře začínáme brzo ráno, abychom stihli východ slunce. Už jsem jich viděla hodně v různých krajích, ale opravdu to bylo tak, jak je to na fotografii a do lahviček si nabírám trochu saharského písku. Dnes jedeme do několika oáz přes solné jezero Chott el Jerid, které leží 23 m pod hl.m. Jeho rozloha je kolem 5000 km2 a vedou přes něho silnice, prý je vidět i fata morgána. Zastavujeme, procházíme se po jezeru, nabíráme si trochu soli a u stánku pro turisty si kupuji na památku hnědou solnou růži. Ty hnědé jsou přírodní, ale mnohdy jsou přibarveny do nepěkných barev. Pokračujeme kolem lagun naplněných solankou a zbarvených dle minerálů, které voda obsahuje.

A jsme v první oáze Tozeur, kde nasedáme do kočárů a jedeme na projížďku. Cestou k mešitě potkáváme ženy jdoucí do práce. Z Minaretu mešity je prý nádherný výhled, ale vyhání nás policisté. Když odjedou vracíme se zpět, stoupáme na vrchol Minaretu a je to oáza, která čítá stovky stromů v datlových hájích. V jednom z nich za malý bakšiš starší muž předvádí, jak se na palmu leze, opravdu bosky a bez jištění. A to už pokračujeme k hranicím s Alžírskem v pohoří Atlas do oázy Chebika. Tady se mi moc líbí, šplhám nahoru do skal, procházím úzkou soutěskou a ocitám se na druhé straně. Tam je krásný výhled do údolí na další malé oázy. Po chvíli cesty po hřebenu sestupuji dolů k malému jezírku a vodopádu. I slabý pramínek vody dává život nejen palmám, ale i dalším stromům (citrusovým nebo meruňkám a broskvím), které pod nimi rostou a ještě pod nimi se pěstuje zelenina. Ale toto je možno vidět ne v těchto horských, ale v níže položených oázách. Poslední oázou je Tamerza, která leží 800 m n.m. v pohoří Atlas.

Tady se rozdělujeme, někteří zůstávají v městečku a někteří pokračují v jeepech cestou přes vysoké duny Sahary k místu, kde se natáčely Hvězdné války. Byla to fantastická jízda, škrábat se na vrchol duny a pak prudký sjezd dolů, v autě přímo skáčete a nejste připoutáni bezpečnostními pásy. A kdo viděl film Hvězdné války snad tato místa pozná. Je to další atrakce jak vytáhnout z turistů peníze.

Po zastávce na oběd v příjemné restauraci, asi po hodině jízdy, zastavujeme v městě Kairouan. Kairouan, město 50 mešit, je čtvrté nejposvátnější místo islámu po Mekce, Medině a Jerusalému. Nachází se zde nejstarší mešita v Africe - Velká mešita - Sidi Okba. Kdo vykoná sedm poutí do mešity v Kairouanu, vydá to za jednu pouť do Mekky. Hned u mešity je hřbitov, kde se koná pohřeb, dnes se se zesnulým loučí ženy, muži to udělali den nebo dva dříve. Po krátké procházce městem jedeme na poslední zastávku, a to do dílny, kde se tkají a vážou koberce. Múžeme vidět, jak se vážou a pak už nám předvádějí různě velké a s různými typicky tuniskými motivy. Váže se spousta uzlíků (čím více, tím je koberec dražší), které se železným hřebenem přirazí k hotové části a přebytečná vlna nebo hedvábí se odstřihne na určitou výšku. Koupila jsem si na památku malý kobereček s islámským motivem, nekupte to, dala jsem za něj 5 euro.