Ukrajina (listopad 2010) část první

Hotel Dikanka Ternopil - Ukrajina  •  Fotografie (1)  • Foto: devitihlavasan

Vstoupit do fotogalerie (1 fotografií)

Vstoupit do fotogalerie (1 fotografií)

Jedu na Ukrajinu! Hlásím příbuzným i kamarádům. A to jako musíš? Ptá se okolí. Jasně, že "musím". V Ternopile na Ukrajině se totiž pořádá Mistrovsví světa ve street dance show. A tam jedu s taneční školou své dcery. Nejdu tím směrem poprvé a tak nesdílím obavy ostatních rodičů, že to bude "průser". Vyjíždíme ve středu v pět ráno z Olomouce. Počítáme s patnácti hodinama cesty. To se ukáže na konec jako optimistická vize. Cesta trvala hodin šestnáct. Navigace zcela zapomněla započítat stav silnic v bývalé Haliči, kde i moderní autobus vykouzil maximální průměrnou rychlost 30 km/ hodinu. K této rychlosti dopravního prostředku v 21. století ještě při plánování musíte přičíst komplikovanost polsko-ukrajinské hranice a spoutu poplatků a razítek, které řidiči vyběhávali ve dvou (čas strávený na hranici cestou tam-1,5 hodiny plus nějaká plechovková piva). Hned první zastávka autobusu naplněná dětmi zapadla do černých scénářů pesimistů, kteří nás před cestou zrazovali. Benzínka mezinárodního vzhledu nabízela WC 24 hodin. Když jsem však oslovila obsluhu, kde že ona místnost je, tak mi s klidem Jamese Bonda odvětili, že "nema vody". Z čehož jsme usoudili, že ani "nema WC". Co následovalo ve stínu v okolí benzínky a jak to děti vyřešily, snad nemusím ani psát:). Ale pak již následovala samá pozitiva. Příjezd do nádherného hotelu, kde svítily kříšťálové lustry a čekaly nás vyřezávané postele........Jsme ještě na Ukrajině nebo se nám to zdá?

Autor: devitihlavasan

Další články autora: 1813

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli