Ukrajina, Zakarpatská Rus - I.část.
Ukrajina - Zakarpatská Rus 2007
aneb na kole na Ukrajině od Užgorodu až po NP Siněvir
28.7.- 3.8.2007
I.část
Základní údaje:
Počáteční místo: Michalovce
Konečné místo: Košice
Délka: 501,45 km
Doporučená mapa: Zakarpatská Ukrajina 1:50 000
Projeté oblasti: NP Siněvir, Poloninský hřbet (Poloniny Runa,
Krásná, Boržava), Verchovinské Karpaty (Užanský
masív, Bukovská polonina, Verchovina), Horhany
Projeté hl.obce a města: Užgorod, Mižgirja, Volovec, Sobrance, Michalovce,
Košice
Popis cesty a prožitých zážitků:
Úvod: Již začátkem školního roku 2007 nám bylo jasné, že tentokráte se stane naším putováním na kolech Ukrajina, konkrétně oblast „Zakarpatské Rusi". Této „expedice" se chtělo zúčastnit cca 8 členů ztoho dvě dívky. Bohužel nemoci nechodí po horách, ale po lidech, holky nám onemocněly, proto se na východ vydala skupina 6 lidí. A jak probíhaly jednotlivé dny posuďte sami..
Stále ještě na Slovensku...
První den: 28.7.2007
Popis trasy: Michalovce - Velké Kapušany
Základní cyklistické údaje:
Čas výjezdu |
Čas dojezdu |
Čas jízdy |
AVS |
Km/den |
Km/celkem |
12:30 |
19:30 |
21,2 |
81,20 |
81,20 |
Naše putování začalo vsobotu 28.7.2007 ve 2:15 na nádraží Ostrava - Svinov. Vsestavě celkem tradiční, co se týče putování na kolech. První na nádraží dorazili Dolly, Vlnka a Kožuch, těsně za námi Vichi, po chvilce Ráďa a Jiřik jako poslední, zaspalJ. Měli jsme však dostatečnou rezervu na koupi lístku, otevření „pojízdného" baru a nachystání se na odjezd. Největší problém byl najít místo ve vlaku. Nakonec se nám to po malých problémech však podařilo. Cestování mohlo začít....
Po 6 hodinách strávených ve vlaku vč. jednoho přestupu jsme vystoupili na nádraží vMichalovcích. První naše starost byla vyměnit si peníze. U nás možnost směnit české koruny na ukrajinské hřivny je téměř němožné. Směnárnu jsme našli rychle, každý si vyměnil objem peněz jaký uznal za vhodné. Bylo to od 60 UAH do 130 UAH. Co se týče jídla a pití, dočetli jsme se, že je tam levněji než u nás. Další naše zastávka byla vMichalovcích na náměstí vrestauraci. Po dobrém obědě jsme vyrazili směr hraniční přechod „Vyšné Nemecké". Tam jsme dojeli zhruba za dvě hodiny, ale narazili jsme na problém, který jsme nikde nevyčetli... Tento přechod je pouze pro motorová vozidla!!! Naštěstí paní zpohraniční policie byla vstřícná a poradila nám, kterým směrem se vydat, abychom se úspěšně na Ukrajinu mohli skoly dostat. Asi 20 km jižněji je hraniční přechod, kudy nás prý 100% pustí. Nezbývalo nám, než se tam vydat. Znamenalo to ovšem jeden den ztráty znašeho původního plánu. Tahle část Slovenska je rovinatá, takže kilometry velice rychle ubíhaly. Asi za 2 hodiny jsme dojeli do obce Velké Kapušany. Tady jsme se zeptali kudy dál kpřechodu. Vzhledem ktomu, že byla pokročilá hodina na přechod jsme už nedojeli, ale pouze se přiblížili a našli si místo na spaní. Usínali jsme sočekáváním co nás zítra už na Ukrajině potká...
Hranice a první návštěva „východu"Druhý den: 29.7.2007
Popis trasy: Velké Kapušany - Poroškovo
Základní cyklistické údaje:
Čas výjezdu |
Čas dojezdu |
Čas jízdy |
AVS |
Km/den |
Km/celkem |
7:30 |
20:00 |
19,8 |
82,67 |
163,87 |
Probudili jsme se do krásného rána. Sbalili jsme stany, nastrojili kola a vyrazili khranicím. U hraničního přechodu „Malé Slemence" jsme byli ani ne za půl hodiny. Když jsme přijeli kpřechodu byla tam docela dlouhá fronta. Jak nám bylo sděleno jednou místní paní, tak čekání je na dvě hodiny. Za tu dobu jsme se dozvěděli, jak probíhá přechod přes hranice, co nás může na Ukrajině potkat a taky místní poměry. Popíši vám jaký je postup přechodu přes hranice: První je pasová kontrola na Slovenské straně, ta proběhla bez problému. Pak dostanete od Ukrajinců tzv. Imigrační kartu, kterou vyplníte. Má dvě poloviny, jednu si nechávají při vstupu do země a druhou odevzdáváte při odchodu. Potom jdete kpasové kontrole, kde se ptají proč a kam jedete a pak teprve můžete vstoupit na ukrajinské území. Pro člověka zvyklého se pohybovat po území EU dost nezvyklý zážitek. Nakonec jsme tam strávili ty dvě avizované hodiny a mohli jsme se vydat do Užhorodu, našeho prvního cíle. Podle mapy nás čekalo 20 km. Cesty na Ukrajině nejsou zrovna moc kvalitní, proto doporučuji vzít si opravdu kvalitní kolo. Užhorod je stavbou hodně podobný našim městům, občas se tady dá narazit ještě na nápisy zdoby, kdy Zakarpatská Rus patřila pod Československo. První co jsme vUžhorodě hledali, byla nějaká restaurace. Nakonec jsme zastavili vmístní pizzerii. Po jídle a pivu jsme dále pokračovali knávštěvě místního hradu. Místní obyvatelé jsou velmi vstřícní a rádi nám ukázali cestu. Khradu to bylo celkem složité, tak jsme byli rádi, že nás tam místní člověk zavedl. Vstupné do hradu činilo 5 UAH, zamkli jsme si kola před kasou a šli na prohlídku. Průvodce jako u nás tady nefunguje, hrad je rozdělen na 3 částí. Historie hradu, místní folklór a místní fauna a flora. Nejzajímavější byla asi expozice zvířectva. Hned pod hradem se nachází skanzen, proto ani ten neušel naší pozornosti. Nechyběl kostelík, kovárna a asi nejzajímavější byla škola. Po prohlídce jsme vyrazili zase kousek dál, další naší zastávkou měla být obec „Perečin". Podle mapy nás čekalo 18 km, cesta ubíhala vcelku rychle. Pomalu se začal měnit ráz KRAJINY a začaly se nám ukazovat „kopečky". VPerečinu jsme se zastavili na jedné zahrádce a vyzkoušeli koupi v místním obchodě. Milé překvapení bylo, že láhev kolkované vodky se dá koupit za 10 UAH. Další náš cíl byla „Poljana" vzdálená cca 40 km. Řekli jsme si, že dojedeme co nejblíže, přece jen už bylo dosti pokročilá doba a chtěli jsme se ještě okoupat. Nakonec jsme vhodné místo našli u obce „Poroškovo". Vykoupali jsme se a za obcí si našli odlehlé místo pro spaní.
Začíná ta pravá „Ukrajina"...
Třetí den: 30.7.2007
Popis trasy: Poroškovo - Volovec
Základní cyklistické údaje:
Čas výjezdu |
Čas dojezdu |
Čas jízdy |
AVS |
Km/den |
Km/celkem |
7:40 |
15:30 |
18,5 |
54,48 |
218,35 |
Ráno jsme se probudili do slunečného dne, první noc na Ukrajině proběhla vpoklidu. Po ranní hygieně, sbalení věcí a rychlé snídani jsme vyrazili vstříc dalšímu dobrodružství. Po pár kilometrech začala silnice pozvolna stoupat. Po asi tří kilometrovém stoupání jsme dojeli na místo, kde se dělí „Perečinský rajón" se„Slajavským rajónem". Tady jsme si dali malou pauzu, vyřešili drobné technické problémy a vydali se zkopce dolů směr obec „Poljana". Cesta vedla pořád mírně zkopce, vše rychle ubíhalo a během krátké doby jsme byli v„Poljaně". Zde jsme si našli pěknou zahrádku a dali si delší pauzu na občerstvení. Odpočinek trval asi hodinu.
Cca 5 km za „Poljanou" začíná silnice opět mírně stoupat. Po cestě potkáváme další cyklisty, jsou to naši „bratři slovenští". Ptáme se na jejich trasu, vyměňujeme si pár informací a pokračujeme dál. Vrchol tohoto stoupání je „ozdoben" netradiční růžovou autobusovou zastávkou. Tady nás na chvíli zdržel déšť. Po této přeháňce se vydáváme dolů směr „Nižná Bogota". Cesta vede hlubokými údolími, několikrát míjíme stádo krav, které pasáčci vedou po silnici jako by jim celá cesta patřila. Při dojezdu do „Bogoty" nám silně prší, proto začínáme rychle hledat restauraci. Naštěstí vtéhle obci je začátek dálnice směr hlavní město Ukrajiny - Kyjev, o občerstvení tedy není nouze. Zamykáme kola a jdeme se ohřát. Na oběd si dáváme boršč a pivoJ. Ptáme se místních, jak daleko je to do města „Volovec". Jeden nám tvrdí 12 km, druhý 16 km a podle mapy to je nakonec 15 km. Takže nám nezbývá než si to změřit sami. Déšť pomalu ustal a vydáváme se dál. Posledních 5 km do Volovce je přes kopec. Když vyjedeme na kopec vidíme celé město pod námi. Dlouho se nezdržujeme, protože se opět slušně rozpršelo. Ve Volovci hledáme nějakou restauraci, kde by jsme se mohli ohřát a najíst. Nakonec jsme se rozhodli pro hotel. Dáváme si zde oběd a po krátké poradě hlasujeme o tom, zda vhotelu přespíme či nikoliv. Vyhrává varianta zůstat, usušit věci a dobře se vyspat. Noc vhotelu stála 50 hřiven (vpřepočtu cca 200 Kč ). Hotel je ovšem luxusní, sprcha, televize se satelitem. A co bylo velice důležité, měli jsme kde usušit věci. Večer hrajeme kostky a těšíme se na další den. Snad už slunečný....
Petr Kocich - Kožuch