V říši Cejlonského čaje

SRÍ LANKA – V ŘÍŠI ČAJE

Jak se dělá čaj ve "fabrice" Dambatane a krásné hinduistické město Haputale.

Do nádherného městečka Haputale v nadmořské výšce 1 450 metrů o kterém se traduje, že je jedno z nejkrásnějších položených horských měst na Srí Lance, jsme dojeli ve čtyři hodiny odpoledne. Náš řidič Sunil se místních lidí ptá, zda ještě stihneme nějakou továrnu na zpracování čaje otevřenou. Jedni kroutí hlavou, že ne druzí naopak říkají ano. Jedeme malebnou krajinou, ale i do prudkého kopce, kde roste jen čaj. Jedna plantáž zelenější než druhá. Je to pastva pro oči. Jsme doslova v říši čaje. Na vrcholku hor se tvoří mlha.
Takové počasí je tady téměř na denním pořádku.Venku se dost ochladilo. Odhadujeme to na dvacet stupňů a schyluje se k pěknému „lijáku“, obloha je černá jako "uhel".

Potkáváme česačky, které se vracejí pěšky z každodenní úmorné práce, druhé se vezou v osobních autech a některé sedí na korbě rozhrkaného náklaďáku naloženého pyly čajových lístků. Když si uvědomím, že každá z nich denně natrhá šestnáct kilo čajových lístků a dostane za ně pouhopouhých 260 rupií (pětašedesát korun), tak kdybych ho musel trhat já, stoprocentně by mi čaj nechutnal.
Cesta je úzká a my se stěží vyhýbáme autobusu. Svodidla tady nejsou a dolů je příkrý sráz. Pohled dolů není zrovna příjemný.

ČAJOVÁ TOVÁRNA DAMBATENE

Konečně stojíme před bránou výrobny na zpracování čaje. Máme štěstí, Buddha stojí opět na naší straně. Bude půl páté a to je na místní poměry hodně pozdě. Přesto procházíme celou výrobnou a dozvídáme se jakou cestu musí lístečky čajovníku projít, než si ho doma pěkně v teple připravujeme.

Továrnu tady vybudoval v roce 1890 sir Thomas Lipton. a její strojový park pracuje stále velmi spolehlivě. Obnovená pec vyrobená v Belfastu je novější – je z roku 1958. Komín měří 62 metrů a pec vytápí osm sušiček, které jsou metr a půl široké a třicet metrů dlouhé. Na nich se suší vrstva kolem pětatřiceti centimetru čajových lístečků prouděním teplého vzduchu. Pak putují lístky do drtičky, kde se z lístků uvolňuje šťáva a probíhá oxidace polyfenolů, která vede k chemickým změnám v čajových lístcích a způsobuje jejich tmavnutí. Když proběhne tato fáze, která je velmi důležitá pro určení kvality, čaj se ve vytápěné komoře prudce zahřeje a proces oxidace plyfenolů se zastaví a máme na světě černý vysoce kvalitní čaj.

Ten se pak dále filtruje na různě velké částečky a třídí se. Z jednoho kilogramu zelených lístků se vyprodukuje pětadvacet gramů čaje.
Na závěr prohlídky, jsme měli možnost koupit si i ochutnat zdejší čaje. Dostali jsme polévkové lžíce a z osmi šálků jsme nabírali a ochutnávali pravý cejlonský čaj.
Opouštíme továrnu, která je ve výšce 1566 metrů. Mezi plantážemi vidíme domečky Tamilů některé lepší jiné na spadnutí. Teplota klesla na sedmnáct stupňů. Lidé tu chodí v zimních bundách a čepicích. Malí kluci hrají na každém rovném kousku zemičky kriket, dospívající dívky zase čekají na otevření klubovny. Hory zahaluje hustá mlha, ze které rychle ujíždíme do města.

Krásné město v horách, kde bydlí převážně Tamilové bývá často v mlze a dost tady prší. Máme hlad a žízeň. Jdeme se posilnit před závěrečnými kilometry třetího dne našeho výletu. Plný sáček smažených dobrot stojí necelých dvacet korun a pivo Lion na které je reklama na každém rohu – „Is there a lion in you?“ ( „Je ve vás lev?“), stoji o dvě koruny méně.
Doslova přecpaní odjíždíme do Ratnapury, které je nejvlhčím místem ostrova. Říká se, že roční srážky tu dosahují až čtyř metrů.

Ratnapura "Město drahokamů"

V místním muzeu vidíme nejen všechny drahokamy, které se v okolí města těží, ale i drahokamy z celého světa. Těžba drahokamů se tady stále provádí bez využití moderní technologie, aby se neničilo životní prostředí. Ještě před vjezdem do města jsme v rýžových polích měli možnost takové „doly“ vidět.

K nejcennějším kamenům, které se na ostrově těží jsou korundy, do této skupiny patří safíry a rubíny. Srílanskou specialitou je šedavý měsíční kámen – druh živce. Obdivovali jsme také granáty, kočičí oka a alexandrit. Jak se tyto drahokamy dále opracovávají, brousí a jak vypadá pravý obchod, tak to jsme si nechali na jeden z dalších dnů naší dovolené v městě Bentota.
Celý třídenní výlet a večer jsme nemohli zakončit lépe, než touto nádhernou pastvou pro oči.
Příště - Jak se jezdí v zemi čaje.

V říši Cejlonského čaje

Příspěvky z okolí V říši Cejlonského čaje