Velikonoční Brno, druhé největší město ČR

Hostel u Minoritů • Fotografie (187) • Foto: JENNY-JANA

Vstoupit do fotogalerie (187 fotografií)

Letošní velikonoční víkend jsme se s Frantou rozhodli strávit v Brně - druhém největším městě ČR, centru jižní Moravy. Ač nám počasí moc nepřálo, naplánovali jsme si toho hodně. V sobotu vstáváme v 5. 30 a v sedm hodin odjíždíme vlakem ze Zlína - střed směrem na Otrokovice. Zde přestoupíme na rychlík na Brno, kam přijíždíme v 9.20. Vystoupíme z vlaku, procházíme podchodem s množstvím obchodů, pak vyjedeme schody nahoru a ocitneme se u východu z nádraží. Franta si zapaluje cigaretu, trochu jsme rozčarováni z deštivého počasí a za chvíli vyrážíme k Minoritské ulici, v centru města, kde máme být ubytováni v hostelu. Ubytovávají sice až od 14. hodin, ale slíbili nám, že si zde můžeme odložit zavazadla. Neviděli jsme žádnou ceduli hostelu, a tak vcházíme do nějaké kavárny, která byla v přízemí nějakého hotelu. Mladík v recepci nám sdělil, že ubytovávají, ale až od 14. hodiny, takže jsme mysleli, že jsme zde správně. Vydali jsme se tedy ještě na procházku městem a ve 12. hodin nám slíbil, že už bude mít pokoje připravené. Větřík místy rozfoukával zamračené nebe, dokonce začalo vykukovat i sluníčko. Procházíme centro, stavíme si odpočinout v restauraci Pegas, kterou nám doporučil kamarád Markýz po jeho nedávné návštěvě Brna. Dali jsme si zde pivo a kofolu a pomalu se vracíme zpět, blíží se 12. hodina.

Foto: JENNY-JANA

Bylo mi sice divné, že fasáda budovy vypadá jinak, než na obrázku, ale Franta tvrdil, že je to jediný vchod, na ulici do hotelu. Mladík v kavárně nás přivátal, že už má pokoj hotov. Hledá naši rezervaci, ale žádná zde nebyla. Říkám, že to není možné, protože jsem ji měla dvakrát potvrzenou přes internet. Hoch je zaražený, ale hned akčně někam volá, a tam mu sdělí, že nás může ubytovat. Když dojde na placení, říká 1800, my oba jsme vyděšeni, a já mu říkám, že nám byla řečena mejlem jiná cena. Franta hledá peníze a je celý vyděšený. Takže nezbývá, než to rychle řešit, mladík najednou říká, že vypočítal cenu jen za jednoho, tak znovu z hlavy sčítá, násobí a odečítá EURA převádí na kč, my jen tiše na sebe s Frantou nechápavě díváme a on nad námi vyřkne ortel něco přes dva tisíce, a to už jsu rozhodnuta jít do Infocentra hledat jiný nocleh. Ještě poslední pokus, ptám se, jestli jsme tu opravdu správně a společně dojdeme k tomu, že je to omyl a my máme ubytování kousek dál vedle Billy, tak šťastně odchízíme. Vchod je divný jako vjezd pro auta do nějakého domu a na zvonku to moc přečíst nejde. Pak vidím nějakou malou reklamu hostelu a telefonuji, kned je nám otevřeno a paní nám se smíchem sdělí, že se to stává každou chvíli, že si to někdo splete jako my. Ale pokoj prý bude až ve 14 hodin, jen si tu odložíme zavazadla a jdeme za krásami města. Procházíme centro přes Zelný trh, kolem Divadla Husa na Provázku, resturace Špalíček, Reduty, stavíme se v bistru na oběd, pak ještě v restauraci U Čertů na pivo. Po odpočinku si jdeme prohlédnout katedrálu na vrch Petrov, prohlédnout umělecko - průmyslové muzeum pod Špilberkem, ještě projdeme zbývající část historického centra - náměstí Svobody, Jakubské náměstí a pomalu se vracíme do hostelu. Ještě si uděláme malý nákup v Bille, kerá je hned vedle našeho hostelu. Batohy jsme měli již na pokoji, zaplatíme, a zjišťujeme, že informace o ubytování byly mylné. Sprchu máme na chodbě společnou pro pány i dámy, je tam i WC, kuchyňka chybí, na chodbě je jen malá Lednice a automat na kávu. Při vstupu do pokoje byl další šok, pokoj byl osmilůžkový, dvě a dvě postele nad sebou jako v kasárnách. Kromě skříně, malé lampičky v něm nic nebylo. Frantu to tak vzalo, že hned po malé večeři zalehl a v osm hodin a jako správný voják hned tvrdě usnul, prý aby to zaspal. Já jsem na tom byla hůř, spát se mi nechtělo, televize tam nebyla, stěny pokoje byly snad z papíru. Hlučné sousedky - babky v důchodě si teprve v 21 hodin dělali večeři a cárali do sprch. Na chodbě jsem našla nějaké časopisy, tak chvíli čtu, a pak jdu také spát. Každou chvíli se budím, protože pod okny se na protějším chodníku před kostelem svatých Janů usídlili hluční bezdomovci, a to už kolem 18. hodiny. Spala jsem jen dvě hodiny, ráno budíček - obyvatelky ostatních pokojů si již v 4. 30, kdy jsem byla na WC vařily kávu a umývaly se. Že by byly tak popleténé ze změny času, nevím. My jsme s Frantou kolem sedmé hodiny posnídali, zbalili věci a honem se vypravili pryč. Naštěstí v Brně se vede noční život a ráno se déle spí, takže venku nebylo moc lidí a my mohli pohodlně procházet ulicemi a fotit. Den byl nádherný již od rána. Procházíme si Staré Brno, pak se zastavíme na vyhlídce pod Petrovem, odkud je vidět Špilberk, dál směrem na pevnost Špilberk. Stoupáme serpentýnami kolem výhledových altánů, je zde nádherný výhled na historické Brno, Petrov i Staré Brno. Pevnost si procházíme bez průvodce, prohlížíme si stálou expozici, cely vězňů atd., na chodbě je instalována výstava oblečení v průběhu století a v horním patře výstava moderního umění. Nahlédneme do nově otevřené restaurace s vinárnou v přízemí, ve zdejší kavárně si dáme nějaké pití a potom se vracíme dolů k městu. Jsme rádi, že jsme šli tak brzy ráno, protože proti nám jdou davy lidí. Hledáme ještě nějakou restauraci, kde bychom mohli poobědvat, pak již směřujeme na Minoritskou k hostelu pro zavazadla. Nedělní den nám vyšel nádherný, vlak nám jede dobře bez zpoždění, vystupujeme až v Otrokovicích, kde se stavíme na večeři, pak spojem MHD dojedeme až do Zlína.

Poslední aktualizace: 28.3.2016

Velikonoční Brno, druhé největší město ČR na mapě