Přidat Ukrajinu mezi oblíbené
Velký Choč 21.-22.12.
Dobrušuji nůž a koukám se na fotky, kam přes víkend pojedeme s bráchou. Cíl je jasný - Veľký Choč (1607 m n. m.). V půl osmé večer dojíždím k bráchovi domů, kde za chvilku jdeme spát. Budík je nachystaný na 3hodiny. Ráno je krásně vidět měsíc a hvězdy. Najednou vidíme, že tramvaj už jede a tak kousek dobíháme. Vysoupíme na Svinově a kupujeme lístky do Ružomberoku. Ve vlaku usínáme a po probuzení vidím, že je zataženo. Hlásili pěkně, říkal jsem si. Jakmile dorazíme do Ružomberoku, rozjasní se a při východu slunce vyrážíme napříč městěm po červené. Cesta do prudkého kopce po ránu, jak říká brácha, bolí. Docházíme na první místo, kde je krásný výhled na Velkou Fatru a hrad Likava. Dáváme skvělé tousty jako snídani a po chvíli pokračujeme dále. Shazujeme bundy, kterých při chůzi do kopce a při slunci není potřeba. Cesta ubíhá rychle, sněhu mírně přibývá. Najednou se v lese objeví místečko, ze kterého jde krásně vidět bílá Malá Fatra. Dáváme návleky a sestupujeme dolů. Během cesty odbočujeme na cestu, která vede k pramenu. Doplníme skvělou vodu a vracíme se na původní červenou. Po chvilce jde krásně vidět Veľký Choč. O Choči je psaná báseň a mimo jiné je považován za nejkrásnější vrchol Slovenska. Moc vrcholů Slovenska prochozených nemám, ale vůbec se tomuto tvrzení nedivím. Je nádherný. Jakmile docházíme na vrchol, výhledy jsou úžasné. Beskydy, Malá Fatra, Velká Fatra, Nízké Tatry, Západní Tatry a také Vysoké Tatry jdou vidět z jednoho místa najednou. Počasí bylo úžasné, slunce a inverze. Nahoře dáváme svačinu a fotíme. Brácha se stále neumí rozhodnout, jestli přespat na Choči nebo sejít dolů. Teda on rozhodnutý je, spíše já ho přemlouvám, abychom zůstali na vrcholu. Boj prohraju a scházíme k Choč - sedlo, kde rozbalujeme karimatky a leháme si tak, abychom měli krásný výhled na hory. Brácha se dívá na Fatry, já ležím směrem na Západní a Vysoké Tatry. Během chvilky usínám. Budí mě brácha, že našel pěkné místo na postavení stanu. Nechtěl jsem být na západ slunce někde, kde je jen malý výhled, a tak se jdu kouknout na jeden vrcholek, který byl vidět z Veľkého Choče a ze kterého by mohly být výhledy. Po deseti minutách dorážím na vrchol a výhledy jsou ještě hezčí než z Veľkého Choče. Je něco před třetí, a tak běžím za bráchou pro foťák, kus bůčku a čelovku a vracím se na Malý Choč, jak mi řekl brácha, že se vrchol jmenuje. Fotím, a užívám si krásné výhledy. Po chvilkce přiběhne s foťákem i brácha a tak jsou na Malém Choči už 2 blázni čekající na západ. Západ byl nádherný. Inverze a úžasné výhledy byly fascinující. Po západu sestupujeme ke stanu a zalézáme do spacáků. Na nohy to není nic příjemného. Dáváme večeři a poté si chvilku čtu. Na večer dáváme pár dílu Simpsonových a jdeme si odskočit. Z teplého spacáku do studených bot není žádná sranda vlést. Nastavuji ještě budík na 6:30 proto, abychom se podívali na východ slunce za Malého Choče. Zahrabaní ve spacácích rychle usínáme. Ráno mi je krásně teplo a ven se mi vůbec nechce. Ještě jak brácha otebře stan a řekne, že je zataženo a mírně sněží ,se moje chuť někam jít snížila. Nakonec přežijem obutí do zmrzlých bot a vybíháme na vrchol. Zima přechází v teplo. Nahoře je podobně jak u stanu, zataženo. Chvilkama máme neději, na lepší počasí díky protrhávajícím se mrakům a viditelnému měsíci. Ten po chvíli vždy mizí, a tak po chvilce čekání na východ vzdáme. Balíme věci a sestupujeme prudkým svahem dolů. Samožřejmě že nejdeme, ale jedeme po zadku. Cesta je velice příjemná a rychlá. U nepojmenovaného pramene doplňujeme vodu a pokračujeme. U pěkného posezení dáváme snídani. Cestu si zkrátíme pár zratkami a během chvilky jsme u prvních domů. Sluníčko svítí, jde se příjemně. Místo po cestě, jdeme loukou, abychom se vyhýbali autům. Nádraží je za kopcem, na kterém je hezká kaplička. Brácha se rozhodnul, že místo obcházení kopce ho raději přjdeme. U kapličky se dáváme do řeči s místními. Popřejeme si příjemné svátky a pokračujeme dále. Po chvilce na nás volá jeden starší pán, od kud že jdeme a už na nás natahoval ruku. Popřál nám příjmné svátky. Oba nás to s bráchou překvapilo, v česku jsme to ještě nezažili, aby někdo cizí nám takhle přál. Potěšilo nás to. Nastupujeme na vlak a po přestupu v Žilině dojíždíme do Ostravy. Více foto na http://www.objevovani.estranky.cz/fotoalbum/vylety-2013/velky-choc-21.-22.12.2013/ :-)
Přidat do oblibených uživatelů
Volodymyr-Volyns'kyi district
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Volodymyr-Volyns'kyi district
Půjčovna aut