Vodopády na Mladotickém potoce
Mladotický potok není dlouhý, ale podél jeho toku najdete spoustu zajímavostí. Pramení západně od Lhotského vrchu ( 605 m.n.m.) a po několika kilometrech protéká chráněnou přírodní památkou „Rybníčky u Podbořánek“. Za Chvojkovským mlýnem se začíná stáčet jižním směrem, který si pak zachová až k ústí do Střely. Na další cestě míjí železniční zastávku Potvorov (trať č.160), která je ideálním východiskem do nejhezčího úseku povodí.
Tady jsme zahájili naše putování i my. Po modré turistické značce se dostáváme k Odlezelskému jezeru, které zde vzniklo po vydatných deštích 25.5.1872. Část svahu, narušeného lomem a stavbou železniční tratě se sesunula do údolí, které přehradila a vytvořila tím hráz jezera. Na sesuvu jsou teď romantická zákoutí s ohništěm a je dodnes dobře patrné, jak se obrovské masy zeminy a balvanů valily dolů. Před léty jsem se tady i koupal, tentokrát však ještě pokrývala hladinu jezera tenká vrstva ledu.
Pod sesuvem vznikly na potoce nádherné kaskády s několika vodopády. Stojí za to tady posedět, ale doporučuji jaro, kdy je dostatek vody a ještě nestačila narůst vegetace. Nejhezčí dvojitý vodopád má cca 1,5 metru a je vděčným objektem fotografů všech kategorií. Ke správnému zachycení jeho kouzla je ovšem nutné použít dlouhý čas a tedy stativ.
Po cca 500 metrech nám značka odbočuje nahoru do stráně směrem na Potvorov. My jsme ale využili toho, že původní trasa tratě Plzeň – Žatec, je v terénu dobře patrná a vydali jsme se po ní. Cesta je místy obtížně schůdná. Po cca 3 km jsme se napojili na trať č.162 Mladotice – Rakovník. Od roku 1997 je úsek Mladotice – Kralovice mimo provoz a podle toho taky vypadá - trať je zarostlá, místy chybí i koleje. Bůh ví, jaký bude její další osud.
Ještě před Mladoticemi je nutné překonat most přes Mladotický potok. Výška mostu je asi 8 metrů a pokud se necítíte ve výškách bezpečně, bude rozhodně lepší slézt z náspu a potok přeskočit nabo přebrodit – chybí totiž původní pochozí desky, umožňující bezpečný přechod mostu pro pěší ! Přecházeli jsme po kolejích ve dvojici a drželi se za ruce. No, jde to, ale nic moc ! V případě mokrých nebo namrzlých kolejí, to žádném případě nezkoušejte !!! Ostatně – kdo ví, jestli tam koleje ještě jsou. Pak už jsme bez problémů došli do stanice Mladotice.
V obci je zajímavá barokní kaple, kterou postavil známý architekt Santini, který v té době působil při přestavbě kláštera v Plasích.
Pokračovali jsme dál po proudu potoka širokým plochým údolím. Údolí je vlastně dno bývalého rybníka, který sahal až téměř k obci. Měl rozlohu 91 ha a pro srovnání - Velký bolevecký rybník u Plzně má jen 50 ha. Došli jsme po cca 1,5 km až k nápadnému zúžení a v tomto místě jsou ještě patrné zbytky hráze, která tady až do 25.5.1872 zadržovala vody rybníka. Hráz se protrhla ve stejné době, kdy došlo k sesuvu o několik kilometrů výše a vzniklo Odlezelské jezero. Protržení hráze znamenalo zánik Podhrázského mlýna a povodňová vlna smetla i všechny mlýny a domy kolem Střely se spoustou obětí na životech. Podhrázský mlýn byl pak obnoven a stojí dodnes, i když už neslouží původnímu účelu.
Až do padesátých let dvacátého století se uvažovalo o obnově rybníka, ale vždy z toho sešlo. Ani dnes to nevypadá, že bychom se této majestátní vodní plochy ještě někdy dočkali.
Ústí Mladotického potoka do Střely ve výšce 343 m.n.m. je nenápadné, pokud sjíždíte Střelu, ani si ho nepovšimnete.
Na k vlaku na zastávku ČD Mladotice – zastávka, je to odtud cca 600 metrů.