Vycházka za hradem Doubravka v Teplicích

Vycházka za hradem Doubravka v Teplicích.

Byl krásný den,nechtěla jsem sedět doma a tak jsem se kousek rozjela trolejí pod hrad a zbytek už musela na něj došlapat.Jak taky jinak,to by tam leda musela jezdit lanovka a ta se zatím udělala jen v Ústí nad Labem na Větruši a určitě nehrozí že by vedla lanovka i sem na Doubravský hrad,který se malebně vypíná nad Teplicemi, i když vzhledem k lázeňským hostům by se to možná i vyplatilo.

Ráno bylo úplné mlíko,tak hustá mlha,ale ta dává vždycky tušit krásnému dni.A tak jsem se dopoledne zabývala něčím jiným a okolo 11 hodiny jsem si připravila pár věcí do batohu a vyrazila jsem na stanici trolejbusu zjistit,kam mě aspoň kus cesty trolej dopraví….

Dopravila mě na konečnou zastávku pod vrchol Doubravského hradu a já se na něj vydala.Na vrchol vedou dvě cesty,jedna turistická a další je po silnici asfaltce,kde se dá vyjet autem až úplně nahoru.No já auto neměla ale přesto jsem se vydala po této silnici,protože po té turistické bylo vidět někde mokro,bláto a tak jsem volila tu lepší cestu i když delší….Ptáčkové mě zpívali na cestu,sluníčko mě prosvěcovalo silnici,nikdo nešel,jen já a tak jsem koukala,abych tam byla brzo.No,kopec je kopec, ono to tak rychle nejde,jak jsem si představovala,tak jsem chvílemi odpočívala a dávala hlavně oddech mému kříži,který mě potvora zlobí už delší dobu a je to čím dál horší…Měla jsem si vzít trekingové hole,ale ty jsem nechala bohužel doma.., s těmi by se mě šlo líp…..

Mlha se pořád držela,sice už ne taková jako ráno,ale do okolí tolik moc vidět nebylo,jak jsem tak míjela místy průhledy-škoda.No,aspoň že neprší a není bouřka,jako byla předevčírem…to bych ani nikam nešla.

Předjelo mě auto,asi někdo z radiostanice,která navrchu v jedné budově hradu je.

No,já pokračovala dál a už jsem toho měla dost,ale viděla jsem že už budu u cíle své cesty,tak jsem si ještě jednou odpočinula a vyšlápla k areálu hradu.Taky jsem se ohlížela pořád okolo sebe,co jestli mě nepronásleduje čarodějnice,která tady někde sídlí podle pověsti? Bývalo tu kdysi pohanské obětiště, ale později se tu měla usídlit mocná čarodějnice……,no ale pověstí je několik a tak jsem si řekla že raději na to nebudu myslet a přidala jsem do kroku…

Už jsem tu byla několikrát,ale vždycky je to nový zážitek.Došla jsem na nádvoří hradu,kdy mě „uhodily“ do očí znaky měst na rohu jedné z budov.

Hrad byl postaven ve stylu gotiky v 15.století Janem Ilburkem z Vřesovic.Na přelomu 16.a 17.století jej rod Vchynských přestavěl na pevnost. Hrad prodělal i třicetiletou válku. Později byl přestavěn na restauraci s vyhlídkou,ale bohužel ta sloužila jen chvíli.Část hradu je přístupná jen občas při různých zvláštních příležitostech a také část budovy mají pronajatou místní radioamatéři.

A jedna zvláštnost, každý rok se sem dělá Novoroční výstup,což je sice obtížnější,když je pořádná nadílka sněhu,ale je to fajn.Setkáváme se tu z druhými turisty,vypijeme horký čaj,sníme trochu cukroví,poklábosíme spolu,porozhlédneme se po krajině, dostaneme diplom,že jsme hrad zdolali a jdeme zase domů.

Ale ke dnešku….když je příznivé počasí a je nádherná viditelnost, tak je odtud vidět široko daleko,ale to se mě dnes nesplnilo, škoda! Ale i tak výlet stál za to a jsem ráda že jsem neseděla doma.Pokoukala jsem se všude do KRAJINY a trochu se osvěžila pitím a vydala jsem se na zpáteční cestu. Bylo vidět, že jsem si s výstupem na hrad pospíšila, potkávala jsem při zpáteční cestě zas turisty,kteří na hrad teprve stoupali.

Měla jsem štěstí, jen jsem došla na zastávku autobusu,tak se mě bus objevil v zatáčce a já do něj nastoupila a jela skoro až domů.